19 C 175/2022-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal náhrady újmy způsobené mu v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že byl spolu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stíhán pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství. I přes procesní obranu obviněných byla podána dne [datum] obžaloba a následně nařízení hlavní líčení. Toto trestní řízení pak skončilo tím, že byl žalobce zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Žalobce se domáhal jednak nároku na náhradu škody, kterou vyčíslil v souhrnné výši 11 788,10 Kč, a která sestávala z nákladů vynaložených na obhajobu, dále z paušální náhrady hotových výdajů, nákladů cestovného a náhrad za promeškaný čas. Jakožto druhého nároku se pak žalobce domáhal zaplacení částky 265 000 Kč představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s jeho trestním stíháním. Nárok na finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním je třeba posuzovat z titulu nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobce poukázal na to, že posuzované řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 3 roky, došlo tak k velmi výraznému zásahu do jeho společenského postavení, dobrého jména a pověsti, rodinného a pracovního života. Ačkoli trestný čin, pro který byl žalobce stíhán, nespáchal, musel snášet tlak, který byl na jeho osobu v průběhu posuzovaného řízení vyvíjen, trpěl pocity bezmoci, obával se o svou budoucnost a vznikla mu tak nemajetková újma. Žalobce byl vystaven ponižujícímu zadržení a dalším zásahům v pozici stíhaného a obžalovaného. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce dne [datum] u žalované uplatnil nárok na náhradu škody – obhajné (ve výši 59 583 Kč) a nemajetkové újmy (ve výši 300 000 Kč) z titulu zadostiučinění za samotné trestní stíhání v rámci posuzovaného řízení, tj. za vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná shledala žádost žalobce částečně důvodnou, proto žalobci přiznala a poskytla na náhradě škody částku 47 794,90 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku 35 000 Kč. Dále vysvětlila, z jakých důvodů poskytla právě tyto částky a z jakých důvodů je shledává dostačující. Co se týká žalobcem uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění, žalovaná vznesla námitku promlčení ve smyslu § 32 odst. 3 zákona, když žalobce se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žaloba však byla u soudu podána až [datum]. Žalovaná má proto za to, že nárok žalobce je promlčen a navrhla zamítnutí žaloby. 3. Žalobce k námitce promlčení při jednání konaném dne [datum] uvedl, že tato byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Ve svém podání ze dne [datum] doplnil, že ohledně projednávaného nároku podal dne [datum] žalobu u zdejšího soudu. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dnem [datum], aniž by jej žalobce zaplatil. Usnesení o zastavení řízení bylo žalobci doručeno až dne [datum], tj. po téměř dvou měsících. Následně se obratem vzdal práva na odvolání proti tomuto rozhodnutí a k soudu podal novou žalobu. Před rozhodnutím o zastavení řízení žalobce nemohl opětovně podat žalobu, neboť by zde byla dána překážka zahájeného řízení. 4. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum], doručeným žalované téhož dne, požadoval náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona v souvislosti s posuzovaným řízením. Žalobce požadoval zaplacení částky 300 000 Kč podle zákona za nezákonné trestní stíhání v rámci posuzovaného řízení. Zároveň požadoval zaplacení částky 59 911,94 Kč, představující náhradu škody za náklady vynaložené na právní zastoupení v rámci posuzovaného řízení. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] žalobci mimo jiné sdělila, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., zároveň dospěla k závěru, že byly splněny předpoklady k tomu, aby bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění v peněžní formě, byť nikoli v žalobcem požadované výši. V této souvislosti proto žalovaná konstatovala, že vedení trestního stíhání v posuzovaném řízení došlo k zásahu do práv žalobce, proto mu byla přiznána částka 47 794,90 Kč z titulu náhrady škody v souvislosti s náklady obhajoby, které žalobce musel vynaložit na obhajobu v posuzovaném řízení, včetně částky 35 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy. 5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce částečně žalobu, co do částky 8 443,17 Kč, zpět, a soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Předmětem řízení tak nadále je nárok na náhradu obhajného ve výši 3 344,93 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ve výši 265 000 Kč. 6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 7. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] plyne, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nárok na náhradu škody, a na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nezákonného rozhodnutí v trestním řízení, které bylo vedeno proti žalobci u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Vůči žalované dále uplatnil nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 59 911,94 Kč včetně DPH, a nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč. Žalovaná došla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a to v důsledku následného pravomocného zproštění obžaloby žalobce rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaná shledala žádost žalobce částečně důvodnou, proto žalobci přiznala a poskytla na náhradě škody částku 47 794,90 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku 35 000 Kč Tyto částky žalovaná žalobci uhradila na účet, který žalobce uvedl ve svém uplatnění nároku ze dne [datum]. 8. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým Krajský soud v Brně zamítl odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyplývá, že dne [datum] došlo k zamítnutí odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Z tohoto důkazu je zřejmé, že usnesením Krajského soudu v Brně, vyhlášeném na veřejném zasedání za účasti obhájce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby. 9. Z listiny vydané Policií ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne [datum] nazvané záznam o nahlédnutí do trestního spisu, se uvádí, že na základě žádosti obhájce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a na základě substituční plné moci vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jí bylo umožněno nahlédnout do trestního spisu dne [datum] v [číslo] minut. 10. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: <i>11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.</i> <i>12. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.</i> <i>13. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.</i> <i>14. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.</i> <i>15. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.</i> <i>16. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemaj