10 C 22/2022-111 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá určení existence věcného břemene - služebnosti k pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], který je ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně uvádí, že je podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem id. 1/2 na budově [adresa], nacházející se na pozemku p. [číslo] dále, že je vlastníkem id. [číslo] pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce]. Žalobkyně se (po změně žaloby) domáhá určení, že došlo vydržením ke vzniku věcného břemene práva chůze a jízdy ve prospěch spoluvlastnického podílu id. [číslo] pozemku p. [číslo] spoluvlastnického podílu id. 1/2 budovy [adresa], nacházející se na pozemku [parcelní číslo], vše k.ú. [část obce], a to k tíži pozemku [parcelní číslo] k.ú. [část obce]. Žalobkyně uvádí, že je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, a k těmto nelze přistupovat jinak než právě přes věcným břemenem zatížený pozemek parc. [číslo] že od roku 1978 takto k předmětným nemovitostem přistupovali i její právní předchůdci a ona tak činí minimálně od roku 1997, kdy získala spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, tedy dobu delší 25 let. Žalobkyně se domáhá určení, že došlo k vydržení tohoto věcného břemene, neboť byla v dobré víře za situace, kdy jí nikdo v přístupu a v příjezdu k jejím nemovitostem přes zatížený pozemek nikdy nebránil, a pokud by nedošlo k řádnému vydržení, pak se domáhá vydržení mimořádného, jehož podmínky má bezpochybně za naplněné. 2. Žalobkyně se původně domáhala žalobou určení existence věcného břemene z titulu vydržení ke spoluvlastnickému podílu id. 3/8 pozemku p. [číslo] na pozemku [parcelní číslo], toto však na jednání konaném dne [datum] změnila tak, že v tomto rozsahu vzala žalobu zpět a namísto toho se domáhá, pokud jde o pozemek p. [číslo] určení existence věcného břemene co do spoluvlastnického podílu ideální [číslo], který je ve vlastnictví jejím (nikoli [anonymizováno] [jméno]). Soud na jednání konaném dne [datum] rozhodl o připuštění této změny žaloby a dále v požadovaném rozsahu, pokud jde o spoluvlastnický podíl ideálních 3/8 na pozemku p. [číslo] na [parcelní číslo] řízení částečně zastavil (usnesením ze dne [datum] na [číslo listu]). 3. Žalovaná 1 se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], a dále na soudním jednání. Žalovaná 1 namítala zejména, že žalobkyně nemůže být v dobré víře, neboť celou dobu věděla, že jí žádný právní titul k užívání zatíženého pozemku nesvědčí, pouze že toto užívání je fakticky trpěno. Bylo poukazováno na souvislosti s vedenými restitučními spory a na to, že žalobkyně nejevila o zajištění právního přístupu přes zatížený pozemek zájem, neboť předpokládala, že v rámci restitučních řízení své vlastnické právo neobhájí. Nicméně však co do jedné poloviny nemovitostí, respektive budovy, nakonec vlastníkem zůstala. Žalovaná 1 namítala i to, že zřízení věcného břemene k ideálnímu spoluvlastnickému podílu panující nemovitosti pojmově možné není. 4. Žalovaný 2 a 3 se k žalobě vyjádřili podáním z [datum]. Žalovaní rovněž sporovali existenci dobré víry na straně žalobkyně. Poukazovali na skutečnost, že při koupi zatíženého pozemku [parcelní číslo] žalobkyně o tuto koupi nejevila žádný zájem, přičemž si tak mohla přístup ke svým pozemkům bezproblémově zajistit, nicméně tak neučinila právě proto, že probíhaly restituční spory s jejími právnímu předchůdci, kdy tito předpokládali, že budou neúspěšní, tedy toto neřešili. Žalovaní poukazovali na to, že přístup a příjezd přes tento pozemek byl pro žalobkyni fakticky trpěn, nicméně ne proto, že by žalobkyni svědčilo právo, které by bylo v tomto směru nějak vymahatelné, ale pro faktické umožnění tohoto přístupu ze strany žalovaných 2 a 3. Žalovaní 2 a 3 rovněž poukazovali na to, že zatížený pozemek nákladným způsobem zrekonstruovali a že žalobkyně se žádným způsobem nepodílela ani na rekonstrukci tohoto pozemku, ani na pravidelných údržbách, které tento pozemek pravidelně vyžaduje. Žalovaní rovněž tímto podáním ze [datum] vznesli vzájemný návrh. 5. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaných 2 a 3, který je obsahem jejich podání ze [datum], pak na jednání konaném [datum] k výzvě soudu žalovaní 2 a 3 obecně specifikovali, že se jedná o podání, kdy na straně vznášející vzájemný návrh stojí žalovaný 2 a žalovaný 3 a tento je vznášen proti žalobkyni. Po skutkové stránce vymezili předmět vzájemného návrhu žalovaní tak, že se domáhají příspěvku na náklady za údržbu a provozování pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] v souvislosti s tím, že od roku 2008, konkrétně od [datum] žalobkyně užívá pozemek, který je ve vlastnictví žalovaných, a od tohoto data do doby podání vzájemného návrhu se tak žalovaní domáhají příspěvku na údržbu za užívání tohoto pozemku v symbolické částce 3 000 Kč ročně, kterou soudu ještě upřesní. Usnesením vyhlášeným [datum] na jednání soudu pak soud řízení o tomto vzájemném návrhu vyloučil k samostatnému řízení. 6. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu v rozsahu relevantním pro toto řízení. Z LV [číslo] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že vlastníky pozemku [parcelní číslo] jsou evidováni žalovaný 1 a dále SJM žalovaného 2 a 3, každý se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální jedné poloviny. Z LV [číslo] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že ideálním spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] k. ú. [část obce] v rozsahu ideální [číslo] je evidována žalobkyně. Z LV [číslo] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] žalobkyně evidována není, ideální spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny vlastní žalovaný 1, zbytek třetí osoby. Z LV [číslo] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že ideálním spoluvlastníkem ve výši jedné poloviny budovy [adresa] nacházející se na pozemku [parcelní číslo] je evidována žalobkyně. 7. Vzhledem k tomu, že soud po právní stránce vyhodnotil žalobní požadavek žalobkyně jakožto nepřípustný, respektive rozporný s hmotným právem, byly pro právní závěry soudu dostačující závěry o skutkovém stavu týkající se evidence vlastnických poměrů, jak tyto soud popisuje výše. Soud proto z tohoto důvodu nehodnotil zbývající listinné důkazy, které byly účastníky založeny do spisu, a to zejména smlouvu o dílo týkající se úprav zatíženého pozemku ze dne [datum], dále smlouvu mandátní uzavřenou žalovanou 3 a [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] na úpravy zatíženého pozemku. Dále znalecký posudek o obvyklé ceně nemovitosti [číslo] [rok], ani odhad tržní ceny nemovitosti vypracovaný [právnická osoba], ani fotografie zatíženého pozemku na [číslo listu] [anonymizována dvě slova]. Soud se z téhož důvodu rovněž nezabýval ani usnesením [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] k prodeji pozemku parc. [číslo] (zde rovněž i z důvodu, že předmětem řízení není neplatnost případné kupní smlouvy k pozemku [číslo] k. ú. [část obce]), ani vzájemnou komunikací stran, tj. dopisem žalobkyně z [datum] či nedatovaným dopisem žalované 3. Pokud jde o listiny týkající se úprav zatíženého pozemku, tj. smlouvy o dílo a smlouvy s architektem, pak tyto soud nehodnotil i z důvodu, že nároky týkající se žalovanými 2 a 3 tvrzeného bezdůvodného obohacení byly vyloučeny k samostatnému řízení. 8. Soud ze stejného důvodu zamítl soud návrh na provedení důkazů svědeckými výpověďmi či listinami z katastru nemovitostí, které měly prokazovat otázky týkající se užívání zatíženého pozemku a podmínek pro vydržení, a rovněž i návrhy na připojení restitučního spisu, který měl sloužit rovněž k prokázání vědomosti o možnosti po právní stránce užívat zatížený pozemek a rovněž i návrh na připojení listin od [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], týkající se odkupu předmětu pozemku, což s předmětem řízení již vůbec nesouviselo. 9. Žalobu na určení existence věcného břemene – služebnosti soud posoudil dle ust. § 1257 a násl. o.z. 10. Občanský zákoník upravuje dva druhy služebností, jakkoli nikoli výslovně, a to na pozemkové a osobní. Toto dělení služebností vyplývá z ustanovení § 1265 o.z. - odstavec prvý tohoto ustanovení totiž explicitně hovoří o pozemkové služebnosti, zatímco odstavec druhý o služebnosti osobní. Služebnosti jsou tedy spojené s vlastnictvím určité věci, nebo patří určité osobě, přičemž charakter obou těchto druhů služebností jakožto věcných práv spočívá v tom, že změna vlastníka služebné věci nemá na již existující služebnost vliv. 11. Soud vyšel dále z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. října 1939, sp. zn. Rv I 974/39, Vážný 17433, kdy dovolací soud dovodil, že věcné břemeno jako takové je nedělitelné potud, že je nelze nabýt pouze ve vztahu k ideální části nemovitosti, ani jej k ideální části nemovitosti nelze pozbýt. Tudíž stane-li se oprávněný z věcného břemene užívání předmětných nemovitostí jejich spoluvlastníkem, toto věcné břemeno nezaniká. 12. Z tohoto se pak podává, že rovněž ani obráceně nelze zřídit věcné břemeno pouze k ideálnímu spoluvlastnickému podílu panujícího pozemku či budovy, jak žádá žalobkyně. Ani oprávnění vyplývající z věcného břemene totiž nelze vázat ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci p