45 C 208/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 6. 2022 domáhala po žalovaném 3 příspěvků podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastníka motorového vozidla a to na základě zjištění žalobkyně, že žalovaný v období od 21. 8. 2019 do 26. 12. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], dále v období od 27. 12. 2019 do 31. 3. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti. Tím žalovaný porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 téhož zákona doručení písemné výzvy žalovanému žalobkyní, přičemž splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Splatnost prvního příspěvku nastala dne 4. 4. 2020, splatnost druhého příspěvku nastala dne 7. 12. 2020 a třetího příspěvku dne 15. 2. 2021. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky spolu s příslušenstvím. Výše příspěvku pak byla následně vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 téhož zákona, kterých bylo u prvního příspěvku 128 dní, u druhého příspěvku 96 dní a třetího příspěvku 15. 2. 2021 výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě tato denní sazba činila 65 Kč. Tedy celkem žalobkyně u prvního nároku požaduje po žalovaném úhradu dlužné částky ve výši 8320 Kč, u druhého nároku 6 240 Kč, u třetího nároku 7 930 Kč a spolu s tím úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, která je jí přiznávána podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za každý příspěvek tedy celkem 900 Kč. Žalobkyně rovněž spolu s tím požaduje úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný se nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl zapsaný v registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (viz zjištěné údaje o vozidle ze dne 4. 2. 2020 18. 9. 2020 a 29. 11. 2020, zn. vozidla Audi [anonymizována dvě slova], [registrační značka], vlastník [celé jméno žalovaného]). Toto vozidlo v období od 21. 8. 2019 do 26. 12. 2019, dále v období od 27. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, dne 4. 4. 2020, splatnost druhého příspěvku nastala dne 7. 12. 2020 a třetího příspěvku dne 15. 2. 2021. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě opakovaně vyzýván před podáním žaloby tj. výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 2. 2020, viz podací číslo [anonymizováno], druhou upomínkou ze dne 23. 9. 2020, viz podací číslo [anonymizováno] a třetí upomínkou ze dne 2. 12. 2020 viz podací číslo [anonymizováno]. Dále upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 6. 2020, ze dne 30. 7. 2020 viz podací číslo [anonymizováno], 21. 11. 2021, ze dne 21. 1. 2021, ze dne 11. 3. 2021. Následně byla žalované zaslána předžalobní upomínka ze dne 30. 3. 2022, viz podací číslo [anonymizováno], dále předžalobní upomínka ze dne 7. 4. 2022, viz podací číslo [anonymizováno] a v neposlední řadě předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2022, viz podací číslo RR2501740019F, na níž jako na předešlé výzvy nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný v období od 21. 8. 2019 do 26. 12. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], dále v období od 27. 12. 2019 do 31. 3. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 téhož zákona právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 téhož zákona a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 65 Kč za den, tj. u prvního příspěvku za 128 dní tj. 8 320 Kč a u druhého příspěvku za 96 dní ve výši 6 240 Kč a u třetího příspěvku 122 dní ve výši 7 930 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., za 2 příspěvky tedy 3 x 300 Kč, což činí 900 Kč celkem. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů do zaplacení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 390 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 6. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.