10 C 117/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení nároků dle zákona č. 82/1998 Sb., a to náhrady nákladů vynaložených na odstranění nezákonného rozhodnutí v trestním řízení vedeném u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 96 192 Kč s přísl. 2. Žalovaná se vyjádřila podáním ze dne [datum], konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a nároku žalobce vyhověla co do částky 77 678,50 Kč, ve zbytku nárok odmítla odškodnit. 3. Žalobce podáním ze dne [datum] vzal v návaznosti na stanovisko žalované žalobu co do jistiny v celém rozsahu zpět, na přiznání zbývajícího nároku (18 513,50 Kč) žalobce netrval. Žalobce trvá nadále na přiznání zákonných úroků z prodlení z částky dobrovolně plněné žalovanou. 4. Žalobce soudu doložil, že žalovaná žalobci uhradila dne [datum] právě 77 678,50 Kč (zjištěno z výpisu z účtu), tedy soud zjistil, že k úhradě došlo po lhůtě pro předběžné projednání nároku i po podání žaloby. 5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 6. Výrokem I. soud řízení dle § 96 o.s.ř. částečně zastavil, žalobce toto navrhl a jednání doposud zahájeno nebylo. 7. Protože předmětem tohoto řízení je, po částečném zpětvzetí (viz výše), částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z shodných tvrzení účastníků, která soud vzal podle ust. § 120 odst. 3. o.s.ř za svá skutková zjištění, a z předložených listin, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované dne [datum] (shodné tvrzení) Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalovaná žalobci dobrovolně uhradila dne [datum] částku 77 678,50 Kč, přičemž ze schvalovací doložky k této platbě a z vyjádření žalované má soud za zjištěné, že se jedná o plnění na předmět tohoto sporu. 9. Soud posoudil věc podle § 1, § 2, § 5, § 7, § 8, § 31, § 26, §14 a § 15 zák. č. 82/1998 Sb. v platném znění. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce u žalované uplatnil nárok ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 11. Úrok z prodlení ve věci nároků dle zák. č. 82/1998 Sb., které jako jediné zůstaly předmětem řízení, je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). 12. Předmětem řízení zůstaly pouze úroky z prodlení z částky 77 678,50 Kč, kterou žalobci na odškodnění dne [datum] žalovaná dobrovolně uhradila. Soud proto přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení z této částky, kterou žalovaná dobrovolně hradila, neboť dle § 2054 odst. 2 o.z. uznala tímto žalovaná i důvodnost příslušenství takto uhrazené částky (žalovaná netvrdila v rámci svého vyjádření nic, co by toto vyvracelo). 13. Žalobce žádal úrok z prodlení ode dne [datum], což je požadavek důvodný (předběžně uplatněno dne [datum]). Zákonná výše úroků z prodlení činila k prvému dni prodlení 15 % p.a. 14. Soud proto nároku žalobce vyhověl. 15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 96 192 Kč. Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 77 678,50 Kč (výše dobrovolného plnění škody), neboť řízení bylo zastaveno, sice z podnětu žalobce, ale pro chování žalované po podání, jinak v této části důvodné, žaloby. 17. Převážně tak byl v řízení úspěšný žalobce v rozsahu 61,51 % a v tomto rozsahu mu tak soud náhradu nákladů řízení přiznal. 18. Žalobci vznikly náklady právního zastoupení, které sestávají z: -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč; -) odměny za 3 účelně vynaložené úkony právní služby po 4 980 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení; žaloba; návrh na částečné zastavení řízení; soud nepřiznal odměnu za předběžné uplatnění nároku s odkazem na § 31/4 OdpŠk ani za doplnění ze dne [datum], neboť nelze klást nákladově k tíži žalované, že žalobce podal žalobu neúplnou), dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT; celkem 18 077,40 Kč s DPH; -) náhrady hotových výdajů v paušální výši za 3 úkony právní služby á 300 Kč bez DPH podle § 13 odst. 4 AT; celkem 1 089 Kč s DPH; Tedy celkem 21 166,40 Kč, z čehož činí po zaokrouhlení přiznaných 61,51 % částku 13 019 Kč.