18 C 37/2024-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky.2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „společnost , právnická osoba, “), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit společnosti , právnická osoba, souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí společnosti , právnická osoba, z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky dle § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplatil. Celkově společnosti , právnická osoba, uhradila částku 2 880 Kč, která byla v souladu s čl. 5 smluvních podmínek smlouvy započtena na úhradu příslušenství pohledávky, tj. souhrnného poplatku. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j. k , datum, . Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, společnosti , právnická osoba, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila výše pohledávky 22 560 Kč a skládala se z jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč a zbytku souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 7 560 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak byla pohledávka s účinností ke stejnému dni postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a se zbytkem kapitalizovaného úroku ve výši 7 560 Kč.3. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.4. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Žalovaný a společnost Provident uzavřely dne , datum, písemnou smlouvu č. , číslo, , na základě které půjčila společnost , právnická osoba, žalovanému částku 15 000 Kč. Převzetí uvedené částky při uzavření smlouvy v hotovosti žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Dle smlouvy a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které byly její nedílnou součástí,- se žalovaný zavázal zaplatit společnosti , právnická osoba, celkem částku 25 440 Kč, tvořenou jistinou půjčky a souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč,- částku 25 440 Kč se žalovaný zavázal splatit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka pak byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období,- se účastníci dohodli na tom, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky (viz čl. 5 smluvních podmínek),(zjištěno ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce).7. Žalovaný celkově uhradil jen 2 880 Kč (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně).8. Pohledávka za žalovaným se všemi právy s ní spojenými byla smlouvou ze dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky).9. Dopisem ze dne , datum, , oznámila společnost , právnická osoba, žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, se věřitelem pohledávky, vzniklé původně společnosti , právnická osoba, , včetně příslušenství této pohledávky stala žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky).10. Žalovaný pak na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyni vyzýván předžalobní upomínkou ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní upomínky, nesporovaného tvrzení žalobkyně).11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:12. Společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění platném do , datum, (dále jen „ObčZ“). Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 ObčZ lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Z předložených listin vyplynulo, že předmět půjčky, částka 15 000 Kč, byl žalovanému předán, a smlouva tedy v rozsahu půjčky platně vznikla.13. Vedle vrácení poskytnuté půjčky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Ve smlouvě absentuje jakékoliv bližší vymezení skladby či účelu souhrnného poplatku, soud jej tak i v souladu s tvrzením žalobkyně považoval za úrok dle§ 658 odst. 1 ObčZ, sjednaný jako pevný za dobu poskytnutí půjčky, tj. 53 týdnů. Při půjčce 15 000 Kč na dobu 53 týdnů pak představuje částka 10 440 Kč přepočtená na roční úrokovou míru úrok ve výši cca 68,29 % ročně [52 (týdnů v roce) / 53 (týdnů půjčky) * 10 440 Kč (poplatek) / 15 000 Kč (půjčka) * 100]. Ujednání o takto vysokém úroku soud bez dalšího považuje za ujednání rozporné s dobrými mravy, a tedy neplatné dle § 39 ObčZ. K učinění takovéhoto závěru nebylo dle názoru soudu zapotřebí provádět žádné dokazování, když je obecně známou skutečností, že úrok ve výši téměř 70 % ročně se ani vzdáleně neblíží (je násobně vyšší) úrokům, za které byly peněžní prostředky v době uzavření smlouvy obvykle půjčovány.14. S, právnická osoba, ohledem na závěr o neplatnosti ujednání o úroku soud uzavřel, že žalovaný byl na základě smlouvy povinen vrátit toliko jistinu půjčky ve výši 15 000 Kč. Jestliže pak žalovaný společnosti , právnická osoba, uhradil částku 2 880 Kč, zůstalo mu k úhradě pouze 12 120 Kč.15. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se neplacením splátek půjčky dostával postupně do prodlení tak, jak se jednotlivé splátky stávaly splatnými, do prodlení s celým zbytkem nevrácené půjčky se pak dostal v den následující po splatnosti poslední splátky, která nastala dne , datum, (53 týdnů od data uzavření smlouvy), tj. dne , datum, . Vedle jistiny dluhu je tak žalovaný povinen platit i úroky z prodlení, a to s ohledem na dobu vzniku prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do , datum, , tj. ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení zvýšené o 7 procentních bodů.16. Pohledávka za žalovaným byla postupem dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupena žalobkyni, a žalovaný je tak povinen plnit žalobkyni jako svému věřiteli.17. S ohledem na uvedené tak považoval soud podanou žalobu za důvodnou jen do částky 12 120 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od požadovaného data, tj. od , datum, , v tomto rozsahu jí vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při hodnocení úspěchu/neúspěchu ve věci je přitom nutno přihlédnout nejen k jistině uplatněného nároku, ale rovněž k jeho příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná v požadavku na zaplacení částky 12.120,- Kč, což je 80 % z žalované částky, po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %.19. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst.