18 C 130/2024-357 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se v řízení domáhala náhrady škody ve výši 903 168,39 Kč se zákonnými úroky s odůvodněním, že dne , datum, byl žalovaným na základě žádosti žalobkyně učiněn záznam do seznamu insolvenčních správců o tom, že společnosti žalobkyně zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“). Žalovaná následně notifikovala tuto skutečnost insolvenčním soudům a některé soudní senáty v návaznosti na tuto skutečnost odvolaly žalobkyni z funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 31 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Žalobkyně se svým odvoláním z funkce nesouhlasila a proti usnesením o jejím odvolání z funkce se odvolala. Celkem se jednalo o 254 řízení, ve kterých byla žalovaná nezákonně odvolána z funkce insolvenčního správce. V prvních 35 řízeních musel o nezákonnosti napadených usnesení rozhodnout až Nejvyšší soud v řízení o dovolání žalobkyně. V následujících řízeních již potom Vrchní soudy v podobě soudů odvolacích postupovaly v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a měnily usnesení o odvolání žalobkyně z funkce tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává, popřípadě zrušily usnesení insolvenčního soudu a tento již znova žalobkyni z funkce neodvolal. Insolvenční soudy nepostupovaly v souladu s právními předpisy, když v níže uvedených insolvenčních řízeních rozhodly o odvolání žalobkyně z funkce insolvenční správkyně, v důsledku čehož byla žalobkyně nucena k obraně svých práv využít jak řádných, tak mimořádných opravných prostředků. Nezákonnost napadených rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud, když konstatoval, že samotný zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 12 odst. 1 písm. e) ZIS sám o sobě nevede ke ztrátě odborné způsobilosti takového insolvenčního správce, když i po zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce má žalobkyně stále stejné společníky, kteří garantují zachování odbornosti při další správě insolvenčních řízení. Vzhledem k tomu, že se v případě usnesení insolvenčního soudu o odvolání žalobkyně z funkce jedná o rozhodnutí, které je účinné a vykonatelné zveřejněním bez ohledu na právní moc, vznikla žalobkyni škoda i v těch řízeních, kde již odvolací soudy postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a měnily usnesení o odvolání žalobkyně z funkce tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává, popřípadě zrušily usnesení insolvenčního soudu a tento již znova žalobkyni z funkce neodvolal, v důsledku čehož žalobkyně nemusela využít mimořádných opravných prostředků, když nezákonná rozhodnutí byla zrušena nebo změněna na základě opravných prostředků řádných. V důsledku nezákonných rozhodnutí pak žalobkyni vznikla škoda spočívající v ušlém zisku v podobě odměny insolvenčního správce za dobu, po kterou byla na základě nezákonných rozhodnutí odvolána z funkce, která je vyčíslena podrobně u jednotlivých řízení v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „Vyhláška“). Žalobkyně uvádí, že škoda spočívající v ušlém zisku v podobě odměny insolvenčního správce je vyčíslena striktně v souladu se shora uvedenými ustanoveními Vyhlášky, a to pouze co do nároku na odměnu insolvenčního správce. V požadované částce není nikdy obsažena náhrada hotových výdajů ani přiznané DPH. Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované podáním dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným.2. Žalovaná ve věci potvrdila, že žalobkyně u ní předběžně uplatnila nárok na náhradu škody dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným. Žalovaná považuje za nezákonná podle § 7 a 8 zákona č. 82/1998 Sb. pouze ta rozhodnutí o odvolání z funkce insolvenčního správce, která byla zrušena po nabytí právní moci rozhodnutími Nejvyššího soudu přímo v daných řízeních. Ve zbylé části má žalovaná za to, že rozhodnutí o odvolání z funkce insolvenčního správce není předběžně vykonatelné ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jelikož to nevyplývá z právních předpisů, nejedná se tedy o odpovědnostní tituly podle citovaného zákona. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.3. Na jednání dne , datum, byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla, jaké náklady by vynaložila k dosažení požadovaného ušlého zisku v jednotlivých řízeních, případně aby uvedla paušální částku. Ke svým tvrzením měla žalobkyně označit důkazy k jejich prokázání, žalobkyně byla poučena o následcích nesplnění výzvy.4. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně v podání ze dne , datum, , v němž stanovila paušální náklady na dosažení jednotlivých dílčích příjmů ve výši 100 Kč, za 254 řízení celkem 25 400 Kč. V této části a pak dále částečně ohledně zákonných úroků z prodlení, byla žaloba vzata zpět. Výše paušálních nákladů na dosažení zisku byla žalovanou učiněna nespornou na jednání dne , datum, .5. Usnesením vyhlášeným na jednání dne , datum, bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení co do zaplacení 25 400 Kč a byla připuštěna změna žaloby spočívající v úpravě požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, které jsou požadovány nyní ve výši 12 % ročně z částky 877 768,39 Kč od , datum, do zaplacení.6. Soud zjistil ve věci následující podstatné skutečnosti. Z nesporných tvrzení plyne, že žalobkyně u ní předběžně uplatnila nárok na náhradu škody dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným.7. Mezi účastníky řízení bylo rovněž učiněno nesporným, že paušální výdaje žalobkyně na každé insolvenční řízení činily 100 Kč. Především byl mezi účastníky řízení učiněn nesporným průběh předmětných insolvenčních řízení, včetně usnesení o odměně správce, pokud jde o výši odměny, pouze s následujícími výjimkami, které jsou v žalobě ze dne , datum, označeny pod následujícími odstavci: 121 – zde žalovaná namítala neexistenci odpovědnostního titulu, neboť nebylo podáno odvolání proti rozhodnutí o odvolání z funkce správce, odst. 175, 183, 239, 240, 241 (námitka ohledně nesprávné koncovky č.j. o odměně insolvenčního správce, průběh insolvenčního řízení včetně výše náhradního insolvenčního správce je nesporný), 259, 268, 296, 299, 304 – 312.8. Z provedeného dokazování pak soud zjistil, k odst. 121 žaloby, že usnesením Krajského soudu v , adresa, bylo rozhodnuto ve věci dlužníků , jméno FO, , , jméno FO, , o odvolání insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce, byla odvolaná žalobkyně a ustanoven , právnická osoba, ., usnesení z , datum, . Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání , datum, , usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo odvolací řízení zastaveno, protože odvolání bylo vzato zpět podáním ze dne , datum, . Podle usnesení o schválení vyúčtování insolvenčnímu správci , právnická osoba, ., byla odměna čistá přiznána 8 x 1125 Kč, celkem 9 000 Kč. K odst. 175 ve věci dlužnice paní , jméno FO, , průběh je tam nesporný, pokud jde o to insolvenční řízení, odměna byla přiznána usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , v němž v odst. 7 je odkázáno na usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , kterým byla insolvenčnímu správci , tituly před jménem, , jméno FO, přiznána odměna za 3 měsíce ve výši 2 722,50 Kč vč. DPH, tzn. bez DPH 2 250 Kč. K odst. 183 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, , ze , datum, bylo rozhodnuto o odměně náhradního insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, , ve výši 3 960,92 Kč vč. DPH (bez DPH 3 960,92 Kč) s tím, že soud určil odměnu poměrně 91,7 % vůči 8,30 %. Žalobkyni byla přiznána odměna ve výši 56 232,84 Kč, celková odměna činila 60 193,76 Kč. K odst. 239 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, ve věci , adresa, , dlužníka, byla schválena odměna insolvenčního správce Administrace insolvencí ve výši 36 753,75 Kč, z počtu přihlášek 5 142,50 a odměna z rozděleného výtěžku ze zpeněžení 191,59. Jinému insolvenčnímu správci byla přiznána odměna čistá 2 268,75, což bez DPH odpovídá částce 1 875 Kč. K odst. 240 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, bylo rozhodnuto ve věci dlužnice , jméno FO, , pokud jde o odměnu insolvenčních správců, žalobkyni byla přiznána odměna 54 450 vč. DPH s tím, že v žalobě je 54 750 bez DPH. Odměna náhradního insolvenčního správce, , právnická osoba, ze dne , datum, bylo rozhodnuto ve věci dlužnice , jméno FO, o odměně mj. dočasně ustanoveného insolvenčního správce ve výši 1 089 Kč vč. DPH a náhrady hotových výdajů, což činí 750 Kč bez hotových výdajů (150 Kč) a DPH. K odst. 268 usnesením Městského soudu v , a