15 C 69/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce uzavřel se žalovanou Smlouvu o používání kreditní karty mBank č. GCS074679056 dne [datum] (dále jen " Smlouva), která je smlouvou o úvěru. Žalovaná byla zároveň seznámen s Podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet mBank (dále jen "Podmínky"), Všeobecnými podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank (dále jen "VOP") a Sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen " Sazebník), Úrokovým lístkem mBank a Formulářem obsahujícím informace o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy Smlouvy Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu VOP. Zadáním autorizačního kódu žalovaná potvrdila svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Na základě § 2 čl. 1 Smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový limit až do výše 70 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázala se dle § 7 čl. 3 Smlouvy a Podmínek splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3%, min. 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků a žalobce mohl dle Podmínek právo provést úhradu inkasem z běžného účtu žalované. Dle § 6 čl. 1 Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 14,80 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 26,55 % p.a. z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Dle § 7 čl. 1 Smlouvy a Podmínek se žalovaná zavázala zaplatit žalobci též poplatky stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle Smlouvy je žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy pokud žalovaná poruší ustanovení Smlouvy nebo Podmínek. Vzhledem k situaci, kdy žalovaná porušila svoji splátkovou povinnost a neuhradila splátky za měsíc únor, březen, duben 2022, využil žalobce svého práva ve smyslu odst. [číslo]. Podmínek a Smlouvu vypověděl, a to dopisem zaslaným žalované, čímž se stal celý dluh splatný ke dni určeném, to jest ke dni [datum]. Žalobce sděluje, že při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 69 885,54 Kč, úroků kapitalizovaných ode dne prodlení žalovaného se splácením do dne [datum] na částku ve výši 14 175,64 Kč, spolu s úrokem ve výši 14,80 % p.a. z částky 69 885,54 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 69 885,54 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný když v dané lhůtě nereagoval na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze Smlouvy o používání kreditní karty mBank č. GCS074679056 dne [datum] a doručenkou autorizační SMS má soud za prokázané, že na jejich na základě poskytla žalobkyně žalované úvěrový limit až do výše 70 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázala se dle § 7 čl. 3 Smlouvy a Podmínek splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3%, min. 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků a žalobce mohl dle Podmínek právo provést úhradu inkasem z běžného účtu žalované. Nedílnou součásti smlouvy byl Sazebník bankovních poplatků mBank a Všeobecné podmínky. Pro případ prodlení si strany sjednali uhrazení poplatku, smluvní pokuty nebo jiných plateb souvisejících s prodlením dle Sazebníku. Dle § 6 čl. 1 Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 14,80 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 26,55 % p.a. z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Dle § 7 čl. 1 Smlouvy a Podmínek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci též poplatky stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle Smlouvy je žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy, pokud žalovaný poruší ustanovení Smlouvy nebo Podmínek. Vzhledem k situaci, kdy žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost a neuhradil splátky za měsíc únor, březen, duben 2022, využil žalobce svého práva ve smyslu odst. [číslo]. Podmínek a Smlouvu vypověděl, a to dopisem zaslaným žalovanému, čímž se stal celý dluh splatný ke dni určeném, to jest ke dni [datum]. 6. K posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. 7. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované poté, co ověřila její úvěruschopnost, o používání kreditní karty mBank č. GCS074679056 do limitu 70 000 Kč. Žalovaná vyčerpala limit do výše 69 885,54 Kč a řádně a včas je spolu s poplatky nevrátila, žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila, od smlouvy odstoupila dopisem a zároveň požadovala uhrazení celého dluhu, čemuž žalovaná nevyhověla. 8. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, a tudíž ani netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni dluh uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. V rámci dokazování taktéž bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 042 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2796 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 3900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby reali