26 C 5/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 527,18 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jako nájemkyně nezaplatila za užívání části stavby – budovy bez čp.v k-ú. [obec] nad [příjmení] od 2. 1. 2015do [datum]. Soud ve věci postupem podle ustanovení § 114b o. s. ř. vydal usnesení, kterým žalované uložil, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně žalovanému určil lhůtu 30 dnů od doručení usnesení k podání vyjádření, když zároveň žalovaného soud poučil, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Usnesení bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Podle odst. 4 jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že soud postupem podle § 114b o. s. ř. usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřil, když současně jej poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto se má podle § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalobou uplatněný nárok uznal, a soud proto postupem podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl podle žaloby rozsudkem pro uznání, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aniž by se dále mohl zabývat případnými námitkami žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 916,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 527,18 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč.