19 C 22/2023-100 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání náhrady škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 341 260 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 63 760 Kč, v náhradě nákladů vynaložených na zastupování v daňovém řízení ve výši 17 500 Kč a v náhradě nemajetkové újmy ve výši 260 000 Kč, vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .2. Žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo zahájeno dne 22. 2. 2018 a trvalo 4 roky a 4 měsíce s tím, že žalobce byl obžaloby zproštěn pravomocným rozsudkem , adresa, dne 13. června 2022. V žalobě dále popsal jednotlivé zásahy nezákonného trestního stíhání do osobní sféry žalobce, a to zásahy do oblasti zdraví, rodinného života, profesní sféry a poškození dobré pověsti v místě bydliště. Žalobce dále uvedl, že byl nucen vynaložit na náklady právního zastoupení v souvislosti s nezákonným trestním řízením částku 63 760 Kč a rovněž byl nucen uhradit náklady zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci daňového řízení, které bylo zahájeno v důsledku předmětného nezákonného trestního stíhání, a to ve výši 17 500 Kč.3. Žalovaná ve svém vyjádření za 10. 1. 2024 uvedla, že u ní žalobce dne 22. 10. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši, která je uplatněna v žalobě. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla co do částky 36 360,50 Kč. Ve vztahu ke zbylé části nároků nákladů obhajoby žalovaná uvedla, že nemohla žalobci plnit, neboť tento v rámci předběžného uplatnění žalované předložil faktury vystavené za předmětné právní služby pouze co do částky 38 920 Kč a nikterak nereagoval na výzvu k doplnění žádosti ze dne 30. 11. 2023. Dále žalovaná sdělila u tří úkonů (tj. úkonů ze dne 11. 1. 2019, 15. 1. 2019 a 11. 3. 2019) důvody, proč u těchto neposkytla plnění ve výši, jak žalobce požadoval. V případě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za tuto skutečnost se omluvila a přiznal žalobci finanční satisfakci ve výši 30 000 Kč. Ohledně nároku týkající se náhradu nákladů vynaložených v daňovém řízení žalovaná neplnila ničeho. Žalovaná uvedla, že ze strany žalobce nemá za prokázané, že by v důsledku trestního stíhání vznikla žalobci škoda v podobě nákladů vynaložených v daňovém řízení, neboť tyto nelze považovat za účelně vynaložené náklady, které by vedly ke zrušení či změně nezákonného rozhodnutí to je usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále uvedla, že ze spisového materiálu , adresa, nevyplývá, že by orgány činné v trestním řízení učinili jakýkoliv podnět k zahájení daňového řízení. Avšak i kdyby tomu tak bylo, má žalovaná za to, že náklady vynaložené v daňovém řízení na zastoupení žalobce nelze považovat za škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním. Dále žalovaná uvedla, že trestní stíhání žalobce bylo původně zahájeno usnesením , právnická osoba, z 22. 11. 2018, které bylo zrušeno následně usnesením , adresa, dne 20. 12. 2018. Pokud by uplatněný nárok na náhradu nemajetkové žalobce odvozoval od tohoto prvního usnesení o zahájení trestního stíhání, vznesla žalovaná vůči takovému nároku námitku promlčení.4. Na ústním jednání 9. 5. 2024 žalobce upřesnil, že odpovědnostním titulem na náhradu nemajetkové způsobenou nezákonným trestním stíháním je druhé usnesení o zahájení trestního stíhání, a to usnesení ze dne 3. 1. 2019.5. V návaznosti na částečné zpětvzetí žalobce z důvodu částečného plnění žalované soud usnesením č. j. 19 C 22/2023-78 řízení zastavil co do částky 66 360,50 Kč.6. V návaznost na zpětvzetí částečné zpětvzetí žaloba nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 36 360,50 Kč soud na ústním jednání dne 9. 5. 2024 vyzval žalobce postupem dle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř., aby konkretizoval svá tvrzení týkající se uplatněného nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 27 399,50 Kč, a to v návaznosti na částečné plnění ze strany žalované a její obranná tvrzení u uvedené ve vyjádření k žalobě z 10. 1. 2024. Soud dále žalobce vyzval, aby doplnil svá skutková tvrzení, o které úkony právní služby a v jaké hodnotě, respektive o jaké nároky na cestovné a promeškaný čas svůj uplatněný nárok opírá, a aby k požadovaným skutkovým tvrzením označil důkazy k jejich prokázání. Soud upozornil žalobce, že nesplnění této výzvy může mít za následek neúspěch ve věci. V návaznosti na tuto výzvu pak žalobce ve svém podání za 3. 6. 2024 výslovně uvedl, že nelze konkretizovat, za jaké konkrétní úkony nadále považuje žalobce odškodnění.7. Na ústním jednání dne 9. 5. 2024 pak soud dále vyzval žalobce postupem § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby konkretizoval svá tvrzení týkající se uplatněného nároku na náhradu nákladů zastupování v daňovém řízení ve výši 17 500 Kč, a to zejména tvrzení o odpovědnostním titulu uplatněného nároku a příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a vznikem této škody. Soud dále žalobce vyzval, aby k požadovaným skutkovým tvrzením označil důkazy k jejich prokázání. Soud upozornil žalobce, že nesplnění této výzvy může mít za následek neúspěch ve věci. Na tuto výzvu reagoval žalobce svými podáními ze dne 4. 6. 2024 a 6. 6. 2024, ve kterých uvedl podrobný rozpis jednotlivých úkonů, které , právnická osoba, v zastoupení žalobce učinila v rámci daňové kontroly v období 22. 8. 2018 – 6. 8. 2019. Z tvrzení doplněných žalobcem na základě výzvy soudu je tak zřejmé, že k daňové kontrole příslušný finanční úřad přistoupil několik měsíců před zahájením nezákonného trestního stíhání žalobce.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:9. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, soud vůči nim již dále neprováděl dokazování:- Žalobce uplatnil u žalované dne 22. 10. 2022 nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona 82/1998 v celkové výši 341 260 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 63 760 Kč, náhradě nákladů vynaložených na zastupování v daňovém řízení ve výši 17 500 Kč a náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 260 000 Kč, a to vše v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .- Žalovaná dne 9. 1. 2024 zaslala žalobci stanovisko, ve kterém konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona 8/1998, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 11. 2018 a usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019. V případě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za tuto skutečnost se omluvila a přiznala žalobci finanční satisfakci ve výši 30 000 Kč. Požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení žalovaná vyhověla co do částky 36 360,50 Kč, ohledně nároků týkajících se nákladů vynaložených v daňovém řízení žalovaná neplnila ničeho.10. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019 č.j. , Anonymizováno, sepsaného Policií ČR, Krajské ředitelství policie kraje , adresa, , Územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality, má soud za prokázané, že tímto bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1,4 písm d) tr. zákoníku.11. Z rozsudku , adresa, č. j , Anonymizováno, ze dne 15. 6. 2022, má soud za prokázané, že žalobce byl podle § 226 písm. a) tr. řádu. zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhaný.12. Z účastnického výslechu žalobce a výslechu jeho manželky , jméno FO, má soud za prokázané zásahy do zdravotní sféry, rodinné i pracovní sféry a dále poškození dobré pověsti v okolí místa bydliště. Oba shodně vypověděli, že žalobce nesl trestní stíhání velmi těžce, propadal depresím, které řešil pitím alkoholu a zhoršením životosprávy, v jejichž důsledky došlo k výraznému nárůstu váhy žalobce a objevili se problémy i cukrovkou a zrušení zraku. Tento stav se pak negativně projevil i vůči rodině, kdy díky depresím a zhoršení zdravotního stavu nebyl schopen řádně fungovat jako otec a manžel. Navíc byl často podrážděný, v důsledku čehož docházelo k častým hádkám s jeho manželkou. Zhoršil se také vztah s jeho starší dcerou, která se v průběhu trestního stíhání odstěhovala z jejich společného domácnosti, kdy i ona byly opakovaně terčem slovních útoků okolí z důvodu trestního stíhání žalobce. Trestní stíhání žalobce coby živnostníka v oboru stavebnictví se pak projevilo úbytkem zakázek v místě bydliště a okolí. Z důvodu ztráty dobré pověsti se omezil veškeré kulturní a společenské aktivity v místě bydliště, dokonce po obci raději jezdil autem, aby nikoho nepotkal.13. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro poso