47 C 67/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 5. 4. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 6 227,88 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne 15. 4. 2021 do zaplacení z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], která po nařízení exekuce v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, usnesením ze dne 11. 4. 2003, č.j. [spisová značka], vymohla celkovou částku 8 827,88 Kč, z níž žalobkyni jakožto oprávněné vyplatila částku 2 600 Kč a zbývající finanční prostředky ve výši 6 227,88 Kč zadržuje bez právního důvodu. Žalobkyně zažádala o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u žalované žádostí ze dne 14. 4. 2021, žalovaná však návrh do doby podání žaloby neprojednala. 2. Žalovaná podáním ze dne 28. 6. 2022 učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 14. 4. 2021 uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 6 227,88 Kč z titulu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná shledala žádost důvodnou a přiznala žalobkyni náhradu škody v plné výši, neboť v postupu soudní exekutorky byl shledán nesprávný úřední postup. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně byl uspokojen dne 27. 6. 2022 a vzhledem ke skutečnosti, že žádost žalobkyně byla žalované doručena dne 14. 4. 2021, náleží žalobkyni případný úrok z prodlení až ode dne 15. 10. 2021. Závěrem žalovaná navrhla, aby bylo řízení zastaveno. 3. Podáním ze dne 30. 6. 2022, doručeným soudu dne 1. 7. 2022, vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 6 227,88 Kč z důvodu, že žalovaná po podání žaloby, dne 27. 6. 2022, uhradila žalobci žalovanou částku. Žalobkyně setrvala na své žalobě co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení, a to z žalované částky ode dne 15. 4. 2021 do 27. 6. 2022. 4. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť tato je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalovaná výslovně v podání ze dne 28. 6. 2022 a žalobkyně v podání ze dne 27. 7. 2022. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 6. Z žádosti o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z 14. 4. 2021 a ze stanoviska žalované ze dne 23. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně předběžně uplatnila u žalované svůj nárok dne 14. 4. 2021. Žalovaná ve svém stanovisku uvedla, že v uvedeném postupu soudní exekutorky lze spatřovat nesprávný úřední postup, kterým žadatelce vznikla škoda ve výši 6 227,88 Kč, a proto i v této výši bude žadatelka odškodněna. 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.)“, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. 10. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení náhrady škody ve výši 6 227,88 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v exekučním řízení vedeným pod sp. zn, [spisová značka]. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž byla uspokojena co do výše žalované částky až po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty pro projednání nároku, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). 11. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do žalované částky 6 227,88 Kč dříve, než bylo zahájeno první jednání ve věci, a to z důvodu, že žalovaná po podání žaloby žalobkyni žalovanou částku uhradila, proto soud rozhodl v souladu citovaným ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). 12. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 6 227,88 Kč ode dne 15. 10. 2021 do 26. 6. 2022. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uplatnila předběžně u žalované nárok na poskytnutí náhrady škody dne 14. 4. 2021, šestiměsíční lhůta pro jeho projednání uplynula v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 82/1998 Sb. dne 14. 10. 2021. Žalovaná na základě stanoviska ze dne 23. 6. 2022 uhradila žalobkyni částku 6 227,88 Kč dne 27. 6. 2022, tedy plnila až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku. Vzhledem k tomu, že teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců, tedy dnem 15. 10. 2021, se mohla žalovaná dostat do prodlení, je žalobkyně oprávněna požadovat za toto období úrok z prodlení, a to až do doby zaplacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Tomuto požadavku proto soud vyhověl (výrok II.), přičemž výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé, podle níž byl –li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V daném případě má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce v částce 8 534 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta, která byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 vykonal 3 úkony právní služby á 1 500 Kč, a to převzetí zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 3 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů dle § 14a odst. 1 a. t. ve výši 1 134 Kč. 14. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Co se týče odměny za sepis žádosti o přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu u žalované, nebyla tato přiznána, neboť se jedná o uplatnění nároku u žalované ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Dle § 31 odst. 4 uvedeného zákona nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Uplatnění nároku ani příslušné dodatky uplatnění u žalované nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu. § 11 advokátního tarifu a odměna za něj advokátovi nenáleží.