45 C 62/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 478.472 Kč s příslušenstvím, způsobené jí nepřiměřenou délkou řízení, vedeného Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 38Cm103 /2006. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení, které bylo zahájeno 8.3.2001 žalobou tehdejší žalobkyně a skončilo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 24.8.2022, č. j. 4 Cmo 74/2021-1100, kterým byla projednávaná věc pravomocně ukončena. Žalobkyně uvedla, že usnesením ze dne 11. 12. 2017 bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví jednoho ze žalovaných, zesnulého Mgr. [jméno] [příjmení], na jehož místo vstoupila současná žalobkyně. Protože řízení trvalo 21 let, 6 měsíců a 7 dní. Délka soudního řízení je tak dle názoru žalobkyně zcela nepřiměřená. Co se týče složitosti případu, žalobkyně konstatovala, že v řízení se došlo k využití více instancí a podání opravných prostředků, avšak v období od 8. 3. 2001 do 28. 6. 2006, kdy bylo rozhodnuto o věcné a místní příslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové rozhodovaly ve věci věcně a místně nepříslušné soudy, které podle ní představuje období průtahů v řízení, které sama nezpůsobila, když vystupovala na straně žalované. Řešení sporu před věcně a místně nepříslušným soudem však způsobil rovněž soud sám, když tyto podmínky řízení si měl posoudit sám z úřední povinnosti. Současně namítla, že jí podání opravných prostředků nemůže být dáváno k tíži. Počet soudních instancí se dosud pohyboval pouze na dvou, kdy první jednání u věcně a místně příslušného soudu prvního stupně, bylo nařízeno na den 24. 10. 2017 a dne 1. 11. 2018 bylo vydáno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jakožto soudu druhého stupně. Sama žalobkyně se na délce řízení nepodílela, to bylo způsobeno spíše aktivitou tehdejších žalobců, kteří se opakovaně nedostavovali k jednání a tato tím mařili (viz. jednání ze dne 15. 3. 2018, jednání ze dne 3. 5. 2018 a dne 21. 6. 2018, nakonec meritorní bylo rozhodnutí vyhlášeno v jejich nepřítomnosti 1. 11.2018). Dále doplnila, že vstoupila do řízení po svém manželovi, který se již konce řízení nedočkal, a tedy ani finálního meritorního rozhodnutí, které potvrdilo, že se nedopustil žádného pochybení ve funkci likvidátora [anonymizováno]. To bere žalobkyně zvláště úkorně. Dále konstatovala, že by dle jejího názoru měl být brán na zřetel i počet žalovaných a jejich zástupců, přičemž ti všichni žili v nejistotě ohledně výsledku řízení. S ohledem na shora uvedené žalobkyně za nepřiměřenou délku řízení (či průtahy v daném řízení) vyčíslila nemajetkovou újmu, jejíhož zadostiučinění se domáhala v základním rozmezí od 307.500 Kč (20x 15.000 Kč, 6 x 1.250 Kč) do 410.002 Kč (20 x 20.000, 6 x 1.667 Kč). S ohledem na index spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců pak uvedenou částku navýšila na 478.472 Kč. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 19. 9. 2022, žalovaná však tomuto nároku žalobkyně nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 19.9.2022 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na poskytnutí zadostiučinění ve výši 307.500 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 103/2006 jako soudu I. stupně. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 14.7.2023. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 82.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že v činnosti soudu nebyla shledána znatelná období nečinnosti, snad jen o věcné příslušnosti bylo rozhodnuto až po přibližně 5,5 roce řízení. Výsledná délka řízení však již neodpovídá složitosti věci, proto je hodnocena jako nepřiměřená. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení (první dva roky v poloviční výši), tuto s ohledem na trvání řízení celkem 21 let a 6 měsíce navýšila na 20.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.667 Kč za měsíc trvání řízení. Současně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 80%, a to 35% z důvodu složitosti řízení a 45% z důvodu sníženého významu řízení pro žalobkyni. Dodala, že předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení náhrady škody ve výši 329.174 Kč a 100.000 Kč v důsledku výkonu funkce v rozporu s péčí řádného hospodáře proti žalovaným, kteří byli odpovědnými představiteli [anonymizována tři slova] [obec]„ v likvidaci“. V průběhu soudního jednání bylo řízení částečně komplikováno vyšetřováním policie (usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 26. 5. 2004 bylo zastaveno trestní stíhání proti 3 žalovaným — skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, nebyl trestným činem). Na základě vůle účastníků řízení byl měněn jejich okruh, docházelo ke změnám účastníků v důsledku jejich úmrtí, žalobci měnili petit žaloby. Situace byla komplikována též vznesením restitučních nároků žalobců. V průběhu soudního řízení bylo předloženo několik rozsáhlých znaleckých posudků. Řízení přerušeno do doby pravomocného zrušení konkurzu sp. zn. 44 K 145/1998 od 23.1.2007 do 13.10.2016. Věc byla též komplikována dalšími insolvenčním řízeními účastníků předmětného řízení. Jak hmotněprávně tak zejména procesně se jednalo o věc velmi komplikovanou, v níž soudy moc nemohly jednat rychleji. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, a to jak meritorně, tak procesně. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Pokud jde o význam daného řízení pro žalobkyni, žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3412/2011), podle které je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo. Jestliže v daném případě bylo předmětem posuzovaného řízení byly žalované částky 329.174 Kč a 100.000 Kč, uplatněné proti 7 žalovaným, tudíž v případě plného úspěchu žaloby (který byl poměrně nepravděpodobný) by na jednoho žalovaného připadla náhrada škody ve výši 63.311 Kč, což je z hlediska významu řízení pro žalobkyni nutno považovat za relevantní částku. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. Žalobkyně podáním ze dne 6.11.2023 vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 82 000 Kč, přičemž současně se omluvila z účasti na jednání soudu a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti, proto soud dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohlo jí být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se jí požadované nemajetkové újmy a dopadů posuzovaného řízení do života žalobkyně. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011). 5. Žádostí o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení sp.zn. 38 Cm 103/2006 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27.2.2023, zaslanou Ministerstvu spravedlnosti právním zástupcem žalobkyně, žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu škody ve výši 329.774,00 Kč a dále částky 100 000 Kč. 6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze 14.7.2023, kterým byl nárok žalobkyně vypořádána žalobkyni byla nahrazena částka 82 tis. Kč. 7. Žádostí o sdělení aktuálního stavu ze dne 3.1.2023 žádal žalobce informaci o postupu ve věci jeho žádosti o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení. 8. Dle usnesení Okresního soudu Brno-venkov ve věci 21D 346/2010 – 119 ze dne 15.7.2010 se stala žalobkyně dědičkou po zemřelém Mgr. [jméno] [příjmení]. 9. Dle Rozvrhového usnesení Krajského soudu v Hradci Králové čj. [číslo jednací] ze dne 10