11 C 55/2023-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 152 272 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a nemajetkové újmy způsobených nezákonným trestním stíháním vedeným Obvodním soudem pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) pod sp. zn. , spisová značka, .2. Žalobkyně uvedla, že usnesením ze dne , datum, bylo zahájeno její trestní stíhání pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a usnesením ze dne , datum, pak též trestní stíhání pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Stížnost žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla jako nedůvodná zamítnuta, ačkoli žalobkyně namítala, že se nedopustila žádného trestného činu a že vedení trestního stíhání vůči ní je nezákonné. Následně byla na žalobkyni podána obžaloba k , název soudu, , který trestním příkazem ze dne , datum, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání uvedených přečinů a uložil jí úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Trestní příkaz byl k odporu žalobkyně zrušen. Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, byla žalobkyně opět uznána vinou ze spáchání uvedených přečin a byl jí uložen stejný trest jako v trestním příkazu. K odvolání žalobkyně a druhého obviněného rozhodl Městský soud v , název soudu, (dále jen „, název soudu, “) rozsudkem ze dne , datum, o zproštění žalobkyně obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., tedy z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem.3. V důsledku takto vedeného nezákonné trestního stíhání vznikly žalobkyni následující škoda a nemajetková újma:A. škoda – náklady obhajoby4. Na nákladech obhajoby, zahrnující 24 úkonů právní služby, žalobkyně svému obhájci zaplatila částku 52 272 Kč vč. DPH.B. nemajetková újma – trestní stíhání5. Trestní řízení negativně ovlivnilo osobní a zejména zdravotní život žalobkyně, která své trestní stíhání po celou dobu velmi těžce nesla. Sdělením obvinění a vedením trestního stíhání byla zasažena nejen její čest, ale i společenský a rodinný život. V důsledku vedení trestního řízení byla žalobkyně pod značnou psychickou zátěží a ponechána v nejistotě, jak trestní řízení dopadne. Žalobkyně opakovaně upozorňovala orgány činné v trestním řízení na svůj špatný zdravotní stav (zejména závažné zdravotní problémy se srdcem, které často vyžadovaly i akutní hospitalizaci), zakládala soudu lékařské zprávy, ve kterých bylo uvedeno, že jí lékaři nedoporučují účastnit se hlavních líčení. I přesto, že s ohledem na její zdravotní stav bylo ze strany obhajoby upozorňováno, že by se žalobkyně pokud možno neměla jednání účastnit, neboť jí to vystavuje stresu a ohrožuje na zdraví a životě, byla orgány činnými v trestním řízení opakovaně předvolávána k výslechu (či podání vysvětlení). Žalobkyně byla vyslýchána dvakrát v rámci přípravného řízení a dvakrát v rámci řízení před soudem. Na zdravotní a psychický stav žalobkyně měla vliv rovněž skutečnost, že byla opakovaně nepravomocně uznána vinou, nejprve trestním příkazem a následně rozsudkem , název soudu, , který byl jako nezákonný zrušen. Dále žalobkyně uvedla, že trestní stíhání zasáhlo do cti, dobré pověsti a dobrého jména nejen její, ale i celé její rodiny, která dlouhodobě žije v , adresa, . Poškozený celou záležitost medializoval (konkrétně v pořadu , název, ), kdy v reportáži bylo jednak zveřejněno samotné jméno žalobkyně „, jméno FO, “, jednak z ní lze žalobkyni a její rodinu na základě místa natáčení a obsahu rozhovoru s poškozeným ztotožnit. V reportáži je rovněž natočen dům žalobkyně. Žalobkyně se pokoušela všemi možnými prostředky bránit vedení trestního stíhání a opakovaně upozorňovala, že se nedopustila trestného činu. O tom, že se žalobkyně nedopustila trestného činu, navíc již dříve před zahájením trestního stíhání předběžně rozhodl i , název soudu, v rámci odůvodnění rozsudku č. j. , číslo jednací, , což orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly, ač je na to žalobkyně opakovaně upozorňovala a tento rozsudek předkládala. Kdyby orgány činné v trestním řízení braly zřetel na tento předběžný názor soudu, který následně jako správný označil i , název soudu, v rámci zprošťujícího rozsudku, pak by žalobkyně vůbec nemusela být vystavena velmi psychicky náročné obhajobě a nemusela být po tak dlouhou dobu pod psychickým tlakem, kterému se měla podle doporučení lékařů pokud možno zcela vyhnout. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 8 měsíců, přičemž od podání vysvětlení žalobkyně, které bylo konáno dne , datum, , to ve skutečnosti byly téměř 2 roky a 3 měsíce. Věc přitom nebyla nijak složitá po skutkové, ani právní stránce a nic nebránilo jejímu vyřešení v rámci rozumné doby, zejména již v přípravném řízení policejním orgánem (s ohledem na předběžný názor , název soudu, v odůvodnění rozsudku č. j. , číslo jednací, ), přesto byla podána obžaloba a před soudem prvého a druhé stupně se konala celkem 2 hlavní líčení a 3 veřejná zasedání.6. S ohledem na uvedené skutečnosti má žalobkyně za to, že vzniklou nemajetkovou újmu nelze odčinit jinak než v penězích, přičemž za přiměřenou výši zadostiučinění považuje částku 100 000 Kč.7. Takto formulované nároky žalobkyně uplatila u žalované dne , datum, , žalovaná však její žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 152 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.8. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne , datum, uplatnila předmětné nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, které jí měly vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne , datum, , kterým nároku na náhradu škody vyhověla do částky 47 734,50 Kč a stran nároku na náhradu nemajetkové újmy konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se žalobkyni omluvila. K věci samé žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (stejně jako žalobkyně jen s tím rozdílem, že dne , datum, bylo policejním orgánem vydáno upozornění na změnu právní kvalifikace), uvedla, že lze uzavřít, že v daném případě došlo ve vztahu k žalobkyni k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze s ohledem na výsledek trestního řízení považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . K jednotlivým nárokům pak žalovaná uvedl:A. škoda – náklady obhajoby9. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu, délky a účtované sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami:- vypracování a podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání včetně odůvodnění – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny, neboť se nejedná o podání ve věci samé, ale o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, uveřejněné pod č. 24/2008 Sb.NS, akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18),- vypracování a podání námitek proti protokolu z hlavního líčení ze dne , datum, – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu,- vypracování a podání stížnosti proti usnesení , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , kterým soud zamítl námitky obviněné – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu.10. Celkem tak žalovaná shledala nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby důvodným pouze v částce 47 734,50 Kč.B. nemajetková újma – trestní stíhání11. Žalobkyně byla stíhána pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy jí hrozil trest odnětí svobody až na 3 léta. Fakticky žalobkyni nepodmíněný trest nehrozil, což dosvědčuje vydání trestního příkazu, kde jí byl nepravomocně uložen podmíněný trest. Žalobkyně nemá žádný záznam v rejstříků trestů, jedná se tedy o osobu bezúhonnou. Nedošlo k vazebnímu stíhání. Samotné trestní stíhání žalobkyně nebylo nijak medializováno, avšak je pravdou, že mediální pozornosti se dostalo příběhu , tituly před jménem, , jméno FO, v pořadu , název, . Ve zmíněné reportáži bylo uvedeno jméno žalobkyně, rovněž rozhovor uskutečněný se žalobkyní. Reportáž nebyla realizována na základě excesivního jednání orgánů činných v trestním řízení, avšak z podmětu , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v postavení poškozeného v předmětném trestním řízení. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno dne , datum, , žalobkyni doručeno dne , datum, a zprošťující rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , trestní stíhání tedy trvalo cca 1 rok a 8 měsíců. Dle žalované lze trestní stíhání hodnotit svou délkou za přiměřené, dokonce až za