ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:16.C.71.2022.3 Datum: 2023-08-29 Předmět: o omluvu a zaplacení 76 010 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 6 z. č. 82/1998 ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""peněžité plnění""právo na informace""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o omluvu a zaplacení 76 010 Kč s příslušenstvím (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a)
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 11. 2022 domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu, spočívající v nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení o poskytnutí informací vyžádaných žalobkyní podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“) u [anonymizováno 7 slov] [územní celek] (dále„ OIP“) dne 2. 7. 2018. Žalobkyně je majitelkou rekreační chalupy v obci [adresa]. Od roku 2009 byl dotčen její zájem na nerušné užívání nemovitosti hlukem z provozu pilařského závodu„ [obec] [ulice]“, který podle akustického posudku, který žalobkyně zadala vypracovat, výrazně překračuje hygienické limity. Žalobkyně zjistila, že jako tzv. pilnici (budovu představující jádro pilařského závodu, v níž je umístěn hlavní pořezový stroj) užívá provozovatel halu na parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [ulice]. Tento objekt je stavebním úřadem určen k užívání jako skladiště, nikoli jako pilnice. Žalobkyně se se svým synem [titul] [jméno] [příjmení] obracela na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve vztahu k pilařskému závodu. Jednou z těchto žádostí byla žádost o informace podle InfZ učiněná žalobkyní u [anonymizováno 7 slov] [územní celek] dne 2. 7. 2018. Když žalobkyně monitorovala provoz pilařského závodu, aby na něj mohla upozornit stavební úřad a domáhat se u něj zakročení, opakovaně přitom dokumentovala porušení standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na tato svá zjištění pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce upozorňovala příslušný oblastní [anonymizována dvě slova], kterým je [anonymizováno 7 slov] [územní celek]. V jedné ze svých odpovědí, konkrétně v přípisu z [číslo jednací] ze dne 2. 7. 2018 uvedl [anonymizováno], že společnost [právnická osoba] přestala v obci [ulice] vykonávat činnost, tuto činnost neobnovila do současné doby neobnovila a je zřejmé, že ji v brzké době neobnoví. Skutečnost, že by pilařský závaz přestal fungovat, byla v rozporu s dokumentovaným pozorováním žalobkyně. Ta se proto chtěla dozvědět, z jakého zdroje získal [anonymizováno] svůj poznatek o ukončení činnosti, aby mohla tento zdroj sama vyhodnotit a z něj vyplývající skutečnosti pak případně použít v „ rekolaudačním řízení“ anebo upozornit [anonymizováno] na nesprávnost vyhodnocení tohoto zdroje. Učinila proto u [anonymizováno] dne 2. 7. 2018 žádost o informace podle InfZ, kterou žádala o poskytnutí veškerých dokumentů, v nichž je zachycena informace, nebo z nichž vyplývá informace, že (1.) že společnost [právnická osoba] přestala v obci [ulice] vykonávat činnost, (2.) že společnost [právnická osoba] v obci [ulice] svou činnost do současné doby neobnovila a (3.) že je v současné době zřejmé, že společnost [právnická osoba] v obci [ulice] svou činnost v brzké době neobnoví. Na žádost reagoval [anonymizováno] dne 16. 7. 2018. Tvrdil přitom, že vyžádané informace poskytuje, ve skutečnosti ale pouze zopakoval své sdělení z 2. 7. 2018. Žalobkyně se bránila stížností podle § 16a odst. 1 InfZ, nadřízený [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] postup [anonymizováno] potvrdil. Žalobkyně se proto obrátila s nečinnostní žalobou na Krajský soud v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne 27. 8. 2019, č. j. 15 A 162/2018-46 uložil [anonymizováno], aby žádost vyřídil. [anonymizováno] podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudkem ze dne 31. 3. 2020, č. j. 8 As 275/2019-45, kasační stížnost zamítl, ve kterém zkritizoval [anonymizováno], že se sofistikovaně snaží zdůvodnit proč je žádost o informace vyčerpána, namísto toho, aby poskytl ty informace, které zjevně žalobkyně požaduje. [anonymizováno] dne 13. 9. 2019 vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti z důvodu, že informací nedisponuje, to potvrdil i [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se opět obrátila na správní soud, a rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2022, č.j. 15 A 161/2019-55, bylo rozhodnutí [anonymizováno] zrušeno. [anonymizováno] byl poté nečinný, žalobkyně se obrátila znovu stížností podle § 16a odst. 1 InfZ. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] tentokráte rozhodnutím z 14. 6. 2022, [číslo jednací], přikázal [anonymizováno] žádost vyřídit do 15 dnů. Následně vydal [anonymizováno] dne 29. 6. 2022 nové rozhodnutí, kterým žádost znovu odmítl. Toto rozhodnutí žalobkyně napadla odvoláním, jemuž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] práce vyhověl, když svým rozhodnutím z 2. 8. 2022 [číslo jednací], napadené rozhodnutí [anonymizováno] zrušil a věc [anonymizováno] znovu vrátil k vyřízení. Po zrušení svého rozhodnutí z 29. 6. 2022 nadřízeným správním orgánem zůstal [anonymizováno] znovu nečinný, musela se žalobkyně bránit znovu stížností podle § 16a odst. 1 InfZ. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] přikázal [anonymizováno] žádost vyřídit, načež přípisem z 16. 9. 2022 oznámil [anonymizováno] žalobkyni, že za poskytnutí informace bude vyžadovat částku 116 750 Kč. Do dne podání žaloby nebyla žádost o informace vyřízena. Od dne podání žádosti na informace dne 2. 7. 2018 uběhlo ke dni podání žaloby již 1607 dní. Délka řízení o žádosti o informace je zcela nepřiměřená povaze žádosti. Postup orgánů veřejné moci vyvolal v žalobkyni frustraci a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Dne 24. 8. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k poskytnutí satisfakce za nepřiměřenou délku vyřizování žádost a požadovala, aby žalovaná konstatovala porušení práva, omluvila se a zaplatila peněžité zadostiučinění za dobu trvání řízení od 2. 7. 2018 a do 24. 8. 2022, tj. 1515 dní. Požadovaného zadostiučinění se žalobkyni nedostalo. Žalovaná v odpovědi z 31. 10. 2022 odpověděla, že nelze uznat příčinnou souvislost mezi nehmotnou újmou a činností orgánů [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně požaduje peněžité zadostiučinění, které předběžně uplatnila u žalované, tj. pouze za dobu od 2. 7. 2018 a do 24. 8. 2022, tj. 1515 dní. Žalobkyně požaduje celkem 76 010 Kč, za první dva roky řízení 20 000 Kč a poté 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž žalobkyně přihlédla k obstrukčnímu chování [anonymizováno]. Dále žalobkyně požaduje konstatování, že došlo při vyřizování žádosti o informace ze dne 2. 7. 2018 k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a omluvu.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Po rekapitulaci průběhu posuzovaného případu uvedla, že podstatou celého dlouhotrvajícího případu je skutečnost, že [anonymizováno] zjevně fakticky nedisponuje žadatelkou požadovanými informacemi (zaznamenanými na nějakém nosiči dat), resp. dosud nebyl schopen tuto skutečnost natolik podrobně a věrohodně objasnit a odůvodnit ve svých rozhodnutích tak, aby tato rozhodnutí nebyla úspěšně napadnutelná správní žalobou podanou advokátem. [anonymizována čtyři slova] si v průběhu vyřizování žádosti o informace ověřoval u [anonymizováno], že požadovanými informacemi skutečně nedisponuje, nicméně nelze prokazovat negativní skutečnost. Odmítla to, že by průtahy v řízení vedly k nemajetkové újmě účastníka, spočívající v úzkosti, nejistě a duševním stresu v očekávání výsledku řízení s tím, že žalobkyně podává velké množství podání k nejrůznějším státním orgánům v průběhu několika předchozích let. Žalovaná vyslovuje právní názor, že institut náhrady újmy vzniklé v důsledku výskytu průtahů ve správním řízení však představuje ultima ratio (poslední řešení), kdy k jeho realizaci má docházet až v případech, kdy se vzniku tvrzených průtahů nepodařilo zamezit ani pomocí procesněprávních prostředků. V této souvislosti žalovaná odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 30 Cdo 2434/2010. Podle žalované jsou lhůty pro vydání rozhodnutí dle zákona č. 106/1999 Sb. lhůtami pořádkovými a při vyřizování žádosti o informace zásadně správní orgány dbaly na dodržování zákonných lhůt a nebyly schopny ovlivnit délku řízení před soudem.
3. Žalobkyně v replice ze dne 22. 4. 2023 uvedla, že pokud by skutečnost, že [anonymizována dvě slova] vyžádanými informacemi nedisponuje, byla skutečně zjevná, pak by nemělo být obtížné žádost vyřídit způsobem, který by před soudem obstál. Navíc požaduje po žalobkyni za poskytnutí této„ zjevně neexistující“ informace částku 116 750 Kč. Žalobkyně se doma rozhodně nenudí a nebaví se podáváním žádostí o informace a žalob a ani nemá z těchto podání živnost. Žádosti o informace nepodává v různých nesouvisejících záležitostech. Všechny žádosti a navazující soudní spory se týkají jedné jediné kauzy – provozu pilařského závodu„ [obec] [ulice]“. Počet žádostí o informace automaticky nesnižuje jejich význam pro žalobkyni. Větší počet soudních řízení a úspěšnost žalobkyně v nich zase ukazují, jak moc správní orgány nechtějí poskytovat informace, které by mohly dokládat jejich vlastní selhání. Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.8.2011, ve věci sp.zn. 30 Cdo 2434/2010 je zcela nepřípadný. Nejvyšší soud se v této věci zabýval otázkou přiměřenosti doby trvání vykonávacího ř
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.