48 C 160/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 5 729 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], tj. pojištění vozidla zn. Peugeot BOXER, [registrační značka], začátek pojištění byl sjednán na [datum]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 3 282 Kč s pololetní splatností, tato částka byla následně navýšena s účinností od [datum] na částku 4 896 Kč pololetně, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný však platbu pojistného neuhradil, a to ani po opakovaných urgencích žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena z důvodu nehrazení pojistného, činí dlužné pojistné částku ve výši 5 729 Kč, která sestává jednak z nedoplatku na pojistném z důvodu nedodání stavu tachometru za období od [datum] do [datum] ve výši 3 240 Kč a z nedoplatku za období od [datum] do [datum] ve výši 2 489 Kč. Žalovanému byla zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Účastníci řízení mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 3 282 Kč pololetně. Roční nájezd měl činit 11 500 km s tím, že bude-li nájezd větší, pojistník doplatí 0,24 Kč za každý kilometr navíc až do nájezdu 25 000 km. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému navýšení pojistného od [datum] na částku 4 896 Kč a vyúčtovala žalovanému nedoplatek pojistného ve výši 3 240 Kč z důvodu nedodání stavu tachometru. Žalovaný neuhradil další splátku pojistného splatnou ke dni [datum], žalobkyně jej proto přípisem ze dne [datum] vyzvala k úhradě částky 8 136 Kč do [datum] s tím, že v případě, že k platbě nedojde, pojištění zanikne. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] žalovanému sdělila, že pojištění uplynutím dne [datum] zaniklo a současně jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši 5 729 Kč bezodkladně. Následně žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, dle níž měl žalovaný povinnost hradit žalobkyni pojistné, které bylo stanoveno nejprve od [datum] částkou 3 282 Kč pololetně a následně od [datum] částkou 4 896 Kč pololetně. Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum] s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z tvrzení žalobkyně a žalobkyní poskytnutých důkazů bylo prokázáno, že žalovaný neplatil řádně pojistné a vznikl mu tak dluh ve výši 5 729 Kč. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, neprokázal, že by svou smluvně převzatou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žaloba tak byla podána důvodně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobě vyhověl. 10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení až od [datum], když dopis o ukončení pojistné smlouvy s vyčíslením dlužného pojistného žalovanému zaslala dne [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně. 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.