ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:11.C.72.2025.1 Datum: 2025-09-12 Předmět: o zaplacení 163 800 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částek 30 492 Kč 338 085 Kč (původně o zaplacení 338 085 Kč + 163 800 Kč + 30 492 Kč vše s příslušenstvím) Ustanovení: ["§ 2 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 35 z. č. ["popis skutku""náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""náhrada nákladů""hlavní líčení""dokazování""náklady trestního řízení""znalecký posudek""průtahy řízení""společné řízení""náklady řízení""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 163 800 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částek 30 492 Kč 338 085 Kč (původně o zaplacení 338 085 Kč + 163 800 Kč + 30 492 Kč vše s příslušenstvím) (["§ 2 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.",)
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 22. 4. 2025 domáhal na žalované zaplacení částky 30 492 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby, částky 338 085 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání a částky 163 800 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání, to vše v souvislosti s trestním stíháním vedeným nakonec u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , sp. zn. OS, (dále též jako „posuzované řízení“) a jeho délkou.2. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR ze dne 18. 1. 2018 bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Spolu se žalobcem byly obviněny ještě dvě další osoby. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 19. 1. 2018 blanketní stížnost, kterou následně v zákonné lhůtě odůvodnil. Na základě podaných stížností došlo dne 1. 2. 2018 ze strany dozorového státního zastupitelství ke zrušení tohoto usnesení, neboť bylo neodůvodněné. Dne 13. 6. 2019 stejný policejní orgán znovu zahájil trestní stíhání, tentokrát pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Kromě žalobce bylo trestní stíhání zahájeno vůči 35 dalším spoluobviněným (tj. celkově 36 obviněných). Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 17. 6. 2019 stížnost. Ačkoliv má být o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodnuto maximálně v řádu týdnů, o této stížnosti nebylo rozhodnuto po dobu téměř 7 měsíců. Rozhodnutí přišlo až dne 14. 1. 2020, kdy státní zástupce vyhověl podané stížnosti (i stížnostem podaným dalšími spoluobviněnými), uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dne 15. 9. 2020 stejný policejní orgán znovu zahájil trestní stíhání pro shodné trestné činy. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 30. 9. 2020 stížnost. O této stížnosti nebylo opět rozhodnuto v zákonné lhůtě, kdy stížnost byla zamítnuta dne 19. 2. 2021, tedy až téměř po 3 měsících. Dne 20. 1. 2022 byla podána obžaloba k , soud A, , který rozhodl dne 15. 7. 2022 o vydání trestního příkazu proti všem obviněným. Proti tomuto trestnímu příkazu podal žalobce odpor (stejně jako další spoluobvinění). Dne 24. 1. 2023 bylo ve věci zahájeno hlavní líčení a dne 20. 9. 2023 byl vynesen rozsudek, na základě kterého byl žalobce (a ostatní spoluobvinění) zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Dne 9. 1. 2024 podal státní zástupce proti zprošťujícímu rozsudku blanketní odvolání v neprospěch obviněných, které následně dne 23. 1. 2024 odůvodnil. , Anonymizováno, dále jen „, soud B, “) rozhodl rozsudkem ze dne 22. 4. 2024, kterým napadené rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že zprostil všechny obviněné obžaloby za pouhé změny zprošťujícího důvodu, kdy došlo ke změně u všech obžalovaných kromě jednoho z § 226 písm. a) tr. ř. na písm. b) téhož zákonného ustanovení, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem). Tímto rozsudkem je zproštění žalobce pravomocné.3. V důsledku takto vedeného trestního stíhání a jeho délky vznikly žalobci škoda a nemajetkové újmy, které požadoval nahradit.A. škoda – náklady obhajoby4. Žalobce požadoval nahradit náklady obhajoby vykonané advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , vyčíslené dle advokátního tarifu jako odměna za 14 úkonů právní služby ve výši à 1 500 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 14 úkonů právní služby à 300 Kč a DPH, v celkové výši 30 492 Kč. Dle připojeného přehledu se jednalo o úkony právní služby vykonané v období prosinec 2022 až duben 2024, tj. v období po vydání shora uvedeného třetího usnesení o zahájení trestního stíhání.B. nemajetková újma – trestní stíhání5. Trestním stíháním trvajícím od vydání prvního usnesení o zahájení trestního stíhání dne 18. 1. 2018 do pravomocného zproštění obžaloby dne 24. 4. 2024 byla žalobci způsobena v žalobě popsaná nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích částkou 338 085 Kč.C. nemajetková újma – délka řízení6. Trestní řízení od vydání prvního usnesení o zahájení trestního stíhání dne 18. 1. 2018 do vydání pravomocného zprošťujícího rozsudku , soud B, dne 24. 4. 2024 trvalo 6 let, 3 měsíce a 4 dny (tj. 2 286 dní). Do doručení pravomocného zprošťujícího rozsudku trvala celá věc ještě déle. Obecně lze dle názoru žalobce považovat délku více než 6 let a 3 měsíců trestního stíhání za nepřiměřenou. Orgány činné v trestním řízení by měly postupovat v souladu se zásadou rychlosti řízení tak, aby došlo k vyřízení věci urychleně a bez zbytečných průtahů (§ 2 odst. 4 tr. ř.). V tomto případě tomu tak nebylo. Dle názoru žalobce se nejednalo o nadprůměrně složitou věc. Značné zdržení v tomto případě působily opakované vyhotovování znaleckých posudků, opakované zahajování trestního stíhání a nedůvodná časová prodleva mezi podáním obžaloby a nařízením hlavního líčení. V tomto případě lze dle žalobce odkázat na vyjádření , adresa, (dále jen „, poškozená, “), která vystupuje v dané věci jako poškozená: „Jak již bylo uvedeno, v této věci je řada posudků obsahujících různé závěry. Navíc vypracování policejního posudku se de facto (dle názoru státního zástupce) „povedlo“ až na potřetí a trvalo to téměř dva roky.“ Danou věc lze považovat za nepřiměřeně dlouhou i v komparativním pohledu, a to jak ve fázi přípravného řízení, tak ve fázi řízení před soudem. V přípravném řízení bylo trestní stíhání zahájeno 3x, kdy bylo opakovaně rušeno ze strany státního zástupce. Tento postup lze označit přinejmenším za neobvyklý, kdy docházelo k nadmírnému zásahu do práv obviněných osob. Průměrná délka soudní fáze trestního řízení činí v České republice za rok 2022 183 dní. Medián délky řízení je pak pouze 81 dní. Naopak délka soudní fáze řízení v případě žalobce činila od podání obžaloby do rozhodnutí soudu prvního stupně 608 dní – tedy téměř 3,5x násobek, a v případě mediánu délky se jedná o více než 7,5x násobek. Délka řízení v této konkrétní věci je dokonce ještě vyšší než percentil 90 % délky všech řízení u okresních soudů, když ten činí „pouze“ 438 dní. Při porovnání těchto statických dat vychází, že délka soudní fáze řízení (a z logiky věci i trestního řízení jako celku) je mimořádně nadprůměrná, a může se pohybovat v několika málo procentech nejdelších trestních řízení jako celku. 608 dní pro soudní fázi trestního řízení je neobvyklá a mimořádná doba, která si zaslouží být zohledněna v rámci výše přiměřeného zadostiučinění. Navíc je nutné vzít v úvahu i jednotlivá období nečinnosti, kdy se zejména jedná o řízení o stížnostech proti usnesením o zahájení trestního stíhání v délce 7 měsíců u druhého usnesení, resp. 5 měsíců u třetího usnesení. Dalším nepřiměřeným průtahem byla např. také doba mezi podáním obžaloby a zahájením hlavního líčení v délce 1 roku. Prodlevu mezi podáním obžaloby a zahájením hlavního líčení zapříčinilo i např. vydání trestního příkazu, které v situaci, kdy obvinění odmítali svoji vinu, není podle názoru žalobce vhodným postupem. Pokud jde o složitost věci, prima facie lze z popisu skutku jak v usnesení o zahájení trestního stíhání, tak v podané obžalobě zjistit, že se jednalo o věc složitou. Tento fakt zdůraznil zejména vysoký počet obviněných v dané věci. Již tato samotná okolnost znamená pro orgány činné v trestním řízení zvýšené úsilí. Podle názoru policejního orgánu se měl žalobce dopustit prodeje obecních bytů hluboko pod „cenou obvyklou“. Žalobce má za to, že došlo k nepřiměřené kriminalizaci svobodného politického rozhodování demokraticky zvolených politiků v oblasti budoucího rozvoje města a práva na autonomní rozhodování při výkonu samosprávy. Celá kauza se vyvinula do „boje znaleckých posudků“, kdy orgány činné v trestním řízení zadaly řadu znaleckých posudků. V demokratickém právní státě není takováto situace možná, aby trestněprávní represe byla uplatňována pouze na základě znaleckého posudku, ačkoliv další důkazy vyznívají v opak. Pouhá mnohost obviněných pak zcela logicky nemůže být k tíži žalobce, který za celou dobu řízení svou maximální součinností přispíval ke správnému zjištění skutkového stavu věci a řádně zdůvodňoval a dokládal absurditu svého obvinění. Pokud by policejní orgán již od samého zahájení trestního stíhání žalobce používal při posuzování skutku zásady elementární logiky, bezesporu by došlo k zastavení trestního stíhání prakticky na počátku vyšetřování a žalobce by nemusel podstoupit celý proces trestního řízení, který založil odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí, jímž bylo zahájeno. Žalobce nijak nezapříčinil prů
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.