11 C 193/2024-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 200 000 Kč a omluvy jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v , adresa, , Kontaktní pracoviště , adresa, (dále jen „ÚP , adresa, “) pod sp. zn. , spisová značka, včetně navazujícího řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že věc se týká výplaty dávky v hmotné nouzi, jejíž výplatu ÚP , adresa, , a následně také , organizační složka státu, (dále jen „, organizační složka státu, “) nejprve popíraly, poté pozdržely v celkové úhrnné době 2 a půl roku. Dávka byla splatná ke dni , datum, . Následkem nekvalifikovaného, nepodloženého a diletantského rozhodnutí ÚP , adresa, tuto dávku nevyplatit, s odkazem na prý již proběhnuvší a neplatnou smlouvu o výkonu veřejné služby, což až do rozhodnutí krajského soudu potvrzovalo i , organizační složka státu, , došlo k uvržení žalobce do stavu nouze a hmotné bídy, a to přesto, že se svou prací snažil své postavení si zlepšit. Státní úřady (ÚP , adresa, a , organizační složka státu, ) tak zcela selhaly ve svém původním poslání, pro které byly ustanoveny, totiž zabraňovat pádu do bídy u těch nezaměstnaných, kteří se snaží, a to nejen najít práci, ale i pomoci po dobu nezaměstnanosti v místě svého bydliště veřejně prospěšnými pracemi. Výhradně vinou diletantství ÚP , adresa, tak došlo nejprve ke včasnému neprodloužení smlouvy o výkonu veřejné služby a následně pak ještě ke sprostějšímu pozastavení výplaty zvýšené dávky, ač na nezákonnost tohoto postupu byly obě složky (jak ÚP , adresa, , tak i , organizační složka státu, ) žalobcem důrazně upozorňovány. Vinou diletantství státní správy tak byl žalobce, bez vlastního zavinění, uvržen do dlouhotrvající bídy, která byla odstraněna až vyplacením této dávky po rozhodnutí , název soudu, , k čemuž došlo až dne , datum, . Zavinění obou státních složek (ÚP , adresa, a , organizační složka státu, ) je zde tedy zcela nesporné, celkové průtahy dosáhly dvou let a pěti měsíců a způsobily velmi závažné následky. , organizační složka státu, dodnes neuhradilo žalobci ani náklady řízení, a to ani soudního, ani správního.3. S ohledem na uvedené tak žalobce požadoval odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné zadržování sociální dávky, navíc sloužící k holému přežití, a za uvržení do stavu bídy, a to po dobu dvou a půl roku, kdy za částku spravedlivého zadostiučinění považoval 200 000 Kč. Požadavek na úhradu této částky a na poskytnutí písemné omluvy žalobce uplatnil u žalované, ta však v dané lhůtě nijak nereagovala.4. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal poskytnutí omluvy ve znění: „Omlouváme se Vám za dlouhodobé, neodůvodněné a neodčinitelné průtahy trvající po dobu dvou let a pěti měsíců při vyplácení sociální dávky, jež Vás nezaslouženě a nezákonně uvrhly do bídy, a to výhradně vinou našeho nekvalifikovaného personálu, jenž tvrdošíjně odmítal respektovat Vaše zákonné, podložené a erudované stanovisko.“, kterou by byla žalovaná povinna zaslat žalobci písemně na samostatném listu papíru s vnitřní adresou žalobce a současně ji zveřejnit na svých internetových stránkách po dobu nejméně dvou měsíců, a zaplacení částky 200 000 Kč.5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne , datum, žádost o poskytnutí zadostiučiněni za nemajetkovou újmu. Žalovaná v rámci předběžného projednání přiznala žalobci zadostiučinění v částce 23 582 Kč, tato částka byla žalobci vyplacena. Na tomto svém stanovisku žalovaná setrvává. K věci samé pak žalovaná uvedla, že oznámením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo zahájeno správní řízení ve věci změny výše dávky příspěvku na živobytí. ÚP , adresa, rozhodl rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , s účinností od , datum, o snížení příspěvku na živobytí z částky 8 950 Kč na 5 960 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, odvolání. , organizační složka státu, jako odvolací orgán rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , prvostupňové rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo ÚP , adresa, k novému projednání. ÚP , adresa, rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , rozhodl o snížení příspěvku na živobytí z částky 8 950 Kč na částku 5 960 Kč. Dne , datum, se žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolal. Odvolací orgán rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , zrušil druhé prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil k novému projednání. ÚP , adresa, rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , rozhodl znovu o snížení dávky. Odvolací orgán rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , zamítl odvolání a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke , název soudu, , který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. S ohledem na tuto skutečnost odvolací orgán vydal dne , datum, rozhodnutí č. j. , číslo jednací, , kterým zrušil rozhodnutí ÚP , adresa, a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne , datum, . Spisová dokumentace spolu s rozhodnutím byla ÚP , adresa, doručena až dne , datum, a nikoliv bezodkladně, ÚP , adresa, se tak nemohl řídit rozsudkem soudu a včas přehodnotit rozhodné skutečnosti. Částka 2 990 Kč byla žalobci přiznána až oznámením ÚP , adresa, ze dne , datum, . Po takto provedené rekapitulaci žalovaná uvedla, že posuzované řízení trvalo 27 měsíců a 22 dnů (, datum, – , datum, ). Odvolací orgán se dopustil výrazného průtahu, když rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , kterým zrušil rozhodnutí ÚP , adresa, a věc mu vrátil k novému projednání, doručil ÚP , adresa, spolu se spisovou dokumentací až dne , datum, a nikoliv bezodkladně. Došlo tak ke vzniku průtahu v délce 8 měsíců. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu v projednávané věci, nikoli poškozeného. To je i případ posuzovaného řízení. Řízením v oblastech sociálního zabezpečení se přiznává zvýšený význam. Řízení probíhalo ve třech instancích a bylo zatíženo výrazným průtahem. Po přihlédnutí ke všem těmto aspektům hodnotila žalovaná délku správního řízení jako nepřiměřenou a konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Při stanovení výše zadostiučinění vyšla žalovaná ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení, resp. 1 250, Kč za jeden měsíc řízení. Částka byla stanovena při spodní hranici rozpětí upraveného ve stanovisku Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010, neboť po zvážení všech okolností nelze dobu trvání řízení označit jako výrazně či extrémně dlouhou. V souladu s platnou judikaturou a stanoviskem bylo dále přistoupeno ke krácení na polovinu pro první dva roky trvání řízení. Takto stanovenou základní částku pak žalovaná zvýšila o 10 %, neboť se jedná o řízení o dávce z oblasti sociálního zabezpečení, přičemž podle judikatury mají řízení o takových dávkách pro žadatele zvýšený význam, a o 10 %, neboť řízení bylo zatíženo významným průtahem. Konečná výše kompenzace za újmu způsobenou v souvislosti s délkou posuzovaného řízení tak byla žalovanou stanovena na 23 582 Kč, tato částka byla žalobci poukázána dne , datum, . Žalovaná tedy nárok žalobce projednala a odškodnění poskytla v rámci šestiměsíční lhůty a je přesvědčena, že výše finanční kompenzace, kterou žalobci poskytla, je zcela adekvátní a odůvodněná.6. Při jednání konaném dne , datum, žalobce potvrdil, že mu byla žalovanou vyplacena přiznaná částka zadostiučinění 23 582 Kč, a do této částky vzal svou žalobu částečně zpět. Dále žalobce uvedl, že po obdržení stanoviska žalované napsal, že mohla uznat více, ale že je rád, že to aspoň uznala, že si to uvědomila, a že pokud zaplatí alespoň náklady sepsání již podané žaloby a soudní poplatek, takže je ochotný žalobu stáhnout, ale žalovaná na to nereagovala.7. K obraně žalované pak žalobce při jednání uvedl, že v dané věci šlo o to, že úřad práce měl tehdy uzavřenou dohodu s obcí o veřejně prospěšné činnosti nezaměstnaných. Žalobce byl tehdy nezaměstnaný a v rámci této dohody vykonával spolu se svou tehdejší spolubydlící veřejně prospěšné práce, za které nedostávali odměnu, ale dostávali zvýšenou dávku v nezaměstnanosti. Jednalo se asi o 1 500 Kč měsíčně, což je celkem zanedbatelná částka, ale za situace, kdy člověk žije ze životního minima, tak je samozřejmě důležitá. Smlouva mezi obcí a úřadem práce formálně končila asi , datum, a nikdo je na to neupozornil, že smlouva skončila. Jak úřad práce, tak obec si toho všimli až dodatečně a žalobce