46 C 36/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu, spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve věci péče o nezletilého [jméno] [příjmení] (syn žalobkyně) (dále jen„ nezletilý“). Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že naříkané řízení bylo zahájeno podáním pana [jméno] [příjmení] (otec nezletilého) ze dne [datum], jímž navrhl upravit poměry k nezletilému po dobu před a po rozvodu manželství. Žalobkyně se k návrhu vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, na kterém byl vyslechnut otec, nikoli žalobkyně. Jednání skončilo tak, že rodičům byla nařízena rodinná terapie po dobu 3 měsíců. Dne [datum] byl podán návrh otce na předběžné opatření, kterým by byl nezletilý svěřen do jeho péče. O tomto bylo soudem rozhodnuto dne [datum] tak, že otci bylo vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání a návrh na zrušení předběžného opatření. V mezidobí byla ustanovena znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] k vyhotovení znaleckého posudku. Neboť bylo zřejmé, že nezletilý prozatím zůstane u otce, podala žalobkyně dne [datum] návrh na předběžné opatření, jímž by byl upraven její styk k nezletilému. Dne [datum] soud její žádost zamítl, proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Dne [datum] podala žalobkyně nový návrh na předběžné opatření, které bylo zamítnuto soudem dne [datum], proti tomuto rozhodnutí znovu podala žalobkyně odvolání. Dne [datum] podal kolizní opatrovník návrh na asistovaný styk žalobkyně s nezletilým. Tomuto návrhu soud vyhověl dne [datum]. Do tohoto rozhodnutí se žalobkyně dne [datum] odvolala. Dne [datum] byl spis odeslán [název soudu] k rozhodnutí o všech zmíněných odvoláních žalobkyně. Odvolací soud rozhodl o všech odvoláních usneseními ze dne [datum]. Jedním z těchto rozhodnutí došlo ke změně rozhodnutí prvostupňového soudu ze dne [datum] tak, že bylo stanoveno, že se žalobkyně smí vídat s nezletilým každý týden po dobu tří hodin v úterý a po dobu pěti hodin v sobotu. Zároveň došlo ke změně rozhodnutí o asistovaném styku tak, že tento návrh se zamítá. Spis byl prvostupňovému soudu vrácen dne [datum]. K prvnímu neasistovanému styku došlo dne [datum]. Dne [datum] dodala znalkyně [příjmení] znalecký posudek. Dne [datum] se konalo druhé jednání ve věci, na kterém byla vyslechnuta i žalobkyně. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci, na kterém byli vyslýcháni svědci. Dne [datum] se konalo poslední jednání ve věci, na kterém byli znovu vyslechnuti rodiče nezletilého. Následně byl vynesen rozsudek, kterým byl nezletilý svěřen do péče otce. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání ze dne [datum], které doplnila dne [datum]. V mezidobí se žalobkyně návrhem ze dne [datum] domáhala, aby byl její styk s nezletilým synem rozšířen do rozsahu přiznaného jí rozsudkem ve věci samé. Tento návrh žalobkyně byl soudem zamítnut dne [datum], proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Následně odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil dne [datum]. Rozsudkem ze dne [datum] odvolací soud potvrdil i rozsudek ve věci samé. Korigoval pouze otázku výživného. Proti rozsudku [název soudu] podala žalobkyně dne [datum] ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Posuzované řízení tak trvalo 2 roky a 4 měsíce. Žalobkyně má tak za to, že došlo k porušení § 471 odst. 2 zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), neboť o svěření péče nezletilého má být rozhodnuto do 6 měsíců. V normálních občanskoprávních řízeních je doba 3 let považována za přiměřenou, avšak to neplatí pro opatrovnická řízení, neboť rodinné vztahy jsou pod větším tlakem a rozhodnutí o předběžných opatřeních jsou rozhodnutími nedokonalými, které nemohou nahradit rozhodnutí ve věci samé. Žalobkyně konkrétně poukázala na období od [datum] do [datum], kdy jí nebyl umožněn styk. Zvláště odkázala na rozhodnutí odvolacího soudu, který usnesením ze dne [datum] vyslovil, že zamítnutí návrhu žalobkyně na úpravu jejího styku s nezletilým synem nebylo dle zákona. Po dobu 53 dní tak byl její styk se synem omezen pouze na asistovaný styk po dobu 1 hodiny za 14 dnů. V období od [datum] do [datum] u ní nezletilý ani jednou nepřespával. Dále žalobkyně upozornila na období nečinnosti od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Žalobkyně také uvádí, že podání znaleckého posudku až po roce je nepřijatelné, přičemž bylo v moci soudu tento průtah korigovat. Poslední průtah žalobkyně spatřuje ve špatném založení spisu, kdy k rozeslání rozsudku odvolacího soudu došlo až 21 dní po vrácení spisu. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne [datum], nárok byl podrobně odůvodněn dne [datum]. Žalovaná jej do podání žaloby dne [datum] nevyřídila. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum] a v rámci předběžného projednání dospěla žalovaná k závěru, že v naříkaném řízen nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). V rámci mimosoudního projednání žádosti žalovaná zjistila, že řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 21. 11. 2018. Dne [datum] došlo k vyhlášení rozsudku, který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum]. Následně byla ústavní stížnost žalobkyně odmítnuta usnesením ze dne [datum] s právní mocí ke dni [datum]. V mezidobí bylo současně opakovaně rozhodováno soudy obou stupňů o četných procesních návrzích účastníků. Řízení vykazovalo určitý stupeň skutkové i procesní složitosti, bylo třeba rozšířit dokazování vč. znaleckého zkoumání, ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Procesně bylo opakovaně rozhodováno četných návrzích na předběžná opatření účastníků, a to na dvou stupních (přibližně po deseti rozhodnutích soudů u I. a II. stupně). Délka řízení byla do určité míry způsobena procesní aktivitou účastníků. V rámci řízení k zásadním prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo. V řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně, a to i ohledem na probíhající koronavirovou pandemii. Výsledná délka byla ovlivněna zejména vyšším počtem návrhů účastníků, se kterými je nutno se ze strany soudu vypořádat, nikoliv nečinností na straně soudu, proto je hodnocena jako přiměřená popsaným okolnostem. Zároveň žalovaná uvedla, že je především na samotných účastnících opatrovnického řízení, aby se dohodli a vzájemně si vycházeli vstříc tak, aby zájem dítěte v daném případě nebyl ohrožen, neboť jsou to především rodiče nezletilého dítěte, kteří mají výchovně působit na své děti, a na otázkách ohledně dítěte se mají dohodnout, ne si činit naschvály. Žalovaná uzavřela, že podstatnou příčinou celkové délky řízení je především konfliktní vztah rodičů nezletilého dítěte a jejich neochota se dohodnout, nikoli nesprávný úřední postup. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila dle § 101 odst. 4 o. s. ř.; žalovaná vyslovila souhlas ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 5. 2022). 4. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně se dne 20. 9. 2021 obrátila na žalovanou se svým požadavkem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 50 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení před [název soudu], sp. zn. [spisová značka], s tím, že návrh doplní ve lhůtě 144 dnů, jak je patrné z jejího podání ze dne [datum] nazvaného Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.. Žalovaná tuto skutečnost ve svém podání potvrdila. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 10. 5. 2022 plyne, že žalovaná žádost žalobkyně obdržela dne 20. 9. 2021. Žalovaná po provedeném šetření ohledně průběhu řízení v dané věci zjistila, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Pro nenaplnění podmínek pro vznik nároku proto nárok žalobkyně neuznala a náhradu škody nepřiznala. 7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud ohledně průběhu řízení zjistil následu