11 C 22/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, (dále jen „OS , adresa, “) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že dne , datum, uplatnil u OS , adresa, nárok na náhradu škody, která mu vznikla vadným provedením služby čištěním. Jednalo se o skutkově i důkazně jednoduchý spor, neboť s ohledem na § 2944 a § 2900 o. z. byla odpovědnost provozovatele služby objektivní. V uvedeném soudním sporu tak šlo ve své podstatě vedle posouzení aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení již jen o prokázání vzniku škody, její výše a o prokázání odpovědnosti provozovatele služby za vznik škody, resp. o prokázání případného liberačního důvodu. Vznik škody, její výši i odpovědnost provozovatele služby žalobce prokazoval znaleckým posudkem přiloženým k žalobě, který byl mj. opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř. Měl-li soud pochybnosti o obsahu znaleckého posudku přiloženého k žalobě, mohl a měl bez zbytečného prodlení ustanovit znalce. Spor tak mohl být nalézacím soudem rozhodnut nejpozději již na druhém ústním jednání. Ve skutečnosti však nalézací soud usnesení o ustanovení znalce nikdy nevydal, přičemž revizní znalecký posudek byl vyhotoven – jak vyplývá ze znaleckého posudku , právnická osoba, . – na základě pouhé objednávky ze dne , datum, , k níž nalézací soud přistoupil až po uplynutí více než 4 roků od zahájení řízení.3. Uvedený, ve své podstatě jednoduchý, spor spočívající v posouzení, zda čistírna zavinila vznik škody, trval od podání žaloby ze dne , datum, do dne , datum, , kdy o něm bylo pravomocně rozhodnuto, tj. více než 8 let, což žalobce považuje za dobu nepřiměřenou. Nepřiměřenost délky posuzovaného řízení a průtahy v něm spatřuje žalobce v následujícím:- Nárok byl u soudu uplatněn dne , datum, , dne , datum, byl vydán platební rozkaz a dne , datum, byl proti němu podán odpor. První ústní jednání bylo nařízeno až na den , datum, , tedy cca 8 měsíců od zahájení řízení.- Rozsudek ze dne , datum, byl právnímu zástupci žalobce doručen až dne , datum, , tj. téměř 2 měsíce od jeho vyhlášení, tedy v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř.- Rozsudek ze dne , datum, byl napaden odvoláním žalobce ze dne , datum, , spis však byl odvolacímu soudu odeslán až dne , datum, , tedy po dvou a půl měsících.- Odvolací soud o odvolání rozhodl zrušením napadeného rozhodnutí, ale až dne , datum, , tedy po čtrnácti a půl měsících od podání odvolání a po dvanácti měsících po obdržení spisu od nalézacího soudu.- Při ústním jednání konaném dne , datum, poskytl soud žalované straně lhůtu 7 dnů k podání případného návrhu na ustanovení revizního znalce a na sdělení jeho specializace. Žalovaná ustanovení revizního znalce navrhla podáním ze dne , datum, . Soud nařídil ústní jednání na den , datum, , nicméně toto jednání bylo odročeno na den , datum, , neboť soud dosud revizního znalce neustanovil, v důsledku čehož nemohlo být pokračováno v důkazním řízení, jelikož všechny důkazy s výjimkou revizního znaleckého posudku již byly provedeny.- Jednání nařízené na den , datum, bylo po dotazu právního zástupce žalobce ze dne , datum, odročeno na den , datum, , neboť revizní znalec stále ještě nebyl ustanoven, tudíž bylo zřejmé, že revizní posudek nebude ke dni konání ústního jednání dne , datum, k dispozici. Dle úředního záznamu soud konstatuje své pochybení, neboť spis nebyl předložen dle referátu č. l. 286, ale až dne , datum, . Soud nadále trvá na ustanovení znalce, nicméně příslušné usnesení stále nebylo vydáno.- Jednání nařízení na den , datum, bylo po analogickém dotazu (jako ze dne , datum, ) právního zástupce žalobce ze dne , datum, znovu odročeno na neurčito, přičemž důvodem odročení bylo opět zadání znaleckého posudku.- Jak vyplývá z revizního znaleckého posudku, tento posudek byl soudem objednán až dne , datum, . Tedy ode dne , datum, , kdy soud určil lhůtu žalovanému pro případný návrh na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem, trvalo nalézacímu soudu téměř 9 měsíců, než revizní znalecký posudek objednal. Žalobce záměrně uvádí „objednal,“ neboť usnesení o ustanovení revizního znalce nebylo právnímu zástupci žalobce doručeno a je důvodnou otázkou, zda vůbec bylo vydáno. Tedy, soud přistoupil k „objednání“ revizního znaleckého posudku až po uplynutí více než 4 roků od zahájení řízení.- Následně soud další jednání nařídil až na den , datum, , tedy po uplynutí 17-ti měsíců od posledního jednání.- Jednání nařízené na den , datum, bylo na žádost právního zástupce žalobce odročeno na den , datum, , to bylo následně zrušeno a odročeno na neurčito z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu.- Dne , datum, se konalo ústní jednání, tedy téměř rok od posledně konaného.- Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, přičemž v písemné formě byl doručen až dne , datum, , tedy po dvou měsících od jeho vyhlášení, a to v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř.- Usnesení odvolacího soudu ze dne , datum, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne , datum, , tedy cca po dvou měsících od jeho vydání.- Dne , datum, se uskutečnilo ústní jednání u nalézacího soudu, tedy po deseti měsících od vydání usnesení odvolacího soudu ze dne , datum, .- Rozsudek nalézacího soudu ze dne , datum, byl právnímu zástupci žalobce doručen dne , datum, , tedy cca tři měsíce od jeho vyhlášení, a to v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř.4. V důsledku popsaného nesprávného úředního postupu vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to v částce 105 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, snížené na polovinu za první dva roky řízení. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil podáním ze dne , datum, u žalované, která stanoviskem ze dne , datum, přiznala žalobci částku 73 500 Kč, která byla žalobci uhrazena dne , datum, . Žalovaná přiznané zadostiučinění snížila o 20 % z důvodu jisté skutkové a procesní složitosti řízení a o 10 % z důvodu projednání věci opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. S takovým krácením zadostiučinění žalobce nesouhlasí. Jednalo se o skutkově i procesně jednoduchý spor – buď provozovatel služby škodu způsobil, anebo nezpůsobil, přičemž odpovědnost provozovatele služby byla objektivní a spor bylo možné rychle rozhodnout na základě znaleckého posudku přiloženého k žalobě, popř. na základě znaleckého posudku ustanoveného znalce. Je právem účastníků řízení činit důkazní návrhy, nicméně je na rozhodnutí soudu, které důkazní návrhy provede a které zamítne. V předmětném řízení nalézací soud provedl množství nadbytečných důkazů, čímž řízení dále neúnosně časově zatížil. Zásadní průtahy řízení byly způsobeny popsanou nečinností soudu. Skutečnost, že nalézací soud nebyl schopen vydat rozsudek, aniž by nebyl opakovaně napadán opravnými prostředky dokonce oběma stranami sporu, nemůže jít k tíži účastníka tohoto řízení.5. S ohledem na uvedené se tak žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení částky 31 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne , datum, nárok na přiznání zadostiučinění ve výši 105 000 Kč za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši, Anonymizováno, 73 500 Kč. K věci samé pak žalovaná po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení trvalo celkem 8 let. K výraznému období nečinnosti došlo u odvolacího soudu v období od února , rok, do ledna , rok, , jinak řízení probíhalo v podstatě plynule a bez prodlev. Na délce řízení se ale negativně odrazilo rušení rozhodnutí soudu prvého stupně soudem odvolacím. V posuzovaném řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Posuzované řízení trvalo v době projednání nároku ve vztahu k žalobci 5 let a přibližně 7 měsíců, tuto délku nelze označit za extrémní. V průběhu řízení nenastaly okolnosti, které by odůvodňovaly navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalovaná pak shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu jisté skutkové a procesní složitosti řízení a o 10 % z důvodu projednání věci opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. V průběhu řízení bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, a to jak ve vztahu k tvrzené škodě, tak ve vztahu k aktivní legitimaci žalobce. Byl vy