47 C 220/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá shora uvedené částky představující nesplacenou jistinu úvěru s příslušenstvím, který právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce“) poskytnul žalovanému na základě smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo], uzavřené dne 8. 9. 2015 (dále jen„ smlouva“). Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 306 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9 % p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný půjčku řádně nesplácel, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 16. 9. 2021. Žalovaný nyní na jistině dluží částku 247 586,7 Kč. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 10. 2021. Dne 4. 1. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní vyzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně v žalobě, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 306 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se smlouvou o půjčce na kliknutí [číslo] zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky z poskytnutého úvěru a další platby dle této smlouvy. Úvěr se žalovaný zavázal splácet 120 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 298,83 Kč, a to vždy do 20. dne v měsíci, spolu s úrokem ve výši 16,90 % p.a. (RPSN 18,25 %), přičemž celková splatná částka činila 655 381,76 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný povinen zaplatit mj. úrok odpovídající zákonnému úroku z prodlení. (smlouva o půjčce na kliknutí [číslo], Výpis spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky společnosti, Produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba]). Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou v termínu splatnosti a úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Právní předchůdce žalobkyně proto prohlásil dle čl. 12, písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné, a to ke dni 16. 9. 2021 a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně (Prohlášení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 16. 9. 2021, Produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], Výpis spotřebitelského úvěru). Následně došlo smlouvou k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, a to dopisem ze dne 15. 11. 2021 (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 25. 10. 2021, vyrozumění o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 15. 11. 2021). Stávající žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k uhrazení dlužné částky ve výši 377 683,41 Kč předžalobní upomínkou ze dne 4. 1. 2022 (předžalobní výzva ze dne 4. 1. 2022). Žalovaný uhradil dne 9. 2. 2022 částku 8 295,70 Kč a dne 13. 4. 2022 částku 10 000 Kč. Výše uvedené 2 splátky v celkové výši 18 295,70 Kč žalobkyně započetla na kapitalizované úroky. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 244 611,70 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 63 769,28 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 841,44 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 975 Kč (doplňujícím vyjádření žalobce ze dne 27. 1. 2023). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo i její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 6. Soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v dojednané výši. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky s dohodnutým úrokem právnímu předchůdkyni žalobkyně vrátit ve stanoveném termínu, avšak svůj závazek porušil, úvěr řádně nesplácel a pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru se z toho důvodu stala celá splatnou. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávek. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dluh z titulu úvěrové smlouvy. Protože žalovaný neplnil řádně a včas, jak se k tomu smlouvou zavázal, a dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., vznikl žalobkyni mimo nároku na zaplacení dlužné jistiny a smluvních úroků také nárok na zákonný úrok z prodlení za požadované období. Soud proto přiznal žalobkyni žádané nároky v plné výši. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 125,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 904 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 247 586,70 Kč sestávající z částky 2x 9 300 Kč dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 4 650 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 150 Kč ve výši 5 071,5 Kč.