22 C 168/2022-181 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků</b> 1. Žalobkyně se domáhala náhrady škody způsobené vadou projektové dokumentace vypracované žalovanou dle smlouvy ze dne [datum]. [příjmení] spočívala v nesouladu skutečných výšek terénu s výškami uvedenými v projektové dokumentaci. Chyba měla za následek vícepráce spočívající v likvidaci vytěžené zeminy jako odpadu v ceně 1 520 160 Kč. Žalovaná neprovedla projektovou dokumentaci na základě skutečného zaměření terénu a nedostatečně vyhodnotila inženýrskogeologický průzkum, ačkoliv odpovídala za správnost projektové dokumentace. Správnost podkladů dodaných žalobkyní si měla žalovaná ověřit a na nesrovnalosti upozornit. Podklady byly navíc dodány žalobkyní v rámci jiného plnění před uzavřením smlouvy a byly datovány do roku 2000. 2. Žalovaná se bránila, že žalobkyni žádná škoda nevznikla, neboť by se předmětná zemina musela odvést, aby moha být stavba realizována. Zohlednění výkopových prací v projektové dokumentaci by nemělo vliv na potřebu jejich realizace. Geodetické zaměření obdržela žalovaná od žalobkyně. Ta věděla, že tyto podklady jsou použity pro vypracování projektové dokumentace a muselo jí být i známo, že na plochu byla navezena zemina, čímž se změnila úroveň terénu. Předmětem díla bylo pouze doměření inženýrských sítí v rozsahu 15 000 Kč a nelze jej směšovat s celkovým geodetickým zaměřením, které by bylo řádově dražší. Žalovaná neměla důvod nepřebrat výsledky předchozí realizace, jak vyplývalo ze zavedené praxe stran. V samotném terénu nebylo ani náznakem možné uvažovat o tom, že by došlo ke změně navezení zeminy. Žalobkyně byla již dne [datum] upozorněna na nesoulad výšek terénu, přesto realizovala stavbu jediným možným řešením, jak bylo navrženo v projektové dokumentaci. Projektová dokumentace splnila účel definovat stavbu a její parametry v podrobnostech nutných pro povolení její realizace. Žalovaná namítala, že žalobkyně nenabízí dostatek skutkových tvrzení k žalované škodě. Žalobkyně měla od počátku záměr zeminu z pozemku odvážet, jak se dohodla se zhotovitelem stavby, nikoli ji na pozemku skladovat. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 3. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili, že žalovaná vypracovávala projektovou dokumentaci na základě dohody stran ze dne [datum] v písemném znění smlouvy o dílo ze dne [datum], založené ve spise. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že smlouva nebyla měněna a nebyly uzavřeny další dodatky ke smlouvě. Dále bylo nesporné, že projektová dokumentace, kterou vypracovala žalovaná jako dílo dle výše uvedené smlouvy obsahovala nesoulad skutečných výšek v terénu s výškami uvedených v projektové dokumentaci, že žalovaná vyšla z podkladů žalobkyně ohledně geodetického zaměření výšek terénů, které byly poskytnuty v březnu [rok]. Žalovaná neověřila správnost podkladů geodetického zaměření, který dodala žalobkyně a nesoulad skutečných výšek v terénu s podklad, které dodala žalobkyně nezjistila. Toto zjistila žalobkyně až při provádění výstavbě dle projektové dokumentace, když dne [datum] byla upozorněna zhotovitelem na nesoulad výšek v terénu s výškami uvedenými v projektové dokumentaci. 4. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda předmětná zemina musela být odvezena, aby mohla být stavba realizována, zda žalobkyně vydala na likvidaci vytěžené zeminy jako odpadu částku 1 520 160 Kč, zda tyto náklady byly nutné, zda si žalovaná měla ověřit správnost podkladů ohledně geodetického zaměření, zda celkové geodetické zaměření bylo součástí předmětného díla, které měla provádět žalovaná, a zda v důsledku rozdílů výšek vznikla žalobkyni škoda ve výši 1 520 160 Kč nebo se jedná o náklady, které by žalobkyně vynaložila i při souladu výše v terénu v projektové dokumentaci. <b>Prokázané skutečnosti</b> 5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodné tvrzení účastníků a to, že k předání staveniště při výstavbě odstavných kolejí [číslo] dle předmětné projektové dokumentace došlo dne [datum]. Po skrývce ornice, pokácení dřevin, demolici části plotu, zahájení přeložek inženýrských sítí a pracích na nové kanalizaci byla dne [datum] žalobkyně upozorněna na nesoulad skutečných výšek terénu s výškami terénu, tj. na vadu projektové dokumentace (viz Zápis z kontrolního dne [číslo] konaného dne [datum]). <b>Právní posouzení</b> 6. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 7. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 8. Soud posoudil spor podle shora uvedených ustanovení se zaměřením, zda ve smyslu § 2 913 odst. 1 o. z. škoda žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti žalované, tj. zda náklady na odvoz zeminy jako odpadu mimo pozemek žalobkyně ve větší míře, než mohla žalobkyně předpokládat dle zpracované dokumentace, byly skutečně tím důvodem, proč musel být tyto náklady vynaloženy ze strany žalobkyně. Žalovaná správně namítala, že žalobkyně toto konkrétně netvrdí, když bez odtěžení zeminy ze staveniště by nebylo možné dílo realizovat, v čemž byli účastníci ve shodě (srov. doplnění vyjádření žalobkyně ze dne [datum]). 9. Soud žalobkyni proto podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. uložil, aby konkrétně tvrdila a označila důkazy k prokázání těchto tvrzení, že právě v důsledku jí vytýkané vady projektové dokumentace spočívající v nesouladu skutečných výšek v terénu s výškami uvedenými v projektové dokumentaci, byla nucena odvézt a zlikvidovat zeminu jako odpad mimo areál žalobkyně a že jí tím vznikly náklady ve výši 1 520 160 Kč, z čeho se tyto náklady skládají a proč je bylo nutné vynaložit. Žalobkyně byla poučena o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. 10. Žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že pokud by znala skutečné množství zeminy nutné k odtěžení pro realizaci díla, zvolila by jiný druh nakládání se zeminou uložením na jejích pozemcích, pro které by musela získat veřejnoprávní povolení dle zákona o odpadech (185/2001 Sb.) nebo stavebního zákona (183/2006 Sb.). Žalobkyně by však nestihla získat veřejnoprávní povolení ve lhůtě pro dokončení prací ze strany zhotovitele (56 dní od předání staveniště). [příjmení] 1 520 160 Kč představuje poplatek za likvidaci zeminy jako odpadu v ceně 300 Kč za 1 tunu zeminy při 5 067,2 tun dle dohody se zhotovitelem. 11. Tvrzení žalobkyně, proč byla nucena odvézt a zlikvidovat zeminu jako odpad mimo areál žalobkyně jsou nadále příliš obecná a neúplná. Žalobkyně nesplnila uloženou povinnost konkrétně tvrdit, proč byla nucena odvézt a zlikvidovat zeminu jako odpad. Žalobkyně také neoznačila žádné způsobilé důkazy k těmto tvrzením. 12. Žalobkyně nijak podrobně nevysvětlila, proč v době následující od [datum] nebylo možné dodatečně získat veřejnoprávní povolení s ohledem na přípravu a běh případných správních řízení. Její tvrzení, že by toto nestihla nijak nerozvedla. Není ani jasné, z jakého důvodu nebylo možné termín dokončení stavebních prací (56 dní) ze strany žalobkyně zhotoviteli prodloužit či dokončit stavební práce později, než bylo dohodnuto. Není ani zřejmé, že by žalobkyně povolení k ukládání zeminy získala, pokud by o něj požádala po zpracování bezvadné projektové dokumentace. To vše za situace, kdy se nesoulad skutečných výšek objevil velmi záhy po zahájení realizace díla (9 dní poté) a žalovaná oponuje žalobkyni, že nikdy nebylo jejím záměrem zeminu deponovat, neboť na odvozu se již předem dohodla se zhotovitelem. 13. Na základě obecných tvrzení žalobkyně nelze posoudit, zda se žalobkyně zachovala rozumně, když nechala zeminu odvézt jako odpad, a zda k tomu byla opravdu přinucena právě a jen vadou projektové dokumentace, nebo jen pokračovala v záměru zeminu odvézt, avšak ve vyšším nákladu, než původně předpokládala. 14. Žalovaná správně upozornila na ustálenou judikaturu, že náklady spojené s realizací stavby nelze považovat za škodu, pokud žalovanou projektovanou stavbu nebylo možné realizovat jinak (viz NS 32 Odo 467/2006). Neúplná tvrzení žalobkyně neumožňují učinit závěr, že stavbu bylo možné realizovat jinak, a tedy neumožňují učinit závěr o důvodnosti uplatněného nároku. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje (srov. NS 23 Cdo 1583/2010), proto je ji třeba i konkrétně tvrdit, k čemuž byla žalobkyně vyzvána a svou povinnost i přes poučení o následcích nesplnění výzvy nesplnila. 15. S ohledem na výše uvedené soud neprováděl další dokazování, neboť při nedostatku konkrétních žalobních tvrzení se dokazování neprovádí, protože rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. NS 31 Cdo 619/2011). Soud provedl zápis z kontrolního dne, aby zjistil, v jaké fázi realizace díla došlo ke z