47 C 124/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 4. 2023 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 269 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Žalovaný neměl k vozidlu v období od 14.05.2021 do dne 17.09.2021 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a je proto povinen za toto období uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 5 969 Kč (47 Kč x 127 dní). Dále je žalovaný povinen uhradit žalobkyni poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Výzvou k úhradě ze dne 8. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Žalovaný na výzvu nereagoval a splatnost příspěvku nastala po 60 dnech od doručení výzvy dne 22. 1. 2022. Předžalobní upomínka ze dne 21. 6. 2022 byla žalovanému zaslána, žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě prokázaných a nesporovaných skutečností, kdy soud jednotlivá zjištění z jednotlivých důkazů v písemném vyhotovení rozsudku nevyjmenovává v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., činí soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl od 23. 03. 2017 zapsán v registru vozidel jakožto vlastník motorového vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Toto vozidlo bylo v období od 14.05.2021 do dne 17.09.2021 provozováno bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl dopisem ze dne 8. 11. 2021 vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 5 969 Kč za 127 dnů, kdy nebylo vozidlo pojištěno se sazbou 47 Kč á den, a nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, to vše pokud dojde k úhradě ve stanovené lhůtě. Splatnost příspěvku spolu s náklady nastala dne 22. 1. 2022. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky zástupkyní žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 21. 6. 2022, avšak ničeho neuhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoPOPV“). Podle § 4 odst. 1 ZoPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem uvedeného motorového vozidla v období od 14.05.2021 do dne 17.09.2021, které bylo v tomto období provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) ZoPOPV bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 ZoPOPV a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOPV (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 47 Kč za den, tj. za 127 dní provozu vozidla bez sjednaného pojištění ve výši 5 969 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOPV rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala v souladu s § 4 odst. 7 ZoPOPV dne 22. 1. 2022. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z žalované částky ode dne prodlení, tj. od 23. 1. 2022 do zaplacení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.