21 C 35/2022-130 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobkyně po žalované, tedy [stát. instituce] [anonymizováno] [stát. instituce], domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy, která jí vznikla v souvislosti s nezákonným trestním stíháním, které bylo v minulosti vůči její osobě vedeno. Jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalobkyně požadovala částku 240 000 Kč a jako náhradu majetkové škody spočívající v nákladech vynaložených na právní zastoupení žalobkyně v rámci proti ní nezákonně vedeného trestního stíhání požadovala částku 19 565 Kč. V žalobě bylo konkrétně uvedeno, že dne 22. 7. 2020 bylo žalobkyni doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání pro skutek, v němž byl spatřován přečin [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], přičemž následně byla proti žalobkyni podána pro tentýž skutek i obžaloba. Rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací] však byla žalobkyně obžaloby zproštěna, a to dle § 226 písm. a) trestního řádu, přičemž vyhlášením tohoto rozhodnutí bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně skončeno. Žalobkyně v této souvislosti ve své žalobě poukazovala na to, že shora uvedeným zprošťujícím rozsudkem [název soudu] tedy byla deklarována nezákonnost jejího trestního stíhání, a proto se výzvou ze dne 10. 12. 2021, doručenou žalované dne 16. 12. 2021, obrátila na žalovanou s požadavkem na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy způsobené jí nezákonně vedeným trestním stíháním. Dále bylo v žalobě uvedeno, že s ohledem na skutečnost, že ze strany žalované v rámci mimosoudního projednání věci k žádnému plnění nedošlo, obrátila se tedy žalobkyně se svými nároky na soud a žádala, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 2. Ve vztahu k požadavku na zaplacení částky 240 000 Kč žalobkyně uváděla, že tuto částku požaduje jako náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena trestním stíháním, když poukazovala na to, že v důsledku vedení trestního stíhání došlo k radikálnímu snížení její vážnosti a dobrého jména mezi spoluobčany, sousedy a přáteli a zejména spolupracovníky, a to tím způsobem, že jak na ni bylo nahlíženo, to vše za situace, kdy trestnímu stíhání byla vystavena bezmála po dobu jednoho roku. Dále žalobkyně zdůrazňovala, že po dobu svého trestního stíhání žila pod potenciální hrozbou trestu odnětí svobody v rozpětí 6 měsíců až 4 let, a to za situace, kdy pracovala jako [anonymizováno 6 slov], byla tedy státním zaměstnancem ve služebním poměru, přičemž v důsledku trestního stíhání byla navíc obligatorně zproštěna výkonu služby podle § 48 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., tedy po dobu trestního stíhání jí bylo znemožněno vykonávat její zaměstnání a v té době jí přináležela mzda toliko v rozsahu 70 % jejího měsíčního příjmu. Dále bylo v žalobě tvrzeno, že trestní stíhání zasáhlo i do zdravotního stavu žalobkyně, když bylo uváděno, v důsledku nezákonného trestního stíhání se u žalobkyně rozvinuly neurologické obtíže v důsledku stresu, psychické nerovnováhy a obav a že tento stav vyvolal nutnost vyhledat lékařskou pomoc a zajistit léčbu, která trvá doposud, a to na neurologii a psychiatrii. Žalobkyně též poukazovala i na to, že v důsledku vedení trestního stíhání došlo i narušení jejích rodinných vztahů, konkrétně do souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání dávala rozpad manželského soužití. 3. Ve vztahu k požadavku na náhradu majetkové škody žalobkyně uváděla, že v souvislosti s trestním stíháním musela vynaložit náklady na své právní zastoupení, přičemž v důsledku toho tedy požadovala úhradu nákladů za poskytnuté úkony právní služby ve vztahu k její osobě v rámci trestního řízení, které byly poskytnuty jednak v částečném rozsahu [titul] [jméno] [příjmení] a jednak [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně požadovala náhradu majetkové škody ve výši odpovídající jednotlivým úkonům právní služby v rámci její obhajoby vyúčtované pro účely odškodnění dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tedy konkrétně výši 19 965 Kč. 4. Zároveň žalobkyně uváděla, že požaduje i uhrazení zákonných úroků z prodlení z celkově uplatněné částky 259 965 Kč, a to od 17. 6. 2022, tedy ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou výše uvedené částky. 5. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení došlo ze strany žalované k částečnému plnění v celkové výši 48 513 Kč, kdy částka 30 000 Kč byla žalovanou uhrazena jako náhrada nemajetkové újmy způsobené žalobkyni vedením nezákonného trestního stíhání a částka 18 513 Kč byla uhrazena jako náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na zajištění obhajoby žalobkyně ve výše uvedeném trestním řízení, vzala žalobkyně žalobu co do shora uvedené částky zpět. Proto bylo dne 25. 11. 2022 vydáno pod č. j. [číslo jednací] usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení co do částky 48 513 Kč. Předmětem řízení tedy zůstal požadavek žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy v rozsahu částky 210 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, požadavek na náhradu majetkové škody v částce 1 452 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 48 513 Kč za období od 17. 6. 2022 do 18. 9. 2022. 6. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě učinila nespornou skutečnost, že žalobkyně u ní dne 16. 12. 2021, podáním datovaným dne 10. 12. 2021, uplatnila z důvodů shodně uvedených i v žalobě nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 259 965 Kč. Dále bylo ve vyjádření k žalobě uvedeno, že k projednání nároku žalobkyně došlo dne 6. 9. 2022, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná dospěla k závěru, že v předmětném trestním řízení vedeném vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, byla žalobkyni poskytnuta náhrada majetkové škody ve výši 18 513 Kč a náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 30 000 Kč s tím, že ve zbytku nebyl požadavek žalobkyně na náhradu škody a nemajetkové újmy shledán [stát. instituce] důvodným. Ve vztahu k požadavku na náhradu majetkové škody žalovaná uvedla, že majetkovou škodu žalobkyni uhradila téměř v plném žalobkyní požadovaném rozsahu, a to při zohlednění skutečnosti, že za každý jednotlivý úkon právní služby měla být správně požadována částka 1200 Kč, když jak [titul] [příjmení], tak [titul] [příjmení] v řízení zastupovali jak žalobkyni, tak jejího manžela, a tudíž se jednalo o společnou obhajobu, a proto se dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snižovala mimosmluvní odměna za každý úkon právní služby o 20 %. Jediným úkonem právní služby, jehož důvodnost byla žalovanou sporována, a tudíž v rámci mimosoudního projednání nebyl proplacen, byl po upřesnění sporovaného úkonu ze strany žalované úkon právní služby dne 26. 4. 2021 vyúčtovaný jako porada s klientem přesahující 1 hodinu. Ve vztahu k tomuto účtovanému úkonu právní služby bylo poukazováno na to, že se nejednalo o účelně vynaložený náklad, když shora uvedená porada se konala krátce po převzetí věci právním zástupcem [titul] [příjmení], přičemž odměna za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě věci, jehož součástí je i první porada s klientem, byla ze strany žalované uznána a uhrazena. Zároveň bylo žalovanou upozorňováno na to, že této poradě konané dne 26. 4. 2021 nepředcházel, ani po ní nenásledoval žádný jiný úkon právní služby, ve vztahu němuž by bylo možno považovat tuto poradu za účelnou. Ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy žalovaná odkazovala na to, že ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 22256/2011 zohlednila při hodnocení intenzity vzniku nemajetkové újmy jak povahu trestní věci, tak délku trestního řízení a současně i následky způsobené trestním stíháním v osobnostní sféře žalobkyně, přičemž za situace, kdy řízení trvalo celkem 11 měsíců, což nelze považovat za délku nepřiměřenou, při zvážení toho, že žalobkyně byla stíhána pro trestný čin [anonymizováno], za nějž jí hrozil trest odnětí svobody do 4 let, a dále i s ohledem na žalobkyní uváděné zásahy do její osobnostní sféry bylo tedy v rámci mimosoudního projednání věci vyhodnoceno, že odpovídajícím zadostiučiněním je v daném případě poskytnutí peněžité plnění ve výši 30 000 Kč měsíčně, to vše za situace, kdy zároveň v rámci mimosoudního projednání věci se žalovaná žalobkyni současně za porušení jejích práv omluvila. Proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když poukazovala na to, že odškodnění, kterého se žalobkyni dostalo v rámci mimosoudního projednání věci, je odškodněním dostatečným a odpovídajícím konkrétním okolnostem případu a že žaloba není důvodná ani v rozsahu sporného úkonu právní služby, to vše při zohlednění plnění již v průběhu řízení poskytnutých. 7. Mezi účastníky řízení bylo učiněno nesporným, že usnesením vydaným [stát. instituce] dle 22. 7. 2020 bylo žalobkyni sděleno obvinění ze spáchání přečinu [anonymizováno] podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a následně byla vůči ní a jejímu manželovi podána i obžaloba. Dále bylo učiněno nesporným, že řízení bylo nadále vede