28 C 30/2023-94 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 102 140,41 Kč, jakožto náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu a částky 919 000 Kč, jakožto nemajetkové újmy, to vše v souvislosti s nezákonným trestným stíháním žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 40/2020. Žalobce uvedl, že proti němu bylo na základě usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, Odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], čj. KRPS [číslo] zahájeno trestní stíhání pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea druhá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Následně po podání obžaloby byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2022, čj. 9 To 16/2022-563 obžaloby zproštěn podle § 226 písm. c) trestního řádu, kdy odvolací soud, rozsudek soudu I. stupně, tj. Okresního soudu v Kladně ze dne 19.10.2021, čj. 2 T 40/2020-525 zrušil a sám ve věci rozhodl. Žalobce si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], která ve věci vykonala celkem 26 úkonů právní služby á 2 300 Kč, 8 úkonů právní služby á 1 150 Kč, s přináležejícím režijním paušálem za 34 úkonů právní služby, promeškaným časem a cestovným, celkem ve výši 102 140,41 Kč včetně DPH. Žalobce současně nárokuje nemajetkovou újmu, která mu v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání vznikla, neboť trestní stíhání zasáhlo do jeho osobního a rodinného života a rovněž mělo negativní dopad na psychiku žalobce. Žalobce předběžně své nároky uplatnil u žalované dne [datum]. 2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 1 021 140,41 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 40/2020, a to dne [datum]. Žalovaná po projednání uvedené žádosti dospěla k závěru, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci na nákladech vynaložených na obhajobu hradila částku ve výši 90 947,90 Kč. Zbytek nároku žalovaná neshledala jako opodstatněným, obdobně pak nárok na nemajetkovou újmu. Dále žalovaná nesporovala průběh trestního řízení, jak žalobce vylíčil ve své žalobě s tím, že uvedené řízení pravomocně skončilo dne [datum] na základě zprošťujícího rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum]. Stran úkonů právní služby žalovaná souhlasila s jejich provedením, sazbou mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 7 bodu 5 citované vyhlášky, vyjma úkonů právní služby, které žalovaná hradila buď v nižší sazbě, nebo je nehradila vůbec. Jednalo se o následující úkony: nahlédnutí do spisového materiálu dne [datum], tento žalovaná hodnotila v rámci úkonu právní služby převzetí a příprava zastoupení, úkon ze dne [datum] – návrh na předběžné projednání obžaloby, zde žalovaná hradila odměnu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 1, písm. d), úkony ze dne [datum] a ze dne [datum] označené jako blanketní odvolání a rovněž tak doplnění odvolání ze dne [datum], přičemž tyto všechny žalovaná podřadila pod úkon právní služby v podobě podání odvolání a naposledy úkon ze dne [datum] označený jako žádost o poskytnutí CD, žalovaná nehradila, neboť tento nelze podle § 11 citované vyhlášky považovat za úkon právní služby. 3. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. je promlčecí lhůta šestiměsíční a běží ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. V daném případě promlčecí doba počala běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nabyl právní moci, což bylo dne [datum]. Promlčecí lhůta proto žalobci běžela ode dne [datum] a její běh skončil dne [datum]. Jestliže žalobce svůj nárok předběžně u žalované uplatnil dne [datum], byl nárok promlčený v době jeho předběžného uplatnění u žalované. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svou žalobu co do částky 90 947,90 Kč představující nárok na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu zpět, neboť žalovaná tuto částku žalobci uhradila dne [datum], postupoval soud podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil. 5. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované uplatnil dne [datum], přičemž tato po jeho projednání dospěla k závěru, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a na vynaložených nákladech na obhajobu mu uhradila částku 90 947,90 Kč. Rovněž nebylo mezi účastníky řízení sporné, že usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, Odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], čj. KRPS [číslo] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea druhá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2022, čj. 9 To 16/2022-563 obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn, kdy odvolací soud rozsudek soudu I. stupně (Okresní soud v Kladně) ze dne 19.10.2021, čj. 2 T 40/2020-525 zrušil a sám ve věci rozhodl. Žalovaná rovněž nesporovala v žalobě vyjmenované úkony právní služby učiněné ze strany právní zástupkyně žalobce, kterou si v trestním řízení zvolil, co do jejich vykonání, popřípadě obsahu. 6. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Kladně sp. zn. 2 T 40/2020, konkrétně protokolem o veřejném jednání ze dne [datum] a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2022, čj. 9 To 16/2022-563. Z těchto listin má soud za prokázané, že při veřejném zasedání konaném u Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího dne [datum] byla přítomna právní zástupkyně žalobce. Při jeho konání byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Tento rozsudek byl odvolacím soudem v jednací síni odůvodněn, tj. byly sděleny podstatné důvody, pro které byl žalobce obžaloby zproštěn. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 7. Podle ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 zákona jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 8. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že soudní judikaturou navazující na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.1990, sp.