47 C 263/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dne [datum] Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované přijímací zařízení Modem * MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA * ([číslo]) (dále jen„ přijímací zařízení“) za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil smluvní vztah založený Smlouvou odstoupením označeným jako Upomínka - Odstoupení od smlouvy ze dne [datum], neboť žalovaná soustavně nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací v rozporu s čl. 5 a ve smyslu čl. 2 [číslo]. Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“). Dle čl. 7 VOP platí, že jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení Smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se Smlouvou. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila žalobkyni celkem jedno zařízení, jež jí bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy, nárokuje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2.000 Kč. Ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta, je obsaženo přímo ve Smlouvě - konkrétně se jedná o ustanovení písm. f) ve spodní části formuláře Smlouvy, které výslovně stanoví, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak do dnešního dne nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Ve smyslu § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) je obsahem odůvodnění tohoto rozsudku pouze údaj o předmětu řízení a důvody, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání. 3. Dne [datum] bylo žalované doručeno fikcí do datové schránky usnesení ze dne [datum], kterým soud žalované ve smyslu ust. § 114b o. s. ř. uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně soud žalované určil lhůtu k vyjádření ve věci samé, a to 30 dnů ode dne doručení usnesení, když zároveň žalovanou poučil, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen z části, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání jen, navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 citovaného ustanovení, rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odst. 4 citovaného ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že soud postupem podle § 114b o. s. ř. usnesením vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřila, když ji současně poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaná se však ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení ve věci písemně nevyjádřila, a proto má soud podle ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalobou uplatněný nárok uznala. Za této situace soud postupoval podle citovaného § 153a odst. 3 o. s. ř. a o žalobě rozhodl rozsudkem pro uznání. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.