28 C 40/2023-125 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu jednak v souvislosti s nezákonným výkonem vazby a jednak v souvislosti s nezákonným trestním stíháním v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 4/2018. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že trestní stíhání proti jeho osobě bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], ze dne 29. 7. 2017, č. j. KRPT-164574-29/TČ-2017-070371, pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku a trestného činu kuplířství podle § 189 odst. 1 alinea 1) trestního zákoníku. Přípisem Policie České republiky ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že došlo ke změně právní kvalifikace skutku, který je předmětem trestního řízení, a to na trestný čin obchodování s lidmi podle 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládaní s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku a trestný čin vydírání podle § 175 odst. 1 a odst. 2 písm. c), e) trestního zákoníku. Ještě před zahájením trestního stíhání byl žalobce Policií ČR dne [datum] zadržen až do dne [datum], kdy byl na základě usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 7. 2017, č. j. 2 Nt 79/2017-5, vzat do vazby podle § 67 písm. a), b), c). Na základě podané stížnosti bylo o vazbě nově rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2017, č. j. 1 To 470/2017-15, kterým byl žalobce vzat do vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Z vazby byl žalobce posléze propuštěn na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2019, č. j. 33 T 4/2018-894. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2021, č. j. 33 T 4/2018-1087, byl žalobce zproštěn obžaloby podle ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Pokud jde o nárok žalobce na odškodnění za nezákonně vykonanou vazbu, žalobce vycházel při stanovení výše odškodnění z ustálené judikatury, přičemž za jeden den trvání vazby od 28. 7 2017 do [datum] (tj. 581 dnů) nárokuje částku ve výši 1 250 Kč, celkem tedy 726 250 Kč. Vyšel z toho, že trvání vazby v délce více než 1 a půl roku zásadním způsobem zasáhlo do jeho základních lidských práv. Žalobce přitom opakovaně žádal o propuštění z vazby, avšak neúspěšně. Po změně právní kvalifikace skutku žalobci hrozil trest odnětí svobody na 5 až 12 let a zároveň trestné činy, které byly žalobci kladeny za vinu, jsou společností vnímány silně negativně a působí stigmatizaci jedince ve společenských vztazích bez ohledu na konečné rozhodnutí soudu. Pokud jde o nárok žalobce na odškodnění v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání, žalobce uvedl, že jak povaha trestní věci, tak délka trestního stíhání a jeho dopady do osobní sféry žalobce byly natolik intenzivní, že je na místě žalobce odškodnit. Trestní stíhání trvalo 4 a půl roku, přičemž žalobci po celou dobu hrozil vysoký trest. Žalobce požaduje zadostiučinění ve výši 50 000 Kč, jelikož trestní stíhání mělo vliv na jeho rodinné poměry, kdy dříve bezproblémové vztahy s rodiči se po zahájení trestního stíhání značně zhoršily. 2. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 776 250 Kč v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 4/2018 a v souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím o vazbě v předmětném trestním řízení. Žalovaná po projednání této žádosti žalobci nevyhověla, což mu sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Dále žalovaná nesporovala průběh trestního řízení, tzn., že proti žalobci bylo dne [datum] na základě usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], ze dne 29. 7. 2017, č. j. KRPT-164574-29/TČ-2017-070371, zahájeno trestní stíhání pro trestný čin kuplířství podle § 189 odst. 1 alinea 1) trestního zákoníku a trestný čin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku. Následně došlo ke změně právní kvalifikace skutku. Již dne [datum] byl žalobce zadržen a dne [datum] bylo usnesením Okresního soudu v Karviné rozhodnuto, že se žalobce bere podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu do vazby, následně bylo dne [datum] rozhodnuto nově o vzetí žalobce do vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Po podání obžaloby bylo dne [datum] rozhodnuto o propuštění žalobce z vazby s tím, že za žalobce se zaručila jeho družka a současně mu byl stanoven dohled probačního úředníka. Žalobce byl následně rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] podle ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu obžaloby zproštěn. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že v řízení je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí, a to jednak usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a jednak usnesení o vzetí žalobce do vazby ze dne [datum] ve spojení s usnesením ze dne [datum], nicméně za odpovídající formu zadostiučinění považuje konstatování porušení práva. Dospěla k závěru, že není na místě přistoupit k finančnímu odškodnění nemajetkové újmy, neboť by to bylo v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Žalovaná poukázala na zavrženíhodné jednání žalobce poté, co byl propuštěn z vazby dne [datum], kdy fyzicky napadl svou družku, která se za něj pro účely propuštění z vazby zaručila, a následně fyzicky a psychicky týral svou matku, přičemž byl za uvedené jednání pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 9 T 203/2019. Dále žalovaná zdůraznila, že žalobce se trestné činnosti dopouští opakovaně a situace probíhajícího trestního stíhání je mu dobře známa, tlaku trestního stíhání se tak žalobce vystavuje sám, neboť má v rejstříku trestů již 11 záznamů o odsouzení a již vícekrát byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Nadto žalobce dlouhodobě užívá omamné a psychotropní látky a vede nezřízený život, odškodnění v penězích tak není na místě. 3. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] žalobce doplnil svou žalobu podáním ze dne [datum] a uvedl, že po vzetí do vazby žalobci jeho rodiče sdělili, že je opět zklamal. Odcizení od rodičů vedlo u žalobce k psychickým problémům a působilo žalobci stres. Nedlouho po žalobcově propuštění z vazby jeho otec zemřel a žalobce si vyčítal, že mu dříve nemohl nijak pomoci, neboť nezákonně pobýval ve vazbě. Nezákonná vazba způsobila přerušení osobního kontaktu žalobce s jeho blízkými a vedla k projevům stresu, agrese a dalších poruch. 4. V replice na vyjádření žalované žalobce uvedl, že trestní stíhání žalobce trvalo 4 a půl roku, přestože žalobce sám k této délce svým chováním nijak nepřispěl, navíc mu hrozil vysoký trest odnětí svobody. Žalobce strávil 581 dnů ve vazbě, což je doba nadprůměrná, přičemž došlo k zásahu do základních lidských práv žalobce. Žalobce byl po celou dobu trestního stíhání udržován v nejistotě ohledně výsledku řízení. Dle názoru žalobce nelze akceptovat, aby byl výkon nezákonné vazby posuzován jinak u osoby s trestní minulostí a jinak u osoby bezúhonné. Žalobcova trestní minulost se plně projevila v trestech, které mu byly uloženy, avšak není přípustné, aby byl znovu trestán tím, že mu nebude přiznáno finanční odškodnění. Žalobci navíc nemůže být vykonaná vazba započítána na výkon trestu odnětí svobody, jelikož byl v předmětném řízení zproštěn obžaloby. Žalobce uzavřel, že je možné osobní poměry žalobce zohlednit při úvahách o výši finančního zadostiučinění, avšak nelze s odkazem na tyto poměry nárok na finanční zadostiučinění zcela odepřít. 5. Na ústním jednání konaném dne [datum] soud žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil, aby označil důkazy k prokázání tvrzení stran zásahu nezákonného trestního stíhání žalobce do jeho osobního života. Rovněž soud dal žalobci poučení o následcích nesplnění této výzvy v podobě případného zamítnutí žaloby pro neunesení břemene důkazního. Na poučení soudu zástupce žalobce uvedl, že žádné návrhy na doplnění dokazování nemá a požaduje, aby soud rozhodl na základě provedených důkazů. 6. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 776 250 Kč jednak z titulu nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby a jednak z titulu nezákonného trestního stíhání, u žalované dne [datum], kdy k projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 4/2018 byla vydána nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 a § 9 odškodňovacího zákona, avšak odškodnění v penězích žalobci neposkytla. Dále mezi účastníky řízení nebylo v rozepři, že proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], ze dne 29. 7. 2017, č. j. KRPT-164574-29/TČ