46 C 2/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 170 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Žalovaný neměl k vozidlu v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a je proto povinen za toto období uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 12 870 Kč (65 Kč x 198 dní). Výzvou k uhrazení dlužného příspěvku ze dne 16. 1. 2020, doručenou dne 31. 1. 2020, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Žalovaný na výzvu nereagoval, splatnost příspěvku nastala dne [datum], proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni i poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému i předžalobní upomínku, ten však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „ o. s. ř“)), soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 4. Z výpisu údajů o vozidle [registrační značka], [VIN kód] se podává, že v žalovaném období byl žalovaný vlastníkem naříkaného vozidla. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za následné nepojištěné období ze dne [datum] a dokladu o odeslané zásilce od [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů v celkové výši 12 870 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy za vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které nebylo pojištěno v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019, tedy celkem za 198 dní. 6. Z upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 2. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů v celkové výši 13 264 Kč s tím, aby jej žalovaný uhradil nejpozději dne 27. 4. 2020. Poplatek měl být hrazen za vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které nebylo pojištěno v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019, tedy celkem za 198 dní. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 10. 2022 (včetně výpisu [anonymizováno] o sledování zásilek a podacího archu) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, nákladů a úroku ve výši 16 265 Kč za vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které nebylo pojištěno v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019. 8. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný tento skutkový stav. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, a ke kterému neměl žalovaný v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019, tedy celkem za 198 dní, sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení příspěvků za nepojištěné vozidlo včetně nákladů na vymáhání dne 16. 1. 2020, dne 2. 4. 2020 a dne 3. 10. 2022. Žalovaný je od 29. 2. 2020 v prodlení. 9. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobkyně svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uložené v § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, když v souladu s § 4 odst. 1, 4, 6 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příslušného příspěvku za období v období od 16. 2. 2019 do 1. 9. 2019, tedy celkem za 198 dní po 65 Kč v celkové výši 12 870 Kč a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč (za použití vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.), včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 12 870 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal k její úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobkyni zaplatit (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 170 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.