47 C 111/2020-250 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou z [datum] domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí náhradu škody ve výši 353 024,29 Kč spočívající ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na bankovním účtu žalobkyně vedeném u [právnická osoba] č. účtu: [bankovní účet] (dále jen„ Účet“) v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro [část Prahy] [jméno] [příjmení] (dále jen„ Soudní exekutorka“) pod sp. zn. [spisová značka], jehož byla účastna jako manželka povinného. Namítala, že exekuční příkaz č. j.: [číslo jednací], vydaný na přikázání pohledávky z Účtu žalobkyně, sice obsahoval poučení o možnosti požádat u peněžního ústavu o vyplacení částky ve výši poloviny peněžních prostředků, jež byly na účtu v okamžiku, v němž bylo doručeno peněžnímu ústavu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, avšak nebyla v něm stanovena lhůta, do kdy tak žalobkyně mohla učinit. K postižení předmětného účtu došlo následně [datum]. Pozdější žádost žalobkyně o vyplacení poloviny peněžních prostředků nacházejících se na Účtě, byla považována za opožděnou, nebylo jí vyhověno a v tomto ohledu považuje žalobkyně poučení Soudní exekutorky za nedostatečné a shledává v něm nesprávný úřední postup. Další pochybení Soudní exekutorky spatřuje v nevyčkání rozhodnutí o návrhu žalobkyně z [datum] na odklad a zastavení exekuce stran postižených bankovních účtů žalobkyně vedených u ČSOB (dále jen„ účty u ČSOB“), jenž byl rozšířen dne [datum] i na Účet, avšak o doplněném návrhu na odklad exekuce ve vztahu k Účtu nebylo v průběhu naříkaného řízení vůbec rozhodnuto, a to i přes upozornění žalobkyně z [datum]. Uvedla, že ke stržení finančních prostředků došlo dne [datum] bez toho, aniž by soudní exekutorka vyčkala tohoto rozhodnutí. Žalobkyně si totiž dne [datum] zažádala o výplatu poloviny peněžních prostředků nacházejících se na Účtě, avšak oznámením peněžního ústavu z [datum] jí bylo sděleno, že veškeré peněžní prostředky nacházející se na Účtu již byly vyplaceny soudní exekutorce. Nebýt porušení zákonných povinností soudního exekutora, žalobkyni by žádná škoda nevznikla, protože peněžní prostředky by v době, kdy žalobkyně žádala o jejich výplatu, na Účtu ještě byly a byly by jí vyplaceny. Žalovaná nárok k žádosti žalobkyně neuspokojila. 2. Žalovaná ve svém podání z [datum] žalobu neuznala. Uvedla, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila svůj nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 353 024,29 Kč, jež měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Soudní exekutorky spočívajícím v neúplném poučení v exekučním řízení a v tom, že Soudní exekutorka nevyčkala na rozhodnutí o návrhu na odklad a zastavení exekuce v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. K projednání nároku žalovaná přistoupila dne [datum], přičemž konstatovala, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť nelze přezkoumávat úkony soudu směřující k rozhodnutí ve věci, které se projeví v obsahu samotného rozhodnutí. Tvrzené pochybení není nesprávným úředním postupem a případné vady mohou být zhodnoceny a napraveny pouze v rámci soudní moci po uplatnění opravných prostředků. Rozhodnutí soudů nebylo ani nezákonné dle § 8 OdpŠk, tudíž nemohlo dojít ke vzniku škody, za niž by byla odpovědná žalovaná. V části namítaného neúplného poučení žalobkyně v exekučním příkazu č. j.: [číslo jednací] vznesla námitku promlčení a nadto uvedla, že jedinou povinností soudního exekutora je poučit manžela povinného o možnosti požádat si o částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, když tuto svoji povinnost Soudní exekutorka splnila. 3. V replice ze [datum] žalobkyně uvedla, že nárok promlčen není, neboť o škodě (o výplatě peněžních prostředků soudní exekutorce) se dozvěděla až dne [datum], kdy jí bylo oznámeno, že dne [datum] došlo ke stržení peněz z Účtu, tedy promlčecí lhůta počala běžet ve smyslu ust. § 32 odst. 1 OdpŠk až dnem [datum]. Dále namítala, že odpovědnost státu za škodu může být za určitých okolností dána i v případě, že nedošlo ke zrušení nezákonného rozhodnutí, neboť to zrušit nelze (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 2150/2012). Opětovně vytýkala, že Soudní exekutorka strhla peníze z Účtu žalobkyně neoprávněně. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nárok na náhradu škody předběžně uplatnila dne [datum] a že žalovaná k projednání nároku přistoupila dne [datum]. 6. Dále nebylo mezi účastníky sporu o průběhu napadeného řízení, když soud ze spisu [exekutorský úřad] [anonymizováno], Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka] zjistil, že v řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro [část Prahy] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ napadené řízení“) zdejší žalobkyně vystupovala v postavení manželky povinného. Dne [datum] byl podán návrh na nařízení exekuce. Exekuce na majetek byla zahájena dne [datum]. Vedením exekuce byla dne [datum] pověřena Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], která následně dne [datum] vydala mj. exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu č. j. [číslo jednací], [datum ] a dne [datum rozhodnutí] exekuční příkaz č. j. [číslo jednací]. Návrhem z [datum rozhodnutí] byl navržen odklad a zastavení exekuce s tím, že téhož dne žalobkyně podala vylučovací žalobu. Dne [datum] bylo Soudní exekutorce zasláno žalobkyní sdělení, že návrh na odklad a zastavení exekuce z [datum] se vztahuje i na exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jenž byl vydán k provedení exekuce přikázáním pohledávek z Účtu žalobkyně. V citovaném exekučním příkaze je zakotveno poučení, že:„ Peněžní ústav vyplatí manželu povinného na jeho žádost peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima a částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen tento exekuční příkaz, nejvýše jednou.“ Dne [datum] [název soudu] rozhodl o návrhu na odklad a zastavení exekuce tak, že u dvou účtů vedených u [název banky] rozhodl o odkladu exekuce do pravomocného rozhodnutí o zastavení exekuce přikázáním pohledávky z těchto účtů a stran třetího účtu u [název banky] rozhodl o částečném zastavení. K odvolání oprávněných usnesením [název soudu] z [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací] bylo citované rozhodnutí částečně změněno, částečně potvrzeno. Ani v jednom z rozhodnutí nebylo rozhodováno o zastavení exekuce přikázáním pohledávek z Účtu. Následně je dne [datum] usnesením [název soudu] č. j.: [číslo jednací] rozhodnuto o zamítnutí návrhu manželky na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtů žalobkyně u [název banky] a u Účtu. Dne [datum] si podala žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí odvolání, v němž namítala, že v rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce nebylo rozhodováno ve vztahu k Účtu žalobkyně a že ke stržení finančních prostředků ve výši 706 048,58 Kč došlo ještě před vydáním rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací] bylo rozhodnutí soudu I. stupně z [datum] potvrzeno. 7. Ze zamítnutí žádosti žalobkyně o výplatu poloviny finančních prostředků z Účtu z [datum] má soud za prokázané, že na základě sdělení o nabytí právní moci exekučního příkazu ke dni [datum] postihujícího Účet žalobkyně, došlo dne [datum] k vyplacení finančních prostředků nacházejících se na Účtu žalobkyně Soudní exekutorce. Z oznámení o provedení exekuce z [datum] soud zjistil, že žalobkyni bylo téhož dne oznámeno, že na základě vyrozumění o právní moci exekučního příkazu č.j.: [číslo jednací] byla provedena exekuce vkladů z Účtu. 8. Za hlavní důkaz lze považovat obsah spisu napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud při jednání dne [datum] zamítl pro nadbytečnost další návrhy žalobkyně na doplnění dokazování, a to sdělením soudního exekutora ze dne [datum]. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. 9. Mezi účastníky bylo sporné, zda v řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro [část Prahy] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudní exekutorky, zda v naříkaném řízení vznikla žalobkyni škoda v souvislosti s ním a zda je žalovaná za tuto škodu odpovědná. 10. Zdejší soud dne [datum rozhodnutí] rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl s tím, že odpovědnostní titul představuje případně nezákonné rozhodnutí a nikoli nesprávný úřední postup, pročež není dána odpovědnost státu za škodu, neboť ve