48 C 63/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 9.2.2024 domáhala zaplacení částky 163 940 Kč, s tím, že žalobkyně provedla žalovanému na zakázku opravu včetně dodání materiálů za celkovou cenu ve výši 313 940,16 Kč vč. DPH, jež se skládala z ceny za materiál ve výši 252 012,36 Kč vč. DPH a ceny za práci ve výši 61 927,80 Kč vč. DPH. Na předmětnou zakázku byla dne 14. 6. 2023 vystavena faktura č. , Anonymizováno, se splatností ke dni 28. 6. 2023, na kterou žalovaný zaplatil pouze 150 000 Kč dne 2. 6. 2023. Na uvedenou pohledávku tak žalobkyně eviduje vůči žalovanému dluh ve výši žalované částky, kterou žalovaný neuhradil ani po výzvě k zaplacení dluhu ze dne 3.8.2023 a 24.8.2023, ani po předžalobní výzvě právní zástupkyně ze dne 25.1.2024. Zdejší soud vydal dne 15. 2. 2024 elektronický platební rozkaz č.j. , Anonymizováno, , proti kterému podal žalovaný včasný odpor ze dne 1.3.2024 a byl tak zrušen.2. Žalovaný se dále k žalobě vyjádřil dne 28. 3. 2024, s tím, že návrh uplatňovaný v žalobě neuznává, vydaný elektronický platební rozkaz považoval za zmatečný, neboť nedopatřením soudu bylo uvedeno nesprávné datum narození žalovaného.3. Žalovaný následně dne 22.4.2024 uhradil částku 163 940 Kč jakožto žalovanou jistinu, žalobkyně tak vzala dne 30.4. 2024 žalobu co do jistiny zpět a doložila úhradu dluhu výpisem z bankovního účtu , právnická osoba, ze dne 22.4.2024. Po žalovaném žalobkyně nadále požaduje zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 163 940 Kč od 29.6.2023 do 22.4.2024, neboť žaloba byla podána důvodně a žalovaný plnil opožděně. Soud řízení zastavil co do jistiny ve výši žalované částky usnesením č.j. 48 C 63/2024-24 ze dne 3.5.2024.4. Soud se nejprve zabýval námitkou místní nepříslušnosti, kterou v podání ze dne 28.3.2024 vznesl žalovaný a kterou odůvodnil tak, že má faktickou provozovnu s kontaktní adresou , adresa, , tedy zákonným soudem žalovaného má být Okresní soud v Chrudimi. O vznesené námitce místní nepříslušnosti soud uvážil takto.5. Podle ust. § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout o věci samé (podmínky řízení). Podle ust. § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ust. § 105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Podle ust. § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle ust. § 85 odst. 2 o. s. ř. obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo; nemá-li sídlo, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je místně příslušný (podle ust. § 85 odst. 2 o.s.ř.), neboť v jeho obvodu má žalovaný sídlo (, adresa, ). I pokud by byl Okresní soud v Chrudimi ve věci (vedle zdejšího soudu, v jehož obvodu má žalovaný formální sídlo), rovněž místně příslušný dle cit. ust. § 87 písm.b), volba mezi více příslušnými soudy náleží žalobkyni, která ji realizovala podáním žaloby právě ke zdejšímu (místně příslušnému) soudu. Proto soud v souladu s ust. § 105 odst. 4 o.s.ř. vznesenou námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 jako nedůvodnou zamítl (výrok I).7. Na výzvu soudu doručenou žalovanému dne 8.7.2024, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání o zbytku žalované částky představující příslušenství, se nevyjádřil. Soud tak postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu.8. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:9. Mezi účastníky došlo k vytvoření zakázky na opravu včetně dodání materiálů na výrobním stroji č. , Anonymizováno, za celkovou cenu ve výši 313 940,16 Kč vč. DPH, jež se skládala z ceny za materiál ve výši 252 012,36 Kč vč. DPH, a ceny za práci ve výši 61 927,80 Kč vč. DPH. Na předmětnou zakázku byla dne 14. 6. 2023 vystavena faktura č. , Anonymizováno, se splatností ke dni 28. 6. 2023, na kterou žalovaný zaplatil pouze 150 000 Kč dne 2. 6. 2023. Zbytek vyfakturované částky žalovaný do podání žaloby neuhradil a vůči žalobkyni tak vznikl dluh ve výši žalované částky. Po podání žaloby však jistinu uhradil, což žalobkyně soudu doložila výpisem z bankovního účtu , právnická osoba, . ze dne 22. 4. 2024, soud tak ohledně jistiny řízení zastavil10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:11. Dle § 2587 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.12. Dle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.13. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2054 o.z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.16. Mezi účastníky dle výše uvedených ustanovení došlo k uzavření smlouvy o dílo s povinností žalovaného jako objednatele zaplatit sjednanou cenu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy, které mu byly vyúčtovány v celkové výši 163 940 Kč, když toto nemůže být považováno za sporné, pokud žalovaný uplatněný nárok po zahájení řízení co do jistiny v celém rozsahu uspokojil.17. Pokud pak jde o zbytek nároku, tj. úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 163 940 Kč od 29.6.2023 do 22.4.2024 (tj. 299 dnů), které po částečném zpětvzetí žaloby zůstaly předmětem řízení, považoval soud požadavek na jejich zaplacení za důvodný. Žalovaný se nezaplacením předmětné částky uplatněného nároku do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení den po dni splatnosti vyúčtované částky, požadované právo na zaplacení úroku z prodlení tak žalobkyni soud ve výroku II. přiznal, přičemž zákonný úrok za požadované období zkapitalizoval.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem III. dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Do částky 163 940 Kč vzala žalobkyně svou žalobu zpět z důvodu plnění žalovaného po zahájení řízení. Lze tak mít za to, že žaloba byla v této části podána důvodně, a žalovaný z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno. Jelikož pak žalobkyně byla úspěšná i ve zbytku předmětu řízení, do kterého bylo žalobě vyhověno, lze ji považovat za ve věci plně úspěšnou, a byla jí tak přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 40 646,40 Kč, která je tvořena: zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 558 Kč, přičemž žalobkyni byla usnesením o zastavení řízení vrácena část soudního poplatku ve výši 4 438 Kč, tj. žalovaný má povinnost žalobkyni částku ve zbylé výši 2 120 Kč, 4x odměnou právní zástupkyně žalobkyně za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu v celkové výši 30 640 Kč (4 x 7 660 Kč), paušální náhradou hotových