27 C 51/2023-66 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady škody vzniklé mu v důsledku zahájení trestního stíhání jeho osoby coby osoby obviněné (obžalované) na základě usnesení policejního orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pro trestný čin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. ve stádiu pokusu podle § 21 tr. zák. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizována čtyři slova] [území] stížnosti žalobce usnesení o zahájení tr. stíhání zrušilo. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nákladů právního zastoupení v trestním řízení ve výši 16 900 Kč. Žalobce uplatnil u žalované předmětný nárok, žalovaná však do dne podání žaloby žalobcem uplatněné nároky nevyřídila. 2. Žalobce k výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně účelnosti porady s obhájcem dne [datum] uvedl, že první porada se uskutečnila [datum] po sdělení obvinění. Druhou poradu považoval za účelnou kvůli hrozbě trestu v rozmezí 2 až 8 let, přičemž byl dán důvod nutné obhajoby, a obsahovala přípravu na očekávaný výslech žalobce, na nahlížení do vyšetřovacího spisu, o nějž bylo žádáno podáním učiněným dne [datum], a pro další doplnění stížnosti. Za nerozhodné považoval, že se úkony výslech žalobce a nahlížení do spisu již nestihly uskutečnit, neboť žalobce nemohl předjímat rozhodnutí státního zástupce. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporoval skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk/. Žalovaná potvrdila existenci odpovědnostního titulu v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a žádosti žalobce částečně vyhověla a uhradila žalobci 6 650 Kč. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu ohledně nároku ve výši 6 650 Kč zpět před zahájením jednání, soud řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastavil. Spornými mezi účastníky řízení zůstaly mimo příslušenství úkony: sdělení o převzetí zastoupení a žádost o nahlédnutí do spisu (odměna 2 300 Kč a režijní paušál 300 Kč), odůvodnění blanketní stížnosti ze dne [datum] (odměna 2 300 Kč a režijní paušál 150 Kč), porada ze dne [datum] (2 300 Kč + 300 Kč) a další odůvodnění stížnosti ze dne [datum] (2 300 Kč odměna a režijní paušál 300 Kč). <b>5. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 6. Usnesením Policie České republiky z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zkn. ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zkn. Usnesení bylo žalobci doručeno [datum], obhájci [datum]. Dne [datum] obhájce JUDr. [příjmení] [příjmení], Ph.D. sdělil policejnímu orgánu, že převzal obhajobu žalobce a založil do spisu plnou moc. Zároveň požádal o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu a o vyrozumívání obhájce o úkonech v trestním řízení. Žalobce podal prostřednictvím obhájce proti usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum] blanketní stížnost dne [datum]. Žalobce odůvodnil stížnost podáním ze dne [datum] doručeným policejnímu orgánu dne [datum]. Usnesení [anonymizováno] státního zastupitelství pro z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo ke stížnosti žalobce usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum] zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. V odůvodnění je uvedeno, že usnesení o zahájení tr. stíhání je nesrozumitelné v popisu skutku, není úplné a dostatečně odůvodněné. Dne [datum] obhájce doručil policejnímu druhé doplnění odůvodnění stížnosti. V ní uvedl, že policejní orgán doručil obhájci usnesení o zahájení trestní stíhání v rozporu s § 160 odst. 2 tr. ř., tj. po zákonem stanovené lhůtě 48 hod. od jeho zvolení, přičemž obhájce sdělil převzetí obhajoby [datum]. Dále uvedl, že došlo k porušení práva na obhajobu s tím, že požádal o to, aby mu bylo umožněno o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu, a to ve lhůtě dvou týdnů. Požádal tak s ohledem na skutečnost, že se zavázal doplnit odůvodnění stížnosti do tří týdnů. Postupem, respektive nečinností došlo k porušení práva na obhajobu obviněného ve smyslu odepření práva nahlížet do spisu, činit si ze spisu výpisky a poznámky a pořizoval si na své náklady kopie spisu i jejich části. V závěru je uvedeno, že do dnešního dne nebylo obviněnému ani obhájci umožněno, aby uplatnil své právo na obhajobu, čímž byl zkrácen na svém právu řádného odůvodnění stížnosti, byť je nutné konstatovat, že napadené usnesení je natolik samo o sobě chybné, že umožnilo sepsat relevantní odůvodnění v rozsahu 29 stran textu. Současně mají obhájce s žalobcem za to, že nečinnost ve vztahu k žádané lhůtě uplatnění práva dle § 65 tr. ř. obchází předmětné pravidlo možného odepření práva s následným možným přezkumem. S ohledem na výše uvedené doplňuje stížnost o další zásadní argumentaci (viz trestní spis Policie ČR, OŘP [obec] II, SKPV, odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení sp. zn. KRPA [číslo] a doplnění [číslo] odůvodnění stížnosti obviněného do usnesení o zahájení tr. stíhání ze dne [datum]). 7. Dne [datum] v čase od [číslo] do [číslo] hod a dne [datum] od [číslo] do 14.30 hod. se uskutečnila porada žalobce s obhájcem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (viz záznamy o poradách). 8. Obhájce JUDr. [příjmení] [příjmení], Ph.D. vyúčtoval žalobci za obhajobu žalobce 16 900 Kč, což žalobce uhradil obhájci dne [datum] (viz potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne [datum], částka 16 900 Kč a faktura č. [rok] [číslo] ze dne [datum] na částku 16 900 Kč). 9. Žádostí ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody (náklady obhajoby) vzniklé mu v důsledku nezákonného tr. stíhání jeho osoby policejním orgánem pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Podání doručil žalované téhož dne. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] shledala částečně důvodným nárok žalobce a poskytla žalobci odškodnění ve výši 6 650 Kč. Úhradu provedla dne [datum] (viz žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne [datum], potvrzení žalované o doručení žádosti žalobce ze dne [datum], stanovisko žalované ze dne [datum] a nesporná tvrzení účastníků). <b>10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 11. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 12. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 14. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem