45 C 191/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 20 000 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 69 696 Kč, způsobené mu v řízení, vedeném u Městského soudu v Brně pod sp.zn.: 10 T 107/2020. Žalobce uvedl, že dne 15. 1. 2020 mu bylo doručeno Usnesení policejního orgánu ze dne 13. 1. 2020, č.j.: KRPB -187968-210/TČ-2018-060281-, na jehož základě bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písmeno a), odst. 3 písmeno a) trestního zákoníku. Uvedené rozhodnutí bylo ke stížnosti žalobce Městským státním zastupitelstvím v Brně dne 21. 1. 2020 pod sp. zn.: 1 ZT 4/2020 zrušeno. Dne 27. 1. 2020 bylo pod č.j.: KRPB -187968-221/TČ-2018-060281- zahájeno nové trestní stíhání žalobce pro spáchání trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písmeno a), odst. 3 písmeno a) trestního zákoníku a trestní stíhání žalobce trvalo až do 2.9.2021, kdy Krajský soud v Brně žalobce zprostil obvinění. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že během daného řízení byl zastoupen obhájcem, který ve věci žalobci vyúčtoval celkem 32 žalobcem specifikovaných úkonů právní služby po 1 500 Kč, 32x režijní paušál a DPH, to vše ve výši = 69.696 Kč. Uvedená částka je tak škodou, které se žalobce v daném řízen domáhá. V době vedeného trestního řízení běželo žalobci také insolvenční řízení, v rámci kterého se snažil o vyřešení své dlouhodobě nepříznivé finanční situace. Hrozící odsouzení žalobce by tak mělo výrazné dopady i na toto řízení, kde již bylo povoleno oddlužení. Uvedené trestní řízení zásadním způsobem zasáhlo do života žalobce. Na něho samotného i celou jeho rodinu působilo vedené trestní řízení jako obrovský stresový faktor, neboť z důvodů obav o výsledek byl žalobce po celou trestního řízení vystaven značné psychické zátěži a nejistotě. Výrazně se též zhoršil jeho zdravotní stav, což žalobce doložil i lékařskou dokumentací. Žalobce je tak přesvědčen, že mu byla postupem orgánů činných v trestním řízení značná psychická újma, která si žádá přiměřené zadostiučiněné ve formě peněžité náhrady. Současně je od počátku přesvědčen, že tuto způsobenou nemajetkovou újmu nelze nahradit pouhým konstatováním porušení práva a případnou písemnou omluvou. Nejvyšší soud ČR ve svém stanovisku k výkladu některých ustanovení zák. č. 82/1998 Sb. přitom dospěl k závěru, že:„ pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč za jeden rok řízení. Za rozumné lze pak dle soudu pokládat, budou-li první dva roky trestního řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, nežli je uváděný rozptyl. S ohledem na výše uvedené si proto žalobce nárokuje jako přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu částku ve výši = 20.000 Kč. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného dne 23.2.2022, žalovaná však žádosti žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala. Konstatovala, že u ní žalobce uplatnil dne 23.2.2022 nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 89.696 Kč, sestávající se z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 69.696 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním ve výši 20.000 Kč, které žalobci vznikly v důsledku trestního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 107/2020. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 11.1.2023 zamítla nárok na náhradu nákladů trestního řízení, když nebyl prokázán vznik a výše tvrzené škody. Nárok na náhradu nemajetkové újmy vypořádala konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí, když neshledala podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě. V souvislosti s tímto nárokem pak ve vyjádření k žalobě vznesla námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím. Když žalobce již od 2.9.2021 věděl, že byl rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 7 To 223/2021-1577 zproštěn obžaloby, protože byl na veřejném zasedání přítomen. Lhůta pro podání žaloby pak běžela s ohledem na podání žádosti o předběžné projednání nároku až do dne 2.9.2022, žaloba však byla podána až 6.9.2022, tedy již po skončení promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná učinila nesporným průběh trestního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 107/2020 a tento rovněž stručně shrnula. Žalovaná naopak sporovala vznik a výši škody spočívající v účelně vynaložených nákladech trestního řízení, když tyto žalobce navzdory její výzvě v rámci předběžného projednání jeho nároku nedoložil a nemohla mít za prokázaný vznik a výši tvrzené škody a žádosti o její náhradu proto nevyhověla, a to ani částečně. Žalovaná dále z procesní opatrnosti výslovně sporovala důvodnost žalobcem požadované náhrady za konkrétní úkony právní služby včetně následujících úkonů: 21.1.2020 nahlédnutí do trestního spisu a 22.1.2020 – další porada s klientem (obojí z důvodu, že tyto úkony jsou součástí úkonu převzetí a příprava obhajoby); porady ze dne 28.2.2020, 25.5.2020, 30.10.2020, 27.11.2020, 17.3.2021 a 14.7.2021 (pro neúčelnost) a 8.1.2021 – nahlédnutí do trestního spisu (opět pro neúčelnost). Z procesní opatrnosti žalovaná k tomuto nároku doplnila, že trestní stíhání žalobce zahájené usnesením policejního orgánu ze dne 13.1.2020, č.j. KRPB-187968-210/TČ-2018-060281-KOJ, bylo pravomocně skončeno usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 21.1.2020, č.j. 1 ZT 4/2020-7, jímž bylo toto usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a bylo tak deklarováno, že zahájení trestního stíhání na základě usnesení ze dne 13.1.2020 bylo nezákonné. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené tímto nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání byl žalobcem uplatněn u žalované až dne 23.2.2022, tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Tento nárok proto byl promlčen již v době uplatnění u žalované. Ve vztahu k trestnímu stíhání zahájenému usnesením policejního orgánu ze dne 27.1.2020, č.j. KRPB-187968-221/TČ-2018-060281-KOJ, uvedla žalovaná, že za předmětný trestný čin teoreticky hrozí trest odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců až 5 let. Předmětné trestní stíhání trvalo přibližně 1 r ok a 7 měsíců, což je délka přiměřená. Orgány činné v trestním řízení konaly po celou dobu jednotlivé úkony plynule a v přiměřených lhůtách. Jestliže žalobce uváděl, že v souvislosti s trestním stíháním byl vystaven značné psychické zátěži a nejistotě, kdy vypětí a stres se mělo podepsat na jeho zdravotním stavu, byl hospitalizován a musel následně docházet na lékařské prohlídky, z předložených důkazů plyne, že byl pro bolesti břicha hospitalizován již několik měsíců před vydáním obou nezákonných rozhodnutí a zdravotní obtíže v souvislosti s trestním stíháním z listin nevyplývají. Sám žalobce přitom poukazuje na to, že v době trestního stíhání bylo na jeho návrh vedeno též insolvenční řízení. Žalobce byl navíc v minulosti mimo jiné třikrát odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a dvakrát k podmíněnému trestu odnětí svobody. Žalovaná proto uzavřela, že v daném případě došlo k vydání rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), které lze ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. s ohledem na výsledek trestního řízení označit jako nezákonné, nicméně nebyly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě. Protož žalovaná konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. Při ústním jednání dne 27.6.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 50.094,00 Kč s tím, že žalovaná mu mimosoudně uhradila na obhajném částku ve výši 46.101,00 Kč a dále již nepožaduje doplatek za úkony, které žalovaná uhradila v poloviční výši. Předmětem řízení co do obhajného tak zůstaly následující úkony: 21.1.2020 - nahlédnutí do spisu, 22.1.2020 - porada, 28.2.2020 – porada, 25.5.2020 - porada, 30.10.2020 - další porada, 27.11 - další porada, 8.1.2021 - nahlédnutí do trestního spisu, 17.3.2021 - další porada s klientem, 14.7.2021 - další porada s klientem. 4. Žádostí o náhradu škody a o přiměřeného zadostiučinění ze dne 22.2.2022 uplatnil žalobce svůj nárok u žalované. 5. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti z 24.2.2022 byl žalobce informován o přijetí jeho žádosti o předběžné projednání nároku z 23.2.2022. 6. Sdělením 18.3.2022 byl žalobce informován o přijetí jeho žádosti o předběžné projednání nároku z 23.2.2022 a současně byl vyzván k doplnění uplatněného nároku o potřebné důkazy. Dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky z 18.3.2022 byla výzva k doplnění ž