46 C 186/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 77 700 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že byla na základě žaloby svého otce žalovanou ve sporu vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], o snížení výživného. Řízení bylo vedeno nehospodárně, bylo nepřiměřeně dlouhé, což mělo silný negativní vliv na její životní postavení, neboť se pro ni jednalo o řízení zcela zásadní. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo vydáno až dne 5. 3. 2021 k definitivnímu skončení řízení došlo až 8. 10. 2021. Řízení tak trvalo bezmála 4 roky. Žalobkyně byla v tu dobu nezaopatřeným dítětem a výživné hrazené jejím otcem představovalo hlavní zdroj jejího příjmu. Žalobkyně tak žila v zásadní nejistotě o tom, zda nebude muset své studium přerušit či ukončit, neboť částka odpovídající 10 000 Kč měsíčně by ke studiu byla zcela nepostačující. To jí způsobovalo značnou míru stresu a obav o budoucnost. Intenzita stresu ještě vzrostla v červenci 2020 poté, co otec návrh na snížení výživného otec rozšířil k okamžiku podání žaloby. Žalobkyni tak hrozilo, že bude muset vracet otci vyplacené výživné přesahující 850 000 Kč, což by pro ni bylo likvidační. Žalobkyně tak z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení požaduje zadostiučinění ve výši 18 500 Kč ročně (ve výši ½ za první 2 roky řízení), a to s ohledem na modifikaci v důsledku inflace, celkem tak požaduje částku 77 700 Kč. Žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne 7. 4. 2022, ta jej do podání žaloby dne 20. 9. 2022 nevyřídila. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobkyně dne 7. 4. 2022 uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 77 700 Kč a v rámci předběžného projednání dospěla k závěru, že v naříkaném řízen nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). Řízení vykazovalo určitý stupeň skutkové i právní složitosti, byla třeba širšího dokazování, ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou, odvolací soud také jednou. Ve věci byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta. Délka řízení byla do určité míry způsobena procesní aktivitou účastníků. V rámci řízení k zásadním prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Ač je posuzované řízení řazeno k řízením s přednostním významem, výsledná délka byla ovlivněna zejména prováděným dokazováním, procesní aktivitou účastníků a četností rozhodování soudů, nikoliv nečinností soudu, proto ji lze hodnotit ještě jako přiměřenou popsaným okolnostem. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila / § 101 odst. 4 o.s.ř.; žalovaná vyslovila souhlas ve svém vyjádření k žalobě). 4. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně se dne 7. 4. 2022 obrátila na žalovanou se svým požadavkem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 77 700 Kč za nepřiměřenou délku řízení před [název soudu], sp. zn. [spisová značka], trvající téměř 4 roky, jak je patrné z jejího podání nazvaného Žádost o náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení. Žalovaná tuto skutečnost ve svém podání potvrdila. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 31. 10. 2022 plyne, že žalovaná žádost žalobkyně obdržela dne 7. 4. 2022. Žalovaná po provedeném šetření ohledně průběhu řízení v dané věci zjistila, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Pro nenaplnění podmínek pro vznik nároku proto nárok žalobkyně neuznala a náhradu škody nepřiznala. 7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: -) dne 6. 11. 2017 podal [jméno] [příjmení] proti žalované [celé jméno žalobkyně] žalobu, kterou se domáhal snížení výživného na svou zletilou dceru z částky 30 000 Kč měsíčně, na částku 10 000 Kč měsíčně, počínaje právní mocí rozsudku -) dne 13. 11. 2017 soud nařídil jednání na 19. 1. 2018, přičemž současně vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě. Toto bylo žalované doručeno dne 6. 12. 2017 vhozením -) dne 19. 1. 2018 se konalo jednání, a to v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila a svoji neúčast neomluvila. K žalobě se též nevyjádřila. Při jednání bylo prováděno dokazování, řízení bylo koncentrováno a za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů bylo odročeno na 7. 3. 2018 -) dne 12. 2. 2018 podala žalovaná návrh na prohlášení neúčinnosti doručení, popřípadě žádost o prominutí zmeškání lhůty a vyjádřila se k žalobě na snížení výživného -) dne 31. 1. 2018 a dne 9. 2. 2018 žalovaná nahlížela do spisu -) dne 23. 2. 2018 podala žalovaná vzájemný návrh na zvýšení výživného, na částku 60 000 Kč měsíčně -) dne 28. 2. 2018 předložil žalobce svoje vyjádření -) dne 7. 3. 2018 se konalo jednání, při němž byl učiněn pokus o smír, bylo prováděno dokazování. Žalovaná byla vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení a důkazů, řízení bylo koncentrováno a jednání bylo odročeno za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů na 9. 5. 2018 -) dne 15. 3. 2018 předložil žalobce své vyjádření -) dne 6. 4. 2018 předložila své vyjádření též žalovaná -) dne 9. 4. 2018 předložil žalobce své vyjádření. -) vyjádření byla zaslána protistranám 9. 4. 2018 -) dne 9. 5. 2018 se konalo jednání, při němž bylo prováděno dokazování a bylo odročeno na 27. 6. 2018 za účelem provedení dalších důkazů -) dne 24. 5. 2018 se vyjádřila žalovaná -) dne 30. 5. 2018 navštívila žalovaná se svojí matkou předsedkyni soudu s tím, že zaslechla kousek hovoru po posledním jednání, při němž soudkyně sdělila protistraně, že výživné patrně zůstane stejné. Z toho důvodu vyslovila vůči soudkyni podjatost -) dne 30. 5. 2018 se k námitce podjatosti vyjádřila soudkyně tak, že rozhodně právnímu zástupci nesdělovala žádné skutečnosti ve věci samé -) dne 6. 6. 2018 se ve věci vyjádřil žalobce, mimo jiné sdělil, že se soudkyní neprojednávali výsledek sporu -) dne 11. 6. 2018 byla věc předložena Krajskému soudu v Plzni k rozhodnutí o námitce podjatosti -) dne 26. 6. 2018 bylo jednání nařízené na 27. 6. 2018 odročeno na 21. 9. 2018 -) dne 30. 7. 2018 bylo rozhodnuto, že předsedkyně senátu není vyloučena z projednávání věci. Toto bylo účastníkům rozesláno dne 4. 9. 2018 -) dne 18. 9. 2018 doplnila žalovaná údaje a důkazy k životní úrovni žalobce -) dne 21. 9. 2018 se konalo jednání, při němž bylo prováděno dokazování, které bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na 30. 11. 2018 -) dne 26. 11. 2018 předložila žalovaná své vyjádření, včetně rozsáhlých příloh -) dne 29. 11. 2018 předložil své vyjádření žalobce -) dne 30. 11. 2018 se konalo jednání, při němž bylo prováděno dokazování, vyslechnuta svědkyně a jednání bylo odročeno za účelem provedení dalších důkazů na 13. 2. 2019 -) dne 11. 1. 2019 žádá žalobce o odročení z důvodu kolize -) dne 15. 1. 2019 bylo jednání odročeno na 13. 2. 2019 -) dne 16. 1. 2019 se omluvila z důvodu kolize žalovaná -) dne 16. 1. 2019 bylo jednání odročeno na 22. 3. 2019 -) dne 22. 3. 2019 se konalo jednání, při němž bylo prováděno dokazování listinnými důkazy a byla strana žaloby i žalované vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení a označení důkazů. Jednání bylo odročeno na 26. 4. 2019 za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů dle výzev. -) dne 26. 4. 2019 se konalo jednání, při němž bylo pokračováno ve výslechu svědkyně a jednání bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na 10. 7. 2019. K tomuto jednání byli voláni též svědci. -) dne 19. 6. 2019 se svědci omluvili z nařízeného jednání z důvodu dovolené. Jeden ze svědků pak z důvodu pracovní neschopnosti. -) dne 10. 7. 2019 se konalo jednání, při němž bylo dokazováno listinnými důkazy a bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na 6. 9. 2019 -) dne 18. 7. 2019 se vyjádřila žalovaná -) dne 25. 7. 2019 předložil žalobce své vyjádření -) dne 29. 8. 2019 byl sepsán úřední záznam, dle kterého nebylo vypraveno předvolání k jednání svědkům na 6. 9. 2019. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na 30. 10. 2019. -) dne 30. 10. 2019 se konalo jednání, při němž bylo vedeno dokazování listinnými důkazy, byli vysl