11 C 57/2022-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 510 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkových újem způsobených nezákonným trestním stíháním vedeným nakonec [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] a jeho nepřiměřenou délkou. 2. Žalobkyně uvedla, že usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo zahájeno její trestní stíhání pro spáchání pokračujícího zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku a pokračujícího zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, odst. 4, písm. a), odst. 5 tr. zákoníku spáchaných ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Rozsudkem ze dne [datum] byla žalobkyně obžaloby zproštěna, dne [datum] zprošťující rozsudek potvrdil odvolací Vrchní soud v Praze (dále jen„ VS Praha“) usnesením, jímž zamítl odvolání státního zástupce. Lze tedy shrnout, že trestní stíhání žalobkyně bylo od počátku nezákonné. 3. Celé trestní stíhání, jeho průběh a zákazy a omezení uložená trestními orgány v něm, mělo na žalobkyni velmi negativní dopad, a to jak po stránce osobního, tak i profesního života předsedkyně představenstva [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ SBD [obec]“), které pro jednotlivá SVJ spravuje bytový fond spolu s žádostmi o dotace, které byly předmětem trestního řízení. Někteří členové těchto SVJ byli rovněž stíháni, jiní vypovídali jako svědci. Je tedy zřejmé, že v rámci uvedeného družstva jeho členové věděli o tom, že je žalobkyně trestně stíhána a že jednotlivá SVJ neobdržela slíbené dotace, což žalobkyni v očích členů SVJ nenávratně poškodilo. [obec] jsou malé (bývalé) okresní město s cca 8 000 obyvatel a žalobkyně je osobou veřejně známou jak v místním soukromém, tak veřejném životě. Tvrzená trestná činnost měla spočívat v manipulaci stavebních zakázek, kdy jako svědci byli ve věci činní ti, s nimiž žalobkyně přichází téměř každý den do pracovního kontaktu – jedná o úředníky místní samosprávy, úředníky dotačního ministerstva, oblastní autorizované techniky, projektanty, specialisty stavebních technologií, znalce, členy SVJ – zejména předsedové a členové výborů apod., zejména jde o svědky [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] st., [příjmení] ml., [příjmení], [příjmení], [příjmení] a mnohé další. Všichni tito svědci byli v rámci svého výslechu jednak poučení, a dále pak i během výslechu seznámeni s předmětem řízení, tedy zejména se skutky, jichž se měla žalobkyně dopustit. Uvedeným byla žalobkyně významné poškozena, a to jak na své dobré pověsti, lidově řečeno ostudou, kterou počáteční informace o charakteru a povaze trestné činnosti, jíž se měla dopustit, způsobily v širokém okruhu jejích osobních i pracovních kontaktů, tak zásahem do svých osobnostních práv, ale i narušením zdravotního stavu, konkrétně stresem zapříčiněným trestním stíháním s reálnou hrozbou nepodmíněného trestu odnětí svobody. V souvislosti s trestním stíháním druhé poškozené, [jméno] [příjmení], byly v rámci domovních prohlídek zabaveny i dokumenty mající osobní povahu, které se přímo žalobkyně týkaly (korespondence) a byly součástí soudního spisu, se kterým měli možnost se seznámit nejen všichni obžalovaní, ale v rámci hlavního líčení i široká veřejnost. V neposlední řadě bylo celé řízení velmi pečlivě sledováno členy družstva, členy statutárních orgánů družstva a lidmi z SVJ, před kterými se žalobkyně musela neustále obhajovat. Současně obhajoba již v rámci seznámení se spisem upozorňovala policejní orgán na zánik trestnosti – tedy, i kdyby k popsanému skutku došlo – avšak tyto argumenty zůstaly policejním orgánem nevyslyšeny. 4. Uvedeným byla porušena základní práva žalobkyně, a to rovnost v právech a rovnost před zákonem dle čl. 1, nedotknutelnost osoby (tedy včetně dobré pověsti) a jejího soukromí (především tedy ochrana rodinného života a korespondence), nedotknutelnost listovního a jiného obdobného tajemství, soukromí listinné, elektronické, telefonické a jiné obdobné komunikace dle čl. 13, právo na svobodný a tedy i nikým nerušený či neztěžovaný výkon závislé nebo samostatné výdělečné činnosti dle čl. 26, ochrana rodinného života dle čl. 32, právo na spravedlivý proces dle čl. 36, a byla žalobkyni způsobena nemajetková újma. Rozhodující skutečnosti, z nichž nemajetková újma a nárok na její náhradu vyplývá, jsou: - trestní stíhání bylo nezákonné (věc skončila zprošťujícím rozsudkem); - trestní stíhání za zločin s trestní sazbou 2 – 8 let, tj. žalobkyně byla reálně ohrožena nepodmíněným trestem odnětí svobody; - proti zprošťujícímu rozsudku následně podal státní zástupce absurdní odvolání, jak konstatoval i odvolací soud; - projednání odvolání trvalo bez zjevného důvodu celý jeden rok; - žalobkyni bylo zasaženo do soukromí mj. domovní prohlídkou spoluobviněné [jméno]. [příjmení], které byla zabavena soukromá korespondence s žalobkyní, - širokému okruhu adresátů byl sdělen skutek, jehož se měla žalobkyně dopustit; - na zdravotním stavu žalobkyně se trestní stíhání podepsalo pochopitelným stresem. 5. Za popsané situace v žádném případě nelze považovat pouhé zproštění za dostatečnou satisfakci, když navíc na zprošťujícím rozhodnutí nezávislého soudu nemá Ministerstvo spravedlnosti coby povinný orgán v případech nezákonného rozhodnutí Policie ČR žádnou zásluhu. Žalobkyně tak požadovala poskytnutí zadostiučinění v penězích, a to částkou 500 000 Kč. 6. Dále žalobkyně uvedla, že samotné trestní stíhání trvalo 3 roky. To samo o sobě není nepřiměřenou dobou, přesto lze v daném trestním řízení shledat konkrétní průtah, a to v době od vydání zprošťujícího rozsudku v říjnu [rok] do projednání odvolání státního zástupce v listopadu [rok]. Zde uplynul celý jeden rok, a to bez zjevné příčiny, natož snad příčiny ležící na straně žalobkyně. Z důvodů, které žalobkyně nezná a nemohla je ovlivnit, byl spis předložen odvolacímu soudu až po více než půl roce v květnu [rok] a dalších půl roku trvalo VS [obec], než projednal odvolání státního zástupce. Žalobkyni tak kromě nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním vznikla též nemajetková újma způsobená porušením jejího práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, konkrétně neodůvodněnou délkou téměř 13 měsíců, kdy musela čekat na potvrzení zprošťujícího rozsudku. Takto vzniklou újmu požadovala žalobkyně nahradit v penězích částkou 10 000 Kč. 7. Uvedeným způsobem formulované nároky včetně požadavku na vyslovením omluvy za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení jejího trestního stíhání, žalobkyně uplatnila u žalovaného dopisem ze dne [datum]. Žádost dosud nebyla vyřízena, když neuplynula zákonem stanovená lhůta pro její projednání. 8. Podanou žalobou, podanou zejména z důvodu eliminace možnosti vznášení námitek promlčení či prekluze nároku, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 510 000 Kč a současně navrhovala, aby soud řízení přerušil a vyčkal ukončení předběžného projednání její žádosti. 9. Řízení bylo přerušeno do [datum]. 10. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně dne [datum] uplatnila požadavek na zaplacení částky 510 000 Kč jako náhrady nemajetkových újem. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým konstatoval, že nárok žalobkyně je co do základu důvodný, neboť jí vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], a na náhradě této nemajetkové újmy bylo žalobkyni poskytnuto 65 000 Kč a rovněž byla vyslovena omluva. Ve zbytku byl nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích zamítnut s odůvodněním, že v těchto částech nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. K věci samé žalovaný uvedl, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro pokračující zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku a pokračujícího zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku spáchaných ve formě spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a dílem ve stádiu pokusu dle § 21 tr. zákoníku. Proti usnesení byly podány stížnosti, které byly zamítnuty usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] (dále jen„ KSZ [obec]“) ze dne [datum]. Rozsudkem KS [obec] ze dne [datum] byla žalobkyně zproštěna obžaloby. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, které bylo usnesením VS [obec] ze dne [datum] zamítnuto, a trestní stíhání tak bylo pravomocně skončeno. 11. Pokud jde o nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, žalovaný učinil nesporným, že je dán základ vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu, neboť je dána existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., jímž je usnesení