48 C 84/2023-72 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 23.3.2023 doručenou soudu dne 29.3.2023 po žalované domáhal náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) ve výši 2 600 000 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, který měl spočívat v tom, že v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, , prodal v dražbě dne 7.9.2011 nemovitost, která patřila matce žalobce, aniž by vyčkal skončení dědického řízení. Žalobce dále uvedl, že v roce 2008 vlastnil předmětný byt, na který byly nařízeny exekuce. Tento byt získala matka žalobce zpět na základě soudního rozhodnutí. Matka rovněž podala vylučovací žalobu, se kterou byla úspěšná. Dědické řízení po matce, která zemřela dne 20.1.2010, skončilo až dne 14.11.2017. Škodu žalobce vyčíslil na 2 600 000 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 3.11.2023 k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce nárok na náhradu škody ve výši 3 400 000 Kč uplatnil a že nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne 3.11.2023, přičemž ani zčásti nevyhověla. Žalovaná poukázala na to, že žádost byla velmi neurčitá a bylo třeba žalobce vyzvat k doplnění, což se nestalo. Žalovaná stručně poukázala na podle ní rozhodné skutečnosti ze spisů Okresního soudu v , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a na usnesení téhož soudu ze dne 14.1.2009, č.j. , Anonymizováno, . Dále žalovaná namítla, že předmětná exekuce nebyla zastavena, přičemž se věcí zabývaly všechny stupně soudní soustavy, včetně Ústavního soudu ČR. Dále žalovaná poukázala na to, že se žalobce vlastníkem předmětné nemovitosti stal na základě kupní smlouvy se svojí matkou z ledna 2008, přičemž mu dne 29.5.2008 bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce s poučením o zákazu nakládat s majetkem pod sankcí neplatnosti. Přesto však tuto povinnost porušil, když dne 14.1.2009 uzavřel smír, na jehož základě byla jako vlastník určena matka žalobce. Dle žalované nedošlo ani k nesprávnému úřednímu postupu, ani vydání nezákonného rozhodnutí, v důsledku čehož chybí odpovědnostní titul. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.3. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání. Soud neprovedl dokazování spisem Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , Anonymizováno, ani dědickým spisem ve věci zemřelé matky žalobce. Je tomu tak proto, že dokazování navrženými spisy bylo pro posouzení věci postačující a bylo možné z nich zjistit rozhodné skutečnosti v rozsahu potřebném pro právní posouzení. V těchto spisech se nachází i relevantní listiny ze souvisejících řízení, kdy například řízení o vyloučení předmětné nemovitosti z exekuce bylo přerušeno právě do skončení dědického řízení, a i v tomto spisu se usnesení v dědickém řízení nachází. Všechny spisy byly připojeny k soudnímu spisu a oba účastníci do nich mohli nahlížet. Dokazování dalšímu spisy proto soud vyhodnotil jako nadbytečné. Není pak možné požadovat, aby soud obstarával důkazy, z nichž strana žalující teprve bude získávat podklady pro svá tvrzení. Zástupci žalobci, který mu byl ustanoven soudem, nic nebránilo, aby se s těmito spisy seznámil, neboť účastníkem obou z nich byl žalobce. Z ustálení judikatury dovolacího soudu plyne jednoznačný závěr, že aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. Žalobní tvrzení proto nelze získávat až z provedených důkazů, neboť navržené důkazy slouží k prokázání žalobních tvrzení (srov. NS ČR sp.zn. 31 Cdo 619/2011).4. Soud se dále vyjadřuje k tvrzením strany žalující při jednání ohledně aktivní procesní legitimace žalobce. Soud nemá v tomto směru pochybnosti, neboť žalobce uplatnil nárok na náhradu škody proti státu v souvislosti s exekucí, v níž byl účastníkem coby povinný, kdy tvrdí, že mu v této souvislosti vznikla škoda. Aktivní procesní legitimaci ostatně nezpochybňovala ani strana žalovaná. Teprve za situace, kdy by soud dospěl k závěru, že vznikla škody, bylo by na místě se zabývat otázkou aktivní věcné legitimace, které však plyne z hmotného práva, kdy by ovšem takovou námitku soud očekával spíše od strany žalované, nikoli žalující.5. Soud v prvé řadě vyšel ze skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované mj. nárok na náhradu škody ve výši 3 400 000 Kč uplatnil dne 11.8.2021, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne 3.11.2023, přičemž ani zčásti nevyhověla a že soudní exekutor , jméno FO, předmětnou nemovitost žalobce prodal.6. Soud ve věci na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Usnesením ze dne 21.1.2008 (č.l. 19) ve věci oprávněného , právnická osoba, , IČO: , IČO, , proti povinnému žalobci byla nařízena exekuce, kdy provedením exekuce pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobci coby povinnému bylo uloženo zdržet se nakládání se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou běžné obchodní činnosti uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku s poučením, že právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatný. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14.6.2008, kdy žalobci bylo podle přiložené doručenky osobně doručeno dne 29.5.2008. Dále se ve spise nachází na č.l. 42 usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 14.1.2009, č.j. , Anonymizováno, , kterým byl schválen soudní smír mezi žalobcem a jeho matkou tak, že se určuje, že vlastníkem bytové jednotky číslo , Anonymizováno, v dále uvedeném domě a vlastníkem dále ideálních uvedených společných částí, vše zapsané na LV , Anonymizováno, u KÚ pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , je , jméno FO, , r.č. , č. účtu, . Toto usnesení nabylo právní moci dne 19.1.2009. Z jeho odůvodnění dále zjištěno, že žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy a určení vlastnického práva se matka žalobce domáhala s odůvodněním, že mezi sebou účastníci uzavřeli dne 2.1.2008 kupní smlouvu, nicméně žalobce coby kupující neuhradil ve stanoveném termínu kupní cenu, v důsledku čehož žalobkyně využila čl. VII smlouvy a její vlastnické právo se obnovilo. Usnesením ze dne 7.4.2010 (č.l. 44) byl návrh žalobce cpby povinného na zastavení exekuce zamítnut. Na den 7.9.2011 bylo nařízeno dražební jednání, při němž byl udělen příklep. Usnesením ze dne 15.8.2019 (č.l. 179) rozhodnuto tak, že exekuce nařízena na majetek povinného usnesením Okresního soudu v , adresa, dne 21.1.2008 (č.l. 19) se zastavuje. Usnesením Krajského soudu v Paze ze dne 29.4.2020, č.j. , Anonymizováno, , změněno usnesení na č.l. 179 tak, že návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v , adresa, z 21.1.2008 na č.l. 19 se zamítá. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28.5.2020. Dovolání žalobce, jakož i ústavní stížnost žalobce proti tomuto pravomocnému usnesení byly odmítnuty usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2021, č.j. , Anonymizováno, , resp. usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 16.11.2021, sp.zn. , Anonymizováno, (zjištěno ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, ). Dne 21.8.2009 podala matka žalobce proti , právnická osoba, žalobu o vyloučení předmětné nemovitosti z výkonu rozhodnutí. Dne 29.1.2010 matka žalobce zemřela, v důsledku čehož bylo řízení usnesením ze dne 11.3.2010 přerušeno. Na č.l. 82 založeno usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 16.10.2017 ve věci projednání dědictví po zemřelé matce žalobce, z něhož vyplývá, že mj. předmětná nemovitost (bytová jednotka) byla vydána žalobci coby vypraviteli pohřbu, když z odůvodnění plyne, že bytová jednotka byla ke dni smrti matky žalobce evidována v jejím vlastnictví a současně nbylo zjištěno, že byla oprávněně prodána v exekuci, v důsledku čehož na něj bylo pohlíženo jako na majetek nepatrné hodnoty. Usnesením ze dne 4.12.2017 bylo v řízení pokračováno s žalobcem. Rozsudkem ze dne 6.6.2018 byla žaloba zamítnuta s právní mocí dne 27.6.2017. Odvolací řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Usnesením ze dne 10.4.2019 bylo zastaveno řízení o žalobcem podané žalobě pro zmatečnosti pro nezaplacení soudního poplatku s právní mocí dne 1.5.2019. Usnesením ze dne 27.8.2019 bylo zastaveno řízení o další žalobcem podané žalobě pro zmatečnosti pro nezaplacení soudního poplatku s právní mocí dne 17.9.2019. Usnesením ze dne 29.11.2019 byl odmítnuta žalobcem podaná žaloba na obnovu řízení s právní mocí dne 20.12.2020. Usnesením ze dne 28.8.2020 bylo zastaveno řízení o další žalobcem podané žalobě na obnovu řízení pro nezaplacení soudního poplatku s právní mocí dne 22.9.2020 (zjištěno ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, ). Dne 31.12.2019 podal žalobce proti ,