15 C 118/2024-62 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá po žalovaní náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 116 C 15/2016 probíhalo v letech 2016–2023 soudní řízení jehož délka byla nepřiměřená. Řízení bylo zahájeno dne , datum, doručením žaloby a ukončeno dne , datum, nabytím právní moci odsuzujícího rozsudku (odvolání dlužník nepodal). Nalézací řízení trvalo 7 let, 3 měsíce a 26 dní, což je doba nepřiměřeně dlouhá, s několikaletými nedůvodnými průtahy. Insolvenční řízení na původního dlužníka již bylo v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 17 C 191/2019 posouzeno jako nepřiměřeně dlouhé. Do délky nalézacího řízení se započte i tato doba přerušení. Vznik nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem je presumován. Délka jednoduchého jednostupňového řízení je evidentně nepřiměřená a je nesprávným úředním postupem. Žalobkyně v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem utrpěla (prostřednictvím své jednatelky a prokuristy) nemajetkovou újmu spočívající v dlouhodobé nejistotě o době ukončení sporu a o jeho výsledku. Žalobkyně vypočetla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu v zadostiučinění ve výši , částka, za rok, celkem , částka, . k parametrům dle ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb., uvedla, že složitost řízení byla průměrná, proběhla jen dvě jednání, nijak rozsáhlé dokazování, řízení bylo na jediném stupni soudní soustavy a nepožadovala v tomto směru procentuální moderaci. K procesnímu chování žalobkyně uvedla, že k nepřiměřené délce žalobkyně nijak nepřispěla. Naopak žalobkyně se pokusila o urychlení řízení návrhem na spojení se souvisejícími řízeními, do jejichž ukončení bylo přerušeno, návrh byl pravomocně zamítnut (nelogicky z téhož důvodu, pro které bylo řízení předtím přerušeno) a z tohoto důvodu požadovala navýšit částku o , právnická osoba, parametru činnosti státu uvedla, že v namítaném řízení byly dva několikaleté nedůvodné průtahy přerušováním řízení: jednak v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým souběžným insolvenčním řízením, když přerušení nalézacího řízení je účinkem až rozhodnutí o úpadku, které nikdy vydáno nebylo, jednak v souvislosti s vyčkáváním na pravomocné rozsudky ve čtyřech spojených cizích sporech, avšak kdyby tyto čtyři nepřiměřeně dlouhé cizí spory byly rozhodnuty v přiměřené době, byly by rozsudky k dispozici včas a řízení by nebylo přerušováno a navrhla navýšit odškodnění o , právnická osoba, významu řízení uvedla, že běžný, byť se jednalo o vysokou částku a procentuální moderaci nepožadovala. Podle výše uvedených kritérií je třeba zvýšit základní částku o 4 % na , částka, . Žalovaná při předžalobním uplatnění nároku základní částku , částka, , podle názoru žalobkyně, nesprávně snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení, přičemž ve věci bylo podle názoru žalované prováděno poměrně rozsáhlé dokazování. Podle názoru žalobkyně pro snížení základní částky nebyl důvod, protože řízení bylo složité standardně, uskutečnila se jen dvě jednání s dokazováním (, datum, a , datum, ). Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, poskytla žalovaná žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši , částka, .2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne , datum, . Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 116 C 15/2016 a dospěla k závěru o existenci nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení. Řízení vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 116 C 15/2016 probíhalo po dobu 7 let a 3 měsíců na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem, dále rozhodoval o přerušení řízení a pokračování v řízení. Odvolací soud rozhodoval o odvoláních proti nepřiznání osvobození od soudních poplatků a proti usnesení o přerušení řízení. V posuzovaném řízení nedošlo k průtahům, soudy činily jednotlivé úkony v přiměřených lhůtách. V daném případě došlo ke dvojímu přerušení řízení, a to na dobu 2 let a 2 měsíců z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení na žalovanou společnost. Zde je nutno uvést, že přerušení řízení bylo důvodné. Žaloba byla podána v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Nicméně v době přerušení posuzovaného řízení došlo v insolvenčním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Následně bylo řízení přerušeno na dobu 2 let a 11 měsíců z důvodu probíhajícího řízení vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 214 C 34/2016. Žalovaná dospěla k závěru, že v této době, tj. od prosince 2019 do listopadu 2022, v tzv. vedlejším řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že celkovou délku posuzovaného řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a to s ohledem na nesprávný úřední postup v insolvenčním řízení. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zohlednila stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce , částka, . Žalovaná vycházela ze základní částky , částka, za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení a v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č.j. 30 Cdo 1869/2015, v němž dovolací soud uvádí, že částka , částka, je částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu. V daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, které by měly vést k navýšení základní částky zadostiučinění. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 20%. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení smluvní pokuty z titulu prodlení s prováděním díla. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena, platnost postoupení žalovaná společnost zpochybnila. V řízení bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování listinnými důkazy. Rozhodnuto bylo o žádosti o osvobození od soudního poplatku. Řízení bylo dvakrát důvodně přerušeno, přičemž prodloužení řízení, ke kterému v důsledku přerušení řízení došlo, musí být zohledněno přiměřeným snížením základní částky zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní. Žalovaná zdůrazňuje, že sama žalobkyně porušila ustanovení insolvenčního zákona tím, že podala žalobu v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona. Přerušení řízení kvůli insolvenčnímu řízení tak bylo zcela důvodné. V tomto směru je třeba zmínit, že pohledávka žalobkyní uplatňovaná byla na žalobkyni postoupena, a to zcela účelově pro zajištění mnohosti věřitelů do insolvenčního řízení (žalovaná toto uvádí pouze pro dokreslení situace). Důvodné pak bylo i druhé přerušení řízení. Vzhledem k tomu není důvodu při délce řízení mírně přesahující 7 let navyšovat základní částku zadostiučinění. Co se týká žalobkyní požadovaného navýšení o 2% z toho důvodu, že podala návrh na spojení posuzovaného řízení s jinými řízeními. Takový požadavek je zcela nedůvodný. Návrh na spojení věcí nijak k urychlení řízení nepřispěl, nadto byl zamítnut.3. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl usnesením čj. 16 Co 58/2025- 55 dne 28. března 2025k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. 15 C 118/2024–35, tak, že tento zrušil. Uvedl, že soud I. stupně se nezabýval překážkou duplicitního odčinění téže újmy. V souladu s výše citovanou judikaturou měl nejprve po řádně zjištěném skutkovém stavu nejprve si ujasnit, zda ve vedlejších řízení bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, pokud ano, zaměřit se na okolnost, zda vedlejší řízení již bylo shledáno nepřiměřeně dlouhým, a případně tuto okolnost měl promítnout rovněž do závěru ohledně délky nyní posuzovaného řízení. Následně až na základě posouzení kritérií dle § 31a odst. 3 OdpŠk (tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného) přiznat přiměřené zadostiučinění buď za celé řízení, případně za tu část řízení, kdy již posuzované řízení neprobíhalo souběžně s vedlejším řízením. Odvolací soud zdůrazňuje, že pokud soud prvního stupě dospěje k závěru, že je třeba přiznat přiměřené zadostiučinění za celé řízení, včetně vedlejšího, při určení výše přiměřeného zadostiučinění za délku posuzovaného řízení je namístě zohlednit v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci [§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk] též postup soudů realizovaný ve vedlejším řízení.4. Soud ve věci rozhodl postupem dle ust