45 C 213/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení jednak majetkové újmy ve výši 4 356,- Kč, jednak nemajetkové újmy ve výši 50 000,- Kč, způsobené mu v řízení, zahájeném usnesením policejního orgánu ze dne 19.04.2021, č. j. , Anonymizováno, Uvedené rozhodnutí pak bylo ke stížnosti ze dne 03.05.2021 bylo ve vztahu k žalobci zrušeno usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Teplicích ze dne 14.02.2022, č. j. 1 ZT 121/2021-53. Nejen že žalobce byl stíhán od počátku pro čin, který není trestný, ale v postupu státního zástupce byly neodůvodněné průtahy, pro které bylo o stížnosti rozhodnuto až po 9ti měsících. Žalobce nedal k zahájení trestního stíhání žádný podnět. Během řízení byl žalobce zastoupen JUDr. Martinem Neumannem (dříve Steiningerem), který v řízení učinil 2 úkony právní služby (příprava a převzetí obhajoby + sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 03.05.2021) á 1.500,- Kč + paušalizovaná náhrada hotových výdajů 3x 300,- Kč + 21% DPH ve výši 756,- Kč, celkem 4.356,- Kč. Uvedená částka je tak majetkovou škodou žalobci v řízení způsobenou. Žalobce dále požaduje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 50.000,- Kč. Žalobce nikdy nebyl soudně trestán, je osobou zcela bezúhonnou. Trestním řízením byl negativně ovlivněn jeho osobní i pracovní život a zahájením trestního stíhání byla zasažena jeho čest a dobrá pověst, jeho společenský a rodinný život, pracovní uplatnění, byla s ním spojena psychická zátěž, útrapy a nejistota. Navíc státní zástupce nezákonné trestní stíhání zrušil až po 9ti měsících od podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované podáním ze dne 27.03.2022, doručeným téhož dne, avšak žalovaná ve lhůtě 6ti měsíců nárok žalobce neuspokojila, a to ani zčásti. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalobce podáním ze dne 24.10.2023 doplnil, že byl obviněn z úmyslného trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) TrZ, kterého se měl dopustit nerespektováním předběžného opatření soudu. Přestože hrozící trest za uvedený trestný čin patří k nejnižším možným, společenský odsudek spojený obviněním z maření výkonu předběžného opatření soudu je nepochybně nezanedbatelný, protože nerespektování vykonatelného soudního rozhodnutí je závažným deliktem. Nota bene u žalobce, který je letitým (od roku 1991) gymnaziálním profesorem mimo jiné i Základů společenských věd. Řízení trvalo téměř rok a došlo v něm k nedůvodným průtahům, neboť trestní stíhání bylo takřka po roce zastaveno ke stížnosti žalobce ze dne 03.05.2021 proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19.04.2021, o které státní zástupce rozhodl až po více než 9ti měsících od podání této stížnosti, sice dne 14.02.2022. Trestní stíhání bylo standardním zásahem do žalobcovy důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti a žalobce jej jako osoba dosud netrestaná vnímal o to úkorněji.3. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil dne 28. 3. 2022 (podáním z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 56.534,- Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 6.534,- Kč a v náhradě nemajetkové újmy ve výši 50.000,- Kč, v souvislosti s řízením vedeným u policejního orgánu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor Teplice, Oddělení hospodářské kriminality pod č.j. KRPU-109759/TČ-2020- 040981. Protože žalované nebyl k dispozici trestní spis, nemohla být žádost žalobce věcně projednána. K nároku žalobce se proto žalovaná nemohla ani jinak vyjádřit a byla tak nucena výslovně sporovat žalobní tvrzení, počínaje vznikem nemajetkové újmy a příčinnou souvislostí s trestním stíháním, přes účelnost jednotlivých úkonů právní služby. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.4. Při ústním jednání žalovaná doplnila, že v daném případě není dán odpovědnostní titul, kterým má být nezákonné rozhodnutí, protože usnesení o zahájení trestního stíhání sice bylo zrušeno usnesením Okresního státního zástupce, ale pouze z důvodu ztráty následného podkladu pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Předběžné opatření, jehož maření se žalobce měl dopustit, bylo zrušeno v civilním řízení Vrchním soudem v Praze. Orgány činné v trestním řízení neměly v době zahájení trestního stíhání žádnou možnost tuto skutečnost ovlivnit, když vycházely z v té době platného usnesení o vydání předběžného opatření. Tyto skutečnosti ostatně potvrdil i okresní státní zástupce ve svém vyjádření. Současně tyto okolnosti zcela jednoznačně tedy vylučují nezákonnost rozhodnutí ve smyslu odškodňovacího zákona. Pokud by snad soud byl jiného právního názoru, namítala žalovaná ve vztahu k nemajetkové újmě, že trestný čin, pro který byl žalobce trestně stíhání, nespadá mezi závažné trestné činy, žalobci hrozila maximální výše trestu odnětí svobody až na dvě léta (s ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost spíše nižší). Žalobce byl jedním z několika spoluobviněných, probíhaly výslechy těchto osob, byly zajišťovány listinné důkazy a trestní stíhání v tomto směru bylo složitější. Samotná délka daného řízení se tak nejeví jako nepřiměřená. Pokud jde o dopady do osobnostní sféry žalobce, tyto byly vymezeny spíše obecně, nijak nebyly doloženy. Pokud jde o výši obhajného, žalobce byl zastoupen spolu s dalšími spoluobviněnými jedním právním zástupcem, který činil úkony pro vícero obviněných současně. Je tak namístě modifikace odměny za jednotlivé úkony právní služby dle advokátního tarifu, navíc úkony nejsou účtovány ve správné výši.5. Žalobce se k prvnímu jednání nedostavil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.6. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se jím požadované nemajetkové újmy, kterou měl utrpět v důsledku tvrzeného nezákonného stíhání, když tuto popsal spíše obecně a dokládal ji pouze minimálně. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).7. Žádostí ze dne 28.3.2022 uplatnil žalobce svůj nárok u Ministerstva spravedlnosti.8. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti ze dne 29.3.2022 byl žalobce informován, že žalovaná obdržela jeho žádost o předběžné projednání nároku.9. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti z 9.3.2023 byl žalobce informován, prostřednictvím svého právního zástupce o ukončení projednání jeho žádosti o předběžné projednání nároku s tím, že ani po opakovaných žádostech, nebyl Ministerstvu spravedlnosti zapůjčen daný spis.10. Usnesením o zahájení trestního stíhání, z 19.4.2021 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku - v bodu 1 písm. d), který spáchal navzdory skutečnosti, že si byl vědom vydaného předběžného opatření Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci 68 Cm 129/2019, mařil, resp. hlasoval o konkrétním bodu, který byl předběžným opatřením zakázán, v rámci jednání představenstva bytového družstva.11. Dle oznámení o převzetí obhajoby – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, oznámení k účasti při vyšetřovacích úkonech ze dne 3.5.2021 právní zástupce žalobce avizoval policejnímu orgánu převzetí právního zastoupení žalobce, svůj zájem účastnit se na vyšetřovacích úkonech a současně podal proti zahájení trestního stíhání blanketní stížnost.12. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Teplicích, č.j. 1 ZT 121/2021 – 53 bylo podle § 149 odst. 1 trestního řádu ke stížnosti obviněných rozhodnuto o zrušení výroku I a), b) a d) napadeného usnesení, týkajícího se usnesení policejního orgánu Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování, územního odboru Teplice, č.j. , Anonymizováno, ze dne 19.4.2021. V rámci rozhodnutí státní zástupce konstatoval, že s ohledem na to, že obviněným je vytýkáno, že se trestné činnosti měli dopustit společným jednáním, je stížnost podávána za všechny tímto jedním procesním podáním, neboť stížnostní důvody jsou pro všechny obviněné uplatněny stejné. Tyto jsou uvedeny jednotlivě podle vytýkaných skutků, kdy tedy citoval obviněné, Ing. , jméno FO, , , jméno FO, , Ing. , jméno FO, , , jméno FO, , Mgr. , jméno FO, , , jméno FO, a , Jm