37 C 111/2021-186 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním vedeným u [název soudu] (dále též„ KS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. 3. Pro projednávanou věc je rovněž podstatné, že zdejší soud již ve věci jednou rozhodoval, a to svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tento rozsudek pak byl zrušen [název soudu] jako soudem odvolacím, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V tomto usnesení [název soudu] soudu I. stupně inter alia vytkl, že soud neodstranil vadu žaloby spočívající v neujasnění si, z titulu jakého nezákonného rozhodnutí se žalobce náhrady nemajetkové újmy domáhá (viz body 11 a 12 dotčeného usnesení). II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 4. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, které bylo vedenou [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Ve své žalobě tvrdil, že mu v souvislosti s jeho trestním stíháním vznikla nemajetková újmy. Nejprve popsal průběh původního řízení. Zdůrazňoval přitom, že v původním řízení byla vydána dvě nezákonná rozhodnutí. Jednak usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, Odbor hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a dále pak usnesením [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V této souvislosti zdůraznil, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, resp. nezákonným rozhodnutím usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, Odbor hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. 5. Žalobce poukázal na délku původního řízení, které dle něho trvalo více než šest let. Zdůraznil přitom, že již v průběhu prověřování s policejním orgánem aktivně spolupracoval. Po zcela nepochopitelném zahájení svého trestního stíhání se postupu a nezákonnému stíhání aktivně bránil a s policií spolupracoval tak, aby celá věc byla co nejdříve objasněna a v trestním stíhání nebylo nezákonně pokračováno. Přes tuto aktivitu byl žalobce až soudem zproštěn obžaloby a stalo se tak až po šesti letech trestního stíhání, které žalobce svou činností nezpůsobil a negativně neovlivnil ani jeho délku. 6. Žalobce poukazoval na to, že v průběhu hlavního líčení před soudem po skončení dokazování sama státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] navrhla žalobce obžaloby zprostit, k čemuž také následně dne [datum rozhodnutí] rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] došlo. I přesto však státní zástupkyně podala proti tomuto rozsudku odvolání, a to s poukazem na to, že žalobce měl být [název soudu] v části řešených skutků zproštěn z jiného než zvoleného zprošťujícího důvodu. [název soudu], který rozhodoval o odvolání státní zástupkyně, pak porušil zákon v neprospěch žalobce, když rozhodl o zrušení zprošťujícího rozsudku soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, tedy i v části která nebyla napadena odvoláním státní zástupkyně, ani jiné oprávněné osoby. Toto pochybení musel napravit až [název soudu] na základě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti z podnětu žalobce. Poté, co se trestní věc vrátila po zásahu [název soudu], soudu prvního stupně, tento žalobce obžaloby (ve zbývajících skutcích) opětovně zprostil. Přestože státní zástupkyně před vyhlášením druhého zprošťujícího rozsudku, navrhla žalobce obžaloby zprostit, podala následně proti druhému zprošťujícímu rozsudku v neprospěch žalobce. O tomto odvolání nebylo do dne podání této žaloby rozhodnuto. 7. Žalobce dále zdůrazňoval, že byl po většinu doby stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ trestní zákoník“), dílem ve stádiu dokonaném, dílem ve stádiu pokusu, kterého se měl žalobce dopustit jako člen (čtyřčlenné) organizované zločinecké skupiny podle § 129 trestního zákoníku, později v obžalobě byla z právní kvalifikace jednání žalobce vypuštěna účast na organizované skupině podle § 129 trestního zákoníku zákoníku. Za tento trestný čin byl žalobce ohrožen trestní sazbou pět až deset let odnětí svobody. Současně zde byla hrozba, že žalobci bude uložena povinnost k náhradě údajné škody vzniklé poškozeným, a to ve výši několika miliónů Kč. Nejenže tedy žalobce byl nezákonně a zcela bez jakýchkoliv podkladů trestně stíhán po dobu více než šesti let, ale navíc tomu tak bylo pro velmi závažnou trestnou činnost, kde žalobci hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. 8. K dopadům trestního stíhání žalobce uvedl, že byl nucen vynaložit nemalé prostředky na svou obhajobu. Dále tvrdil, že nezákonné trestní stíhání negativním způsobem ovlivnilo jeho podnikání, jakož i jeho rodinný života jeho psychiku. 9. Svoji žalobou se pak žalobce domáhal částky ve výši 500 000 Kč coby přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu, jakož i náhrady nákladů řízení. 10. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 500 000 Kč. Jeho žádost byla projednána žalovanou jejím stanoviskem dne [datum], kdy žalovaná přiznala žalobci nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 50 000 Kč. 11. Žalovaná zdůraznila, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a usnesení [název soudu] ze dne [datum]. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované pak částka, kterou žalovaná žalobci přiznala svým stanoviskem ze dne [datum]. K tomu žalovaná poukázala na rozsudek [název soudu] vydaný pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 12. Ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že se mu žalovaná za nezákonné trestní stíhání omluvila a vyplatila mu částku 50 000 Kč coby přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Částku přiznanou žalovanou ovšem žalobce považoval za nedostatečnou. Poukazoval přitom na průběh nezákonného trestního stíhání. 13. Ve věci se konalo jednání dne [datum]. Na tomto jednání bylo provedeno dokazování a žalobci byla dána výzva podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 14. Podáním ze dne [datum] žalobce v reakci na výzvu soudu doplnil svá tvrzení, jakož i důkazní návrhy. Předně dotvrdil, že mu částka 50 000 Kč byla coby náhrad nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním vyplacená žalovanou dne [datum]. Dále rozvedl odpady nezákonného trestního stíhání do jeho rodinného, profesního a osobního života. Poukázal na nejistotu stran své budoucnosti jako živitele rodiny. Uvedl, že trestní stíhání nesnášel dobře. Po celou dobu trestní stíhání byl žalobce vystaven stresu a neustále musel o svém trestním stíhání přemýšlet. Žalobce se v důsledku svého nezákonného trestního stíhání rozhodl odložit početí druhého potomka. Trestní stíhání negativně ovlivnilo i jeho matku, která trpěla stresem a problémy se spaním. Trestní stíhání pak bylo předmětem neustálých diskuzí a neshod. Trestní stíhání mělo rovněž poškodit i pověst žalobce. Skutečnost, že žalobce je trestně stíháním se měla rozšířit v místě jeho bydliště. [příjmení] lidí jej měla označovat za podvodníka a měla se s ním přestat stýkat. Trestní stíháním bylo také negativně ovlivněno podnikání žalobce. [právnická osoba] měla v důsledku trestního stíhání ztrácet klienty a nakonec musela zcela ukončit svoji činnost. V průběhu trestního stíhání navíc žalobce přišel o možnost realizovat významný projekt v oblasti developmentu, kdy žalobce měl kvůli svému nezákonnému trestnímu stíhání přijít o možnost účastnit se developerské společnosti [právnická osoba] V neposlední řadě žalobce poukázal na rozsudky [název soudu] vydaného v řízení pod sp. zn. [spisová značka], [název soudu] vydaného v řízení pod sp. zn. [spisová značka], jakož i na judikaturu [název soudu]. 15. Další jednání se ve věci konalo dne [datum]. Na tomto jednání byly provedeny důkazy. Na jednání dne [datum] byly rovněž provedeny důkazy, žalobcovi byla dána výzva podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a byl vyhlášen rozsudek. 16. Usnesení [název soudu] ze dne [datum roz