47 C 244/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky, představující nezaplacenou kupní cenu za zboží, které si žalovaná u žalobkyně objednala. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, na základě které žalobkyně osobně žalované předala ovocné mošty, a to dle dodacích listů č. DL2372021, č. DL3522021 a č. DL4752021. Pro účely úhrady kupní ceny ovocných moštů vystavila žalobkyně žalované daňové doklady [číslo] ze dne 31. května 2021 na částku 930 Kč, [číslo] ze dne 21. července 2021 na částku 1970 Kč a [číslo] ze dne 29. září 2021 na částku 465 Kč, celkem tedy v částce 3 365 Kč. Platbu za dodané zboží však žalobkyně nikdy neobdržela, ačkoliv žalovanou o úhradu opakovaně upomínala. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne 4. října 2022 k úhradě dlužné částky, kdy žalované poskytla dodatečnou lhůtu 10 dní k úhradě. Žalovaná však ani na základě předžalobní upomínky dodnes nic neuhradila. Žalobkyně požaduje kromě dlužné kupní ceny ve výši 3 365 Kč, zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v částce 3 600 Kč a náhradu nákladů soudního řízení. 2. Ve smyslu § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) je obsahem odůvodnění tohoto rozsudku pouze údaj o předmětu řízení a důvody, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání. 3. Dne 11. 11. 2022 bylo žalované doručeno do datové schránky usnesení ze dne 10. 11. 2022, kterým soud žalované ve smyslu ust. § 114b o. s. ř. uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně soud žalované určil lhůtu k vyjádření ve věci samé, a to 30 dnů ode dne doručení usnesení, když zároveň žalovanou poučil, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen z části, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání jen, navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 citovaného ustanovení, rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odst. 4 citovaného ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že soud postupem podle § 114b o. s. ř. usnesením vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřila, když ji současně poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaná se však ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení ve věci písemně nevyjádřila, a proto má soud podle ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalobou uplatněný nárok uznala. Za této situace soud postupoval podle citovaného § 153a odst. 3 o. s. ř. a o žalobě rozhodl rozsudkem pro uznání. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 365 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.