28 C 146/2023-501 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne , datum, domáhali po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky pro každého z žalobců, a to z důvodu jednak nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, (dále také jen „insolvenční řízení“), a to žalobce a) ve výši , částka, a žalobce b) ve výši , částka, a jednak žalobce a) ve výši , částka, z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , incidenční spisová značka, (dále také jen „incidenční řízení 1“) a žalobce b) ve výši , částka, z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , incidenční spisová značka, (dále také jen „incidenční řízení 2“). Žalobci uvedli, že insolvenční řízení bylo pro žalobce a) zahájeno dne , datum, , kdy se připojil k insolvenčnímu návrhu prvního insolvenčního navrhovatele a pro žalobce b) dnem , datum, , kdy podal přihlášku. Insolvenční řízení trvá 11 let a 3 měsíce a není dosud pravomocně skončeno, neboť v rámci řízení probíhají další incidenční spory. Insolvenční soud pak usnesením ze dne , datum, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v , Anonymizováno, insolvenční návrh zamítnul, přičemž jeho usnesení bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, . Následně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne , datum, zrušil usnesení soudu prvého stupně ze dne , datum, a po třech letech od vstupu žalobců do insolvenčního řízení se řízení nacházelo v podstatě na začátku. Tento postup soudu se pak podílel na celkové délce řízení. Také insolvenční soud nařídil jednání o insolvenčních nárocích až za rok a půl, což je doba zjevně nepřiměřená, ačkoliv v té době trvalo insolvenční řízení již čtyři roky. K rozhodnutí o insolvenčních návrzích pak došlo dne , datum, a první fáze insolvenčního řízení, která má při zákonném způsobu rozhodování trvat v řádech měsíců, trvala šest let. I v druhé fázi insolvenčního řízení, která byla zaměřena na rozhodování o způsobu řešení úpadku, a má trvat standardně v řádech měsíců, trvala nepřiměřeně dlouho, když trvala rok a půl. S rozhodnutím o úpadku dlužníka insolvenční soud spojil též rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka a povolil jeho reorganizaci. Své rozhodnutí však vůbec nezdůvodnil, a proto toto rozhodnutí bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Insolvenční soud dne , datum, vydal druhé rozhodnutí o povolení reorganizace, ve kterém však nijak nereflektoval závazný právní názor Ústavního soudu, a proto i toto druhé rozhodnutí o povolení reorganizace bylo Ústavním soudem zrušeno nálezem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Potřetí a pravomocně bylo o reorganizaci dlužníka rozhodnuto usnesením Městského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, . V dalších fázích insolvenčního řízení již takto zjevné průtahy nebyly a reorganizační plán dlužníka byl pravomocně schválen usnesením Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , který potvrdil usnesení Městského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, . Dovolání proti tomuto usnesení bylo zamítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, . Ke vzetí na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu došlo usnesením Městského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, . Podle přesvědčení žalobců proto v předmětném insolvenčním řízení došlo k jeho nepřiměřené délce.2. Stran „incidenčního řízení 1“ žalobci uvedli, že žalobce a) podal svou incidenční žalobu dne , datum, a první dva roky podkladový soud, tj. Městský soud v , Anonymizováno, , neučinil ve věci prakticky žádný úkon. Žalobce proto podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a i poté, kdy Městský soud v , Anonymizováno, nečinil žádné úkony, podal další urgenci o nařízení jednání dne , datum, , což bylo opět bez odezvy. Dne , datum, tak žalobce a) podal další návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Teprve poté byl žalobce a) vyzván ve věci k zaplacení soudního poplatku a začalo být v řízení procesně postupováno. Teprve až dne , datum, bylo ve věci nařízeno jednání. Podle přesvědčení žalobce a) tak v řízení došlo k 3,5 letému průtahu. Posléze bylo toto řízení soudem přerušeno usnesením ze dne , datum, a k odvolání žalobce a) odvolacím soudem bylo usnesení soudu prvého stupně změněno tak, že se řízení nepřerušuje. I tímto způsobem se tedy podkladový soud podílel na celkové délce řízení. Toto řízení není dosud skončeno.3. K incidenčnímu řízení 2 žalobci uvedli, že žaloba byla podána dne , datum, a ani zde v období prvních dvou let Městský soud v , Anonymizováno, jako soud prvého stupně neučinil žádný úkon směřující k rozhodnutí ve věci. Žalobce b) podal dne , datum, výzvu k nařízení jednání, na kterou soud nikterak nereagoval, proto podal dne , datum, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a na podkladě uvedeného pak Městský soud v , Anonymizováno, dne , datum, nařídil ústní jednání ve věci. Tedy opětovně po více než třech letech od podání incidenční žaloby. I v této věci proto došlo k průtahu v délce 3,5 roku bez zavinění žalobce b). Ve věci se začalo jednat až na podzim roku 2020 a i v tomto řízení soud prvého stupně řízení přerušil, kdy odvolacím soudem bylo napadené usnesení změněno, tak, že se řízení nepřerušuje. Tedy i tímto procesním postupem se soud podílel na celkové době řízení. Ve věci samé pak bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, . Žalobci stanovili odškodnění s přihlédnutím k inflaci (56,53 %) na částku , částka, až , částka, za rok trvání řízení (tj. částka ve výši , částka, až , částka, navýšená o inflaci) a dále základní částku žalobci navýšili o 20 % z důvodu, že se na délce řízení nijak nepodíleli, a o 50 % z důvodu, že se jednalo o věc zásadního charakteru. Tuto žalobci spatřují v tom, že uplatňovali v řízení pohledávku v řádech stamilionů Kč (u žalobce a) to byla částka , částka, a u žalobce b) částka , částka, ). Základní částka by tak měla být navýšena o 50 % na částku , částka, až , částka, a následně o 20 %, tedy na částku , částka, až , částka, . Žalobci proto vycházeli z částky za první dva roky trvání řízení ve výši , částka, (2x , částka, ), dále za pět let trvání řízení z částky , částka, (5x , částka, ) a za zbylé čtyři roky ve výši , částka, (4x , částka, ), celkem , částka, pro každého z žalobců. Tuto částku pak žalobci rozčlenili pro „insolvenční řízení“ a pro „incidenční řízení 1 a 2“, jak bylo uvedeno výše.4. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala, že podáním doručeným žalované dne , datum, uplatnili žalobci u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení – „insolvenčního řízení“ a „incidenčního řízení 1“ a „incidenčního řízení 2“ vedené u Městského soudu v , Anonymizováno, , a to pro každého z nich částkou á , částka, . Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že v řízeních vedených u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. MSPH , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , sp. zn. , incidenční spisová značka, a sp. zn. , incidenční spisová značka, došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobcům poskytla konstataci porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě stanoviskem ze dne , datum, . Stran vedeného insolvenčního řízení žalovaná uvedla, že je nutné vzít v potaz specifikum tohoto řízení, kdy na rozdíl od jiných soudních řízení insolvenční řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli pak nemá v insolvenčním řízení soudce, ale insolvenční správce, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v insolvenčním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud pak vykonává dohledovou činnost nad činností správce a schvaluje významné úkony insolvenčního správce, což v daném případě soud ve věci řádně činil. Pokud jde o význam insolvenčního řízení pro žadatele, tento pak nelze přeceňovat s ohledem na skutečnost, že se jedná o insolvenční řízení (zde žalovaná odkázala na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu). Žalovaná také poukázala na skutečnost, že pokud žalobci kupují problematickou pohledávku, musí si být vědomi obtíží spojených s vedeným soudním řízením, a tedy okolnost, že žalobci takovouto problematickou pohledávku skoupili, o níž se dalo předpokládat, že bude obtížně vymahatelná, objektivně snižuje význam předmětu řízení pro poškozeného. Také z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je podstatná hodnota uplatněného peněžitého nároku, tuto hodnotu však nelze směřovat s nominální výší uplatněného nároku, nýbrž výši uspokojení v insolvenčním řízení., právnická osoba, věci samé konkrétně žalovaná uvedla, že žalobci vstoupili do říze