48 C 104/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalované úhrady částky 240 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení formou e-mailové komunikace, v níž si vzájemně odsouhlasili podmínky, poskytla žalobkyně žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 240 000 Kč. Zapůjčenou částku měla žalovaná vrátit do [datum], avšak neučinila tak. Na písemnou upomínku ze dne [datum] žalovaná nijak nereagovala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě v rámci podaného odporu proti platebnímu rozkazu namítla, že musela vynaložit náklady v rámci chybných účetních operací a zcela neodborně poskytnutých službách žalobkyní, které vyústili v srpnu 2022 exekučním příkazem Finančního úřadu na bankovní účty naší společnosti. Tuto blokaci sice žalobkyně uhradila, ale žalovaná byla dalšími kroky žalobkyně vůči příslušnému Finančnímu úřadu opětovně poškozena a měsíční daňové období, která byla několikrát ze strany žalobkyně opravována, byla následně příslušným Finančním úřadem postaveno do daňové kontroly. Příprava podkladů pro tuto daňovou kontrolu byla nové daňové kanceláři hrazena, pro neúplnost daňové evidence nabylo možné plnit měsíční pravidelné kontrolní hlášení a podávání daňové přiznaní, kdy žalované vznikla další finanční újma. Na tyto skutečnosti byla Ing. [příjmení] upozorněna na osobním jednání v listopadu 2022, kdy bylo rovněž definováno, že po ukončení všech daňových kontrol a následném správném zaúčtování celého účetního období roku 2022 budou žalobkyni fakticky vyčísleny náklady na opravu její činnosti a bude tedy možné definovat, zdali je žalobkyně oprávněna požadovat poměrnou část zpět, či bude žalovaná požadovat doplatek. 3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při němž poskytl straně žalované v souladu § 5 o.s.ř. potřebná procesní poučení. Soud zejména poučil žalovanou o tom, že námitky, které vznáší, nemají relevanci z hlediska poskytnutých finančních prostředků a povinnosti jejich vrácení, ale mohou představovat okolnost, kdy žalovaná může uplatit svá práva vzájemným návrhem či námitkou započtení. Po poučení žalovaná uvedla, že pro žalobkyni nemá žádnou pohledávku, kterou by navrhla k započtení ani vůči žalobkyni nevznáší vzájemný návrh. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně žalované částku 240 000 Kč poskytla a že jí žalovaná žalobkyni dosud nevrátila. Mezi účastníky bylo sporné, zda má žalovaná povinnost zaplatit žalované částku 240 000 Kč případně jinou nižší částku. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dohodly, že žalobkyně poskytne žalované částku 240 000 Kč na její bankovní účet a že žalovaná stejnou částku žalobkyni vrátí nejpozději do [datum], přičemž podmínky poskytnutí předmětné částky byly odsouhlaseny oběma jednateli žalované (zjištěno z emailové komunikace na č.l. 4 až 6), kdy tento požadavek plyne z OR (zjištěno z výpisu z OR k žalované na č.l. 7). Rovněž za stranu žalující jednal řádně její jednatel (zjištěno z výpisu z OR k žalobkyni na č.l. 8). [příjmení] 240 000 Kč byla žalobkyní žalované převedena na jí uvedený bankovní účet u RB dne [datum] (zjištěno z potvrzení o bankovní transakci ze dne [datum] na č.l. 9). Žalobkyně poté žalovanou dne [datum] vyzvala k úhradě částky 240 000 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a doručenky DS na č.l. 10 a 11) Žalovaná žalobkyni předmětnou částku nevrátila (zjištěno z nesporných tvrzení). 6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaná ani nečinila sporným, že by závazek nevznikl, či že by jí žalovaná částka nebyla žalobkyní vyplacena. Z výpisu z obchodní rejstříku k žalované vyplývá, že za ni jednají dva jednatelé společně. I tato podmínka byla splněna, neboť nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o zápůjčce akceptovali oba jednatelé žalované. Za žalobkyni mohl jednat jeden jednatel, neboť šlo o závazek do 250 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná poskytnutou zápůjčku akceptovala s ujednáním o splatnosti dne [datum], nicméně tento čas splnění nedodržela. Soud se zabýval rovněž vznesenými námitkami žalované, které naznačovaly, jako by žalovaná měla vůči žalobkyni pohledávku k započtení či chtěla vznést vzájemnou žalobu. Po procesním poučení soudem však žalovaná uzavřela, že žádnou pohledávku k započtení vůči žalobkyni nemá ani žádný vzájemný návrh nevznáší. Z tohoto důvodu nebyl důvod poskytovat žalované výzvu podle § 118a odst. 1, resp. odst. 3 o.s.ř. 11. V souhrnu soud dospěl k závěru, že je žaloba po právu, neboť žalobkyně svoji část závazku splnila, když poskytla žalované částku 240 000 Kč, nicméně žalovaná svoji část závazku nesplnila, když žalobkyni stejnou částku nejpozději do [datum] nevrátila. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky žalobkyni, přičemž žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení s vrácením zápůjčky. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla v rozhodném období 15 % (výrok I). 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 151 odst. 1 o.s.ř. podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byl v řízení zcela úspěšná a žalovaná je tak povinna hradit její účelně vynaložené náklady. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12 000 Kč a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 3 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne [datum]) z tarifní hodnoty 240 000 Kč á 9 260 Kč (27 780 Kč), 1 úkon v poloviční hodnotě (předžalobní výzva ze dne [datum]), neboť předžalobní výzvu soud posoudil jako jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, z téže tarifní hodnoty á 4 630 Kč dle § dle § 7, bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 4 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, celkem tedy 33 610 Kč (27 780+4 630+1 200), to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokát žalobkyně je plátcem této daně ve výši 7 058,10 Kč. Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto soudním řízení vznikly, činí 52 668,10 Kč (12 000 + 33 610 + 7 058,10). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 52 668,10 Kč k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) v obecné pariční lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o.s.ř., kdy k jiné lhůtě či plnění ve splátkách soud neshledal důvod (výrok II) .‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬