48 C 94/2022-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Právní předchůdce žalobkyně (dále jen„ původní žalobkyně“) se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované úhrady částky ve výši 50 015 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Původní žalobkyně uvedla, že měla pohledávku za dlužníkem M. [příjmení] přiznanou mu směnečným platebním rozkazem Krajského obchodního soudu v [obec] z dne 30.1.1995, č.j. 5Sm 701/94-9, právní moc a vykonatelnost ke dni [datum], kdy byl dlužníku uloženo zaplatit žalobkyni 60 400 Kč a náklady řízení 2 416 Kč. Exekuční řízení ve věci této pohledávky vedla exekutorka JUDr. J. [obec] pod sp. zn. 084EX 741/02. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobkyni jakožto oprávněné vyplaceno. Při vyčíslení výše vymoženého a exekutorkou nevyplaceného plnění vyšla žalobkyně z obžaloby a odsuzujícího rozsudku vydaného vůči této exekutorce Krajským soudem v Ostravě, pobočka [obec] ze dne 30.3.2021, č.j. 81T 3/2020-19795, kde byla výše v rámci této exekuce nevyplaceného plnění vyčíslena na částku 62 816,83 Kč. Původní žalobkyně dále uvedla, že od této částky odečetla 12 801 Kč, což je částka, o jejímž vymožení byla žalobkyně bývalou exekutorkou informována a částku poté zaokrouhlila na celé koruny dolů na výslednou žalobou požadovanou částku 50 015 Kč. Dále původní žalobkyně uvedla, že o vymožení plnění nad částku 12 801 Kč se dozvěděla až z obžaloby podané na bývalou exekutorku podané dne [datum], která byla původní žalobkyni coby poškozené doručena. Původní žalobkyně se poté obrátila na JUDr. [anonymizováno], nástupce JUDr. [obec], který jí dne [datum] sdělil, že exekuce byla ukončena již v roce 2010 bývalou exekutorkou. K uplatnění nároku u žalované původní žalobkyně uvedla, že tak učinila dne [datum]. K námitce promlčení nároku, kterou žalovaná vznesla ve stanovisku ze dne [datum] původní žalobkyně poukázala na to, že u nároků z nesprávného úředního postupu je třeba vyjít pouze ze subjektivní promlčecí lhůty. Ta počala žalobkyni plynout až dne [datum], kdy se z podané obžaloby na exekutorku dozvěděla, že tato vymožené plnění, vč. předmětné exekuce, neoprávněně nevyplatila, ač jej vymohla. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že k uplatnění nároku žalobkyně došlo dne [datum], přičemž žádosti nebylo vyhověno pro promlčení nároku. Žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, když exekuce byla ukončena již v roce 2010 a nárok byl předběžně uplatněn až dne [datum]. 3. Původní žalobkyně replikovala dne [datum] na vyjádření žalované, kde rozvinula svoji žalobní argumentaci, že jí uplatněný nárok není promlčen. Zejména setrvala na svém tvrzení, že se o nesprávném úředním postupu bývalé exekutorky dozvěděla až z podané obžaloby a subjektivní promlčecí doba tak nemohla započít běžet dříve. 4. Podáním ze dne [datum] navrhla původní žalobkyně připuštění vstupu [právnická osoba], [IČO], do řízení namísto dosavadní žalobkyně [právnická osoba] odůvodněné fúzí původní žalobkyně a další zanikající společnosti do nově vzniklé [právnická osoba] 5. Usnesením ze dne 17.10.2022, č.j. 17 C 94/2022- 68, soud rozhodl, že v řízení bude na místo původní žalobkyně pokračováno se společností [právnická osoba], [IČO] coby žalobkyní (dále již soud hovoří pouze o žalobkyni). 6. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s tímto postupem souhlasili buď výslovně, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 7. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila, a to dne [datum] a že žalovaná nárok projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], kdy nároku žalobkyně pro jeho promlčení nevyhověla. 8. Soud ve věci učinil z předložených či navržených listinných důkazů následující skutková zjištění. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6.2.2004, č.j. 9Nc 542/2004-22 byla nařízena exekuce ve prospěch žalobkyně coby oprávněné pro vymožení její pohledávky vůči dlužníkovi M. [příjmení] coby povinnému ve výši 60 400 Kč s příslušenstvím, a to na základě směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 30.1.1995, č.j. 5Sm 701/94-9 s tím, že exekuce zanikla [datum] vymožením celého plnění vč. nákladů exekuce a nákladů nalézacího řízení (zjištěno z citovaného usnesení Okresního soudu v Jeseníku a z vyrozumění soudní exekutorky JUDr. J. [obec] o zániku exekuce ze dne [datum]). Předmětné vyrozumění o zániku exekuce ze dne [datum] bylo žalobci doručeno až na základě přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který exekuční úřad převzal po JUDr. J [obec] (zjištěno z přípisu Mgr. R. [anonymizováno] ze dne [datum] zaslaného zástupci žalobkyně). Soud dále zjistil, že po JUDr. J. [obec] vedl EÚ [obec] soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] a tento exekutor potvrdil, že v řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. 084EX 741/02 bylo vymoženo na pohledávku žalobkyně proti povinnému [příjmení]. [příjmení] 62 816 Kč, a to konkrétně 60 400 Kč na jistině a 2 416 Kč na nákladech nalézacího řízení (zjištěno z přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dále má soud z tohoto přípisu za zjištěné, že původní exekutorka nevyplatila z takto vymoženého plnění žalobkyni ničeho a že exekuce byla ukončena vymožením plnění dne [datum]. Z tohoto přípisu, jakož i z exekutorského spisu sp.zn. 084EX 471/02 soud zjistil, že vyrozumění o zániku pověření nebylo žalobkyni coby oprávněné zasláno. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2021, č.j. 81T 3/2020-19795 soud zjistil, že JUDr. J. [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 9. právě nevyplacení vymoženého plnění žalobkyni v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 084EX 741/02, a to právě v částce 62 816,83 Kč, jak uvedl i Mgr. [anonymizováno]. Soud dále zjistil, že žalobkyně byla jakožto poškozená o trestním řízení proti JUDr. J [obec] vyrozuměna dne [datum] přípisem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] a že obžaloba na JUDr. J. [příjmení] je datována dnem [datum]. Z provedeného dokazování tak má soud za zjištěné, že žalobkyně se o tom, že JUDr. J. [obec] vymohla plnění z předmětné exekuce, které mu však nevyplatila, mohl dozvědět nejdříve dne [datum], z podané obžaloby, neboť jakožto poškozený byl vyrozuměn až [datum] a vyrozumění o zániku exekuce ze dne [datum] mu zaslal až exekutor, který EÚ převzal, t.j Mgr. R. [anonymizováno], a to až dne [datum]. 9. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobkyně; původní exekuční titul vůči M. [příjmení]). 10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: 11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.¨ 15. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze t