27 C 47/2023-66 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne zdejšímu soudu dne 28. 2. 2023 domáhal náhrady škody, která mu měla být způsobena v důsledku nezákonného usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územní pracoviště Kolín ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterými bylo rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků na účtu žalobce. Ke dni zajištění zůstatek na účtu žalobce činil 260 588,15 Kč. Žalobce podal proti usnesení stížnost, na základě které bylo usnesení zrušeno pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost. Dalším usnesením ze dne 1. 9. 2021, [číslo jednací], bylo rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků na účtu žalobce do výše 129 000 Kč. Stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta. Dne 28. 11. 2021 žalobce požádal o zrušení zajištění. Státní zástupce žádosti vyhověl a usnesením ze dne 3. 1. 2022, [číslo jednací], zrušil napadené usnesení. Žalobce nebyl nikdy obviněn. Byl zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], kterému za zastupování uhradil 46 851 Kč se sazbou za úkon 9 380 Kč z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě zajištění. Žalobce před podáním žaloby uplatnil nárok předběžně u žalované, která žádost do dne podání žádosti nevyřídila. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Učinila nesporným, že žalobce u ní dne 20. 7. 2022 uplatnil žalovaný nárok. K projednání žádosti žalobce přistoupila dne 17. 7. 2023, kdy nárok neshledala důvodným. Žalovaná shledala existenci nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení policejního orgánu ze dne 12. 8. 2021, [číslo jednací], ale neměla prokázaný vznik škody. Dále upozornila na skutečnost, že ve vyúčtování předložených právním zástupcem jsou uvedena nesprávná data jednotlivých úkonů právní služby. Nad rámec pro případ prokázání vzniku škody žalobcem uvedla, že jediným účelně vynaloženým úkonem by bylo podání stížnosti dne 19. 8. 2021. Ostatní úkony by byly žalobcem učiněny i kdyby nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil u žalované nárok dne 20. 7. 2022 a že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení Policie České republiky ze dne 12. 8. 2021, [číslo jednací]. <b>4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.</b> 5. Usnesením Policie ČR, KŘP Středočeského kraje, územní odbor Kolín, oddělení hospodářské kriminality z 12. 8. 2021, [číslo jednací], policejní orgán rozhodl o zajištění peněžních prostředků do výše 260 588,15 Kč včetně příslušenství a peněžních prostředků dodatečně došlých na účtu č. [bankovní účet] vedeného u [obec] [anonymizováno], a. s , jehož jediným majitelem je žalobce. Žalobce podal prostřednictvím JUDr. [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení dne 19. 8. 2021 a současně založil plnou moc. Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo usnesení policejního orgánu z 12. 8. 2021 zrušeno. V odůvodnění soud konstatoval, že odůvodnění napadeného usnesení je zcela nedostatečné, není vysvětleno, proč je zajišťovaná právě částka uvedena ve výroku, ve skutečnosti není ani jednoznačně odůvodněno, proč by měla být na účtu zajištěna jakákoliv částka. Tuto skutečnost nelze dovozovat ze spisu. Konstatoval, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Usnesením Policie České republiky, KŘP Středočeského kraje, územní odbor Kolín, oddělení hospodářské kriminality z 1. 9. 2021, [číslo jednací], policejní orgán zajistil po předchozím souhlasu podle ustanovení § 79a) odst. 1 tr. ř. peněžní prostředky na účtu a peněžní prostředky dodatečně došlé do výše 129 000 Kč na bankovním účtu, který byl stejně označen jako v předchozím usnesení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 12. 9. 2021 prostřednictvím obhájce JUDr. [jméno] [příjmení] stížnost. Stížnost byla usnesením Okresního soudu v Kolíně z 29. 9. 2021, č. j. [číslo jednací] zamítnuta. Žalobce podal prostřednictvím JUDr. [jméno] [příjmení] dne 28. 11. 2021 žádost o zrušení zajištění, žádost doručil policii 29. 11. 2021. Usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 3. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo zrušeno zajištění s odůvodněním, že zajištění již není třeba. V odůvodnění je uvedeno, že peněžní prostředky vyvedené v důsledku podvodného jednání neznámých pachatelů, vyvedené pachateli z účtu poškozené byly takto užity k nákupu kryptoměny USDT u žadatele, který se uskutečnil dříve, než tyto prostředky byly na jeho účtu zajištěny. K dalšímu trvání tohoto zajištění tak není důvod a podanou žádost je třeba hodnotit jako důvodnou. Vzhledem k tomu, že zjištěné skutečnosti v rámci pověřování nepodporují podezření, že by zajištěné peněžní prostředky pocházeli z trestné činnosti, není k dalšímu trvání na bankovním účtu žadatelé důvod (viz spis Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, SKPV, odbor hospodářské kriminality, sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). 6. JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, vyúčtoval žalobci částku 46 851 Kč coby náklady právního zastoupení. Odměnu určil z tarifní hodnoty 260 588 Kč, což odpovídá sazbě 9 380 Kč za úkon. Vyúčtoval čtyři úkony právní služby, a to: převzetí právního zastoupení ze 17. 8. 2021, stížnosti proti usnesení Policie ČR ze dne 19. 8. 2021 a 12. 9. 2021 a žádost o zrušení zajištění z 28. 11. 2021. Vše s 21% DPH a náhradou hotových výdajů (viz vyúčtování nákladů právního zastoupení ze dne 7. 7. 2022). 7. Žalobce uhradil JUDr. [jméno] [příjmení] za právní služby 41 300 Kč, a to 24 200 Kč dne 2. 12. 2021, 12 100 Kč dne 11. 9. 2021 a 5 000 Kč dne 17. 8. 2021 (viz stvrzenka – doklad [číslo] vystavena [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 2. 12. 2021, stvrzenka - doklad [číslo] vystavena [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 11. 9. 2021 a příjmový pokladní doklad [číslo] ze dne 17. 8. 2021 vystaveno JUDr. [jméno] [příjmení] dne 17. 8. 2021). 8. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody ve výši 46 851 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalovaná ve stanovisku ze dne 17. 7. 2023 nároku nevyhověla (viz žádost o náhradu škody ze dne 20. 7. 2022 včetně doručenky ze dne 20. 7. 2022 a stanovisko žalované ze dne 17. 7. 2023). 9. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. <b>10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce podle těchto ustanovení.</b> 11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 15. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 16. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 17. Žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 18. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody. 19. Nárok žalobce soud shledal částečně důvodným. Za nezákonná žalobce označil obě rozhodnutí policejního orgánu o zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu žalobce, a to ze dne 12. 8. 2021, [číslo jednací], týkající se zajištění částky 260 588,15 Kč a ze dne 1. 9. 2021, [číslo jednací], týkající se zajištění částky 129 000 Kč. Ve vztahu k v pořadí druhému usnesení o zajištění (ze dne 1. 9. 2021) soud neshledal splnění již prv