48 C 52/2022-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 140 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení z titulu nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v Písku pod sp. zn. 7 C 130/2006 (dále také jen„ posuzované řízení“). Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti nájemní smlouvy a vyklizení nemovitosti, přičemž žalobkyně v posuzovaném řízení vystupovala jako procesní žalovaná [číslo]. Žaloba byla podána [datum], řízení pravomocně skončilo až dne [datum], celková délka řízení tedy činila 15 let. Řízení trvalo extrémně dlouho a bylo stiženo četnými průtahy. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, se ocitla ve stavu potíží, úzkosti, obtíží a duševního stresu a dále ve stavu nejistoty, jakým výsledkem posuzované řízení skončí. Nepřiměřená délka posuzovaného řízení dále negativně zasáhla do podnikání a vnitřního fungování žalobkyně jakožto společnosti, negativně bylo rovněž ovlivněno dosahování hospodářských cílů žalobkyně. Žalobkyně proto žádá spravedlivou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy v penězích, a to nejméně částku 20 000 Kč za každý rok trvání řízení (1/2 za první dva roky trvání řízení), neboť dle žalobkyně byla délka posuzovaného řízení násobně delší, než je přiměřené, řízení přitom nebylo po právní ani skutkové stránce složité, jednalo se toliko o standardní spor mezi nájemcem a pronajímatelem. Žalobkyně rovněž k délce řízení sama nepřispěla, naopak proti průtahům aktivně brojila, nicméně postup soudů byl pasivní a zdlouhavý. Řízení bylo pro žalobkyni velmi významné, a to s ohledem jednak na vysokou hodnotu předmětu sporu a jednak na úzkou souvislost sporu s předmětem podnikání žalované. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že nárok uplatnila podáním ze dne [datum], a to ve výši 280 000 Kč, přičemž žalovaná nárok uspokojila co do 252 000 Kč. Žalobkyně nesouhlasila se snížením základní částky o 40% z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, neboť má za to, že za tento aspekt odpovídá stát. Žalobkyně rovněž nesouhlasila se snížením základní částky o 20 % z důvodu složitosti řízení, neboť se jednalo o standardní spor, nijak nevybočující z mezí obvyklosti, nebylo třeba složitého dokazování, znaleckých posudků apod. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, v jaké výši žádá zákonný úrok z prodlení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že od žalované obdržela doplatek přiměřeného zadostiučinění ve výši 70 947 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] nárok uplatnila. Žalovaná jejímu nároku vyhověla co do poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 70 947 Kč, již dříve žalovaná plnila v částce 181 053 Kč. Žalovaná zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení trvalo 15 let, probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, přičemž soud I. stupně rozhodoval 3 x, soud II. stupně 5x a Nejvyšší soud 4x, 3x rozhodoval Ústavní soud o odmítnutí ústavní stížnosti. Žalovaná shledala, že délka řízení byla nepřiměřená a žalobkyni vznikla nemajetková újma. Věc byla složitá, neboť vyžadovala velké množství listinných důkazů, po stránce právní došlo třikrát k záměně účastníků, jednomu z účastníků musel být ustanoven opatrovník. Pokud jde o význam řízení, nejedná se o věc, která by měla pro žalobkyni zvýšený význam, jelikož jde toliko o spor o peněžité plnění. Žalovaná žalobkyni přiznala finanční zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za rok řízení, přičemž tato částka je za první dva roky v poloviční výši. Tuto základní částku žalovaná snížila o 20 % s ohledem na složitost řízení a o dalších 40 % s ohledem na projednání věci na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Základní částku žalovaná současně zvýšila o 30 % z důvodu postupu soudu a o 10 % z důvodu dlouhotrvajícího odškodňovacího řízení. Žalovaná uzavřela, že žalobkyni náleží zadostiučinění ve výši 252 000 Kč, avšak žalobkyni byla již v minulosti vyplacena částka ve výši 181 053 Kč, a to na základě rozhodnutí zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 17/2015, proto žalobkyni zbývá doplatit částku ve výši 70 947 Kč, což žalovaná učinila. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 3. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání. Při jednání dne [datum] žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby, spočívající v tom, že se žalobkyně částky 140 000 Kč domáhá za dosud pravomocně nerozhodnutou část posuzovaného řízení, tedy počínaje dnem [datum] do jeho skončení, což soud připustil, neboť pro to byly splněny procesní podmínky § 95 o.s.ř. 4. Soud neprovedl dokazování listinami navrženými k prokázání uplatnění nároku u žalované, jakož i jejím stanoviskem, neboť šlo o skutečnosti mezi účastníky nesporné. Přítomná žalobkyně při jednání dne [datum] souhlasila, aby soud převzal ohledně části posuzovaného řízení vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp.zn. 7 C 130/2006 od jeho začátku do [datum] výsledky dokazování, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 17/2015. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nárok uplatnila dne [datum] ve výši 280 000 Kč, že žalovaná nároku částečně vyhověla, přičemž dospěla k částce 252 000 Kč. S ohledem na pravomocně přiznanou částku 181 053 Kč za období od [datum] do [datum] (12 let a 10 měsíců) v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 17/2015 žalovaná vyplatila žalobkyni částku 70 947 Kč, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], Nesporným mezi účastníky bylo i to, že žalobkyni byla v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 17/2015 přiznána částka 181 053 Kč za období od [datum] do [datum]. 6. Z provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění. [Obsah přílohového spisu] 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 15 let a 1 měsíc. Současně bylo nesporné, že za období do [datum] byla již žalobkyně pravomocně odškodněna v řízení sp.zn. 12 C 17/2015 částkou 181 053 Kč. Zbývající délka řízení, o které dosud nebylo soudy rozhodnuto, tak činí 2 roky a 3 měsíce. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci 11. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu pře