22 C 209/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 125 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u [název soudu] sp. zn. [číslo] [spisová značka] („ dále též posuzované řízení“) za období od [datum] do [datum]. Žalobce uvedl, že se jednalo o odškodňovací řízení jiného průtažného řízení. Posuzované řízení trvalo od předběžného uplatnění nároku. S ohledem na charakter posuzovaného řízení, neodůvodněné průtahy, jednoduchost a jeho délku nelze posuzované řízení považovat za přiměřeně dlouhé. Žalobce se na délce řízení negativně nepodílel. 2. Žalobce se z jednání omluvil, čímž se vzdal možnosti dalších tvrzení a důkazních návrhů. 3. Žalovaná žalobu neuznala. Věc byla částečně skutkově složitá. Dovolání bylo odmítnuto. Posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak dostatečnou satisfakcí je konstatování porušení práva, neboť význam původně odškodňovaného řízení byl marginální, takže nemajetková újma nebyla dostatečné intenzity pro peněžité zadostiučinění. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným bylo předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované, a dále to, že v posuzovaném řízení došlo k předběžnému uplatnění nároku dne [datum] a řízení skončilo dne [datum]. 5. [příjmení] zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení stiženo průtahy, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce podílel na délce řízení, zda se jednalo o řízení pro žalobce významné nebo naopak řízení s minimálním významem. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 6. Soud vzal ve stručnosti za prokázané, že řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 4 roky a 11 měsíců, řízení bylo stiženo zásadními průtahy, bylo složitější z důvodu projednání na třech stupních soudní soustavy, žalobce se na délce řízení nepodílel. Jednalo se o řízení s výrazně sníženým významem pro žalobce nikoli však významem zanedbatelným. 7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla žalované doručena žádost žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. [značka automobilu] [číslo] Stanoviskem žalované ze dne [datum] bylo konstatováno porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dne [datum] žalobce uplatnil svůj nárok žalobou, kterou se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 103 700 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby. Dne [datum] žalobce žalobu doplnil. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti. Proti rozhodnutí se žalobce odvolal dne [datum]. Dne [datum] se vyjádřila k odvolání žalovaná. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že se místní nepříslušnost nevyslovuje z důvodu nesprávného právního posouzení. Dne [datum] byl spis vrácen. Dne [datum] požádala žalovaná soud o zaslání žaloby, k níž se vyjádřila dne [datum]. V mezidobí dne [datum] žalobce zaplatil k výzvě soudu soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] bylo soudem požádáno o přílohový spis. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo zrušeno jednání nařízené na [datum] z organizačních důvodů na [datum]. Téhož dne se konalo jednání, na kterém byl účastníci poučeni podle § 118a o. s. ř. Provedeny listinné důkazy a důkaz přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] žalobce žalobu doplnil. Následovalo jednání dne [datum]. Provedeny listinné důkazy a důkaz přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] pokračováno v dokazování přílohovým spisem, odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování, které bylo odročeno s ohledem na vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s Covid-19 na [datum]. Při tomto jednání bylo dokončeno dokazování přílohovým spisem a odročeno na vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl soudem vyhlášen zamítavý rozsudek se závěrem, že žalobce pocity nejistoty netrpěl a nejevil zájem o řízení ([spisová značka]). Proti rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání, které dne [datum] k výzvě soudu doplnil. Věc byla předložena [název soudu] dne [datum], který dne [datum] nařídil jednání na den [datum], při kterém rozsudek potvrdil a změnil nákladový výrok. S ohledem na pozdní poskytnutí morální satisfakce žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení 26 100 Kč. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] se žalobce dovolal. K výzvě soudu dne [datum] zaplatil soudní poplatek. Spis předložen [název soudu] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo dovolání žalobce odmítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno. 8. Z předběžných uplatnění a stanovisek soud neučinil žádných podstatných zjištění nad rámec výše uvedeného. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 9. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, avšak tato nejistota vznikla žalobci ve výrazně snížené výši s ohledem na nepatrný význam původního řízení, jehož nejistotu mělo posuzované řízení kompenzovat. V řízení se vyskytly průtahy při rozhodování [název soudu] o místní nepříslušnosti i o věci samé. Věc byla projednána na třech stupních soudní soustavy, nejednalo se o věc složitou právně či skutkově. Žalobce se na délce řízení nepodílel. <b>Právní posouzení</b> 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále i jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 13. Nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení má v sobě obsaženy dva aspekty - právo plynoucí z § 31a odst. 2 a 3 OdpŠk a právo na účinný prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, pod č. 209/1992, dále jen„ Úmluva“), - a za druhé subjektivní právo plynoucí. Jestliže poškozený v průběhu odškodňovacího řízení má za to, že je délka odškodňovacího řízení nepřiměřená, vyplývá z judikatury ESLP požadavek, aby zadostiučinění za nemajetkovou újmu bylo z tohoto důvodu navýšeno, jinak by se již nejednalo o účinný prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5189/2016). 14. Zadostiučinění poskytované podle § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 3412/2011). 15. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, jehož předmětem byla peněžitá pohledávka, je nutno přihlížet k výši této pohledávky včetně jejího příslušenství. Při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného nelze odhlédnout ani od příslušenství plnění, které je předmětem řízení, a tedy ani od nákladů řízení (rozsudek Nejvyššího ze dne 20. 6.2018, sp. zn. 30 Cdo 6056/2016). 16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu dne 30. 5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2531/2016, s