47 C 231/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nedoplatek žalovaného na pojistném z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, podle které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 2 423 Kč ročně. Žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas, pročež došlo k zániku pojištění ke dni [datum]. Dlužná částka se skládá z dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], a dále z poplatku ve výši 2x 300 Kč za vymáhání pohledávky. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkou ze dne [datum], tento však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě prokázaných a nesporovaných skutečností, přičemž soud jednotlivá zjištění z jednotlivých důkazů v písemném vyhotovení rozsudku nevyjmenovává v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., činí soud tento závěr o skutkovém stavu: 6. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti, s účinností od [datum] na dobu neurčitou a s pojistnými splátkami 5 838 Kč ročně. Z důvodu nezaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] došlo k ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne [datum]. Podle inkasní bilance žalovaný neuhradil předepsané pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 657 Kč. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala částku v celkové výši 600 Kč za vyhotovení a odeslání dvou upomínek na dlužné pojistné po zániku pojištění podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne [datum], avšak bezúspěšně. 7. Pro úplnost soud uvádí, že ve věci byly provedeny pouze listinné důkazy předložené žalobkyní; tyto považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných, nad to žalovaný zůstal v řízení procesně nečinný. 8. Provedeným dokazováním soud zjištěný skutkový stav posoudil takto: ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalovanému pojištění bytové jednotky a domácnosti a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události a žalovaný se pak zavázal hradit pojistné v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti z pojistné smlouvy řádně a včas a za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni částku 1 257 Kč, došlo k zániku pojištění ke dni [datum]; žalobkyně má proto ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. nárok na pojistné za dobu trvání pojistného vztahu. Žalobkyně má rovněž, v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání, nárok na úhradu částky 600 Kč za vymáhání pohledávky. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku. Úrok z prodlení a jeho výše je odůvodněna § 513, § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 257 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.