47 C 272/2023-65 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 12. 2023 domáhala na žalované zaplacení 73 961,80 Kč jakožto částky, kterou musela žalobkyně vynaložit na vyklizení a úklid nebytových prostor na části objektu č. 45 o výměře podlahové plochy 540m2 situované na parc. st. 3229- zastavěná plocha a nádvoří zapsané na LV , Anonymizováno, pro obec a k. ú. , jméno FO, , který měla žalovaná od žalobkyně v nájmu na základě smlouvy o nájmu ze dne 30. 10. 2020 (dále jen „objekt“, „nájemní prostor“, „nebytový prostor“). Žalobkyně dále uvedla, že dne 28. 9. 2022 obdržela od žalované výpověď s tím, že dle čl. VI. bodu 6.8. výše uvedené smlouvy o nájmu měla žalovaná pronajaté prostory vrátit nejpozději do 7 dnů vyklizené a uklizené včetně klíčů ve stavu, v jakém je převzala s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Žalovaná ani přes několik výzev prostory nevyklidila, když toliko klíče odevzdala dne 10. 10. 2022 na vozové vrátnici. Se zřetelem na uvedené žalobkyně objednávkou č. OBJ/23/050005/31024 objednala u úklidové firmy , Anonymizováno, dne 22. 5. 2023 vyklizení, uklizení a likvidaci odpadu z pronajímaných prostor. Žalobkyně za citované práce zaplatila 73 961,80 Kč, když tuto částku přefakturovala žalované fakturou č. 1/23/05270. Žalovaná ani přes zaslanou upomínku dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná odmítla veškeré nároky žalobkyně s tím, že učinila nesporným uzavření nájemní smlouvy s žalobkyní dne 30. 10. 2020, kterou dne 27. 9. 2023 vypověděla, avšak namítala, že to byla žalobkyně, kdo bezdůvodně odmítal převzít předmětné prostory, jakož i klíče k nim, pročež žalovaná byla nucena tyto klíče zanechat na vrátnici žalobkyně. Žalovaná s odkazem na článek 6. 8. nájemní smlouvy konstatovala, že pronajaté prostory zanechala ve stavu, v jakém je převzala při sjednání nájemní smlouvy (s přihlédnutím k obvyklému opotřebení), když žalobkyně nikterak neprokázala, že stav předmětných prostor ke dni uzavření nájemní smlouvy lišil od stavu ke dni ukončení nájmu.3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:4. Fotografie na čl. 3 zachycuje nebytové prostory, když vnitřní část zachycuje část místnosti vedle topení, ve které je na zemi umístěno klubko kabelů a další pohozené věci. Fotografie na čl. 4 rub zachycuje místnost, v níž jsou na zemi poházené kusy nábytku, papíry a další věci bez uspořádání. Fotografie na čl. 4 líc zachycuje venkovní část pronajímaných prostor, kde jsou umístěny kusy nábytku – pohovka, stůl, několik židlí, lavice aj. Na fotografii na čl. 5 rub je venkovní travnatý prostor, na kterém jsou pohozeny kusy nábytku a dřeva. Fotografie na čl. 5 líc zobrazuje venkovní prostory, na kterých jsou umístěny palety a na nich hrací automaty a vedle jsou položena okna. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 30. 10. 2020 (čl. VI.) uzavřené dne 30. 10. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou, za niž jednal t. č. , jméno FO, , pak vyplývá povinnost nájemce vrátit pronajaté prostory nejpozději do 7 dnů ve stavu. V jakém je převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Zároveň je nájemce povinen vrátit klíče od pronajímaného objektu. Nájemce prohlásil, že je mu stav nebytových prostor dostatečně znám. Z potvrzení o předání klíčů zpět ze dne 10. 10. 2022 se podává, že uvedeného předal jednatel žalované, , jméno FO, , Anonymizováno, , klíče od objektu č. 45 – , právnická osoba, (tj. od objektu). Z faktury č. 2023324 vystavené společností , právnická osoba, dodavatelem na žalobkyni jakožto odběratele soud zjistil, že žalobkyni bylo za úklid a vyklizení objektu č. , hodnota, v areálu žalobkyně v , Anonymizováno, , jméno FO, vyfakturováno 89 139 Kč včetně DPH. Z faktury č. 1/23/05270 na čl. 21 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně za úklid a vyklizení objektu přefakturovala žalované fakturu č. 2023324 vystavenou společností , právnická osoba, ., avšak bez DPH, tj. přefakturovaná částka činila 73 961,80 Kč. Z výzvy na čl. 21 spolu s doručenkou na čl. 22 pak vyplývá, že žalobkyně výše uvedenou fakturu zaslala dne 27. 9. 2023 žalované k úhradě. Z fotografie na čl. 44 vyplývá, že objekt č. , hodnota, není ze všech stran samostatně oplocen, resp., že k jeho venkovním prostorám mohou mít přístup i další uživatelé areálu. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne 12. 10. 2022 se podává, že žalovaná již na podzim 2022 namítala, že nebytový prostor uvedla do stavu, v jakém jej převzala, nájem ukončila ve smyslu ust. § 2232 o. z. a jelikož správce objektu, pan. , Anonymizováno, odmítl objekt převzít, ponechala dne 10. 10. 2022 klíče na vrátnici.5. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:7. Dle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1303 m2, jehož součástí je stavba bez čp./če., výroba (viz výpis z KN, LV č. , hodnota, pro k. ú. , jméno FO, ). Žalobkyně coby pronajímatel uzavřela s žalovanou dne 30. 10. 2020 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání mj. k nebytovému prostoru v objektu č. , hodnota, (polygrafická výroba) o celkové podlahové ploše 540 m2 situovaném na pozemku parc. č. , hodnota, zapsaném na LV č. , hodnota, pro k. ú. , jméno FO, . Z čl. VI. předmětné smlouvy vyplývá povinnost nájemce vrátit pronajaté prostory nejpozději do 7 dnů ve stavu, v jakém je převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Zároveň je nájemce povinen vrátit klíče od pronajímaného objektu. Dále mezi účastníky nebylo sporným, že v objektu po opuštění žalovanou zůstaly „nějaké věci“, nicméně žalovaná, jednající , jméno FO, , se bránila, že prostory předala ve stavu, v jakém je převzala od , jméno FO, (bývalého jednatele žalované) na konci roku 2020, oproti tomu žalobkyně se bránila, že prostor byl předán k pronájmu bez uvedených věcí (nábytku a dalších věcí zachycených na fotografiích založených ve spise) a že pokud byl panu , jméno FO, předán objekt již zanesený věcmi, jedná se o záležitost současného a bývalého jednatele žalované, již nelze klást žalobkyni k tíži. Soud se sice ztotožňuje s tím, že pokud by byl objekt zanesen věcmi za doby užívání žalovanou jednající panem , jméno FO, , změna jednatele společnosti ničeho nemění a žalovaná, jednající panem , jméno FO, , by nesla odpovědnost za vyklizení zanesených věcí do nebytového prostoru, avšak s ohledem na námitku žalované, soud při jednání dne 21. 5. 2024 vyzval žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. aby prokázala, že ke dni uzavření smlouvy byl nebytový prostor zcela vyklizen a nenacházely se v něm žádné movité věci, jež jsou zachyceny na fotografiích ve spise. Žalobkyně žádné důkazy k prokázání uvedeného tvrzení nenavrhla. Za této situace soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Žalobkyně se sice bránila tím, že nemůže navrhnout svědecký výslech pana , jméno FO, , který by mohl osvědčit stav objektu ke dni 30. 10. 2020, neboť se jedná o osobu nezvěstnou, avšak na druhou stranu, nelze klást k tíži žalované, že žalobkyně si např. před převzetím objektu neučinila fotografickou dokumentaci, nesepsala protokol o převzetí objektu s jeho popisem a nebyla s to uvést, kdo za žalobkyni objekt žalované předal. Se zřetelem na uvedené, soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že ke dni předání objektu byl objekt zcela vyklizen. Nadto přestože soud připouští, že z logiky věci není pravděpodobné, že by objekt byl v době předání zanesen „lahvemi od alkoholu apod.“, tak jak je zachyceno na fotografiích, je nutno připustit, že venkovní část areálu byla přístupná i jiným nájemcům, kteří užívají areál žalobkyně.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení by soud přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Nicméně jak již soud předestřel výše, je nepravděpodobné, že by žalobkyně pronajímala nebytové prostory, ve kterých by se nacházely např. použité lahve od alkoholu, a žalovaná byla na počátku řízení ochotna přistoupit na narovnání, tak, že nárok žalobkyně by zanikl zaplacením částky 15 000 Kč, tedy se zřetelem na uvedené okolnosti se žalovaná nároku na náhradu nákladů řízení vzdala.