18 C 32/2025-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhá zaplacení náhrady škody 2 242 500 Kč a nemajetkové újmy 2 242 500 Kč za nezákonné omezení osobní svobody v délce 897 dní. Žalobce namítá nesprávný úřední postup jako odpovědnostní titul, a to porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě, a to rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto o vykonání zbytku trestu odnětí svobody na žalobci, ve spojení s usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým byla odmítnuta stížnost žalobce proti usnesení obvodního soudu pro opožděnost. Takovýto postup žalobce považuje za nesprávný úřední postup, neboť při veřejném zasedání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení obvodního soudu, žalobce výslovně uvedl, že si ponechává lhůtu k podání stížnosti, žalobce namítá, že mu třídenní zákonná lhůta počala běžet dnem doručení opisu usnesení, rozhodnutí obvodního soudu je nezákonné a je na něm nezákonně vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti. Nemajetková újma žalobce je zřejmá, když se jedná o výkon zbytku trestu odnětí svobody, majetková újma spočívá v tom, že žalobce nemohl vykonávat profesi řidiče. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podáním ze dne , datum, , žalovaná nároku žalobce nevyhověla.2. Žalovaná ve věci uvedla, že žalobce u ní předběžně uplatnil nárok na náhradu škody dne , datum, . Žádost byla projednána dne , datum, , žalovaná neshledala naplnění podmínek pro odpovědnost státu za škodu a rovněž vznesla námitku promlčení. Žalovaná poukázala na to, že žalobce může žádat náhradu škody pouze z titulu nezákonného rozhodnutí, a nikoliv z nesprávného úředního postupu. Ve věci však nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. S ohledem na uvedené navrhuje žalovaná žalobu zamítnout.3. Soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. za souhlasu účastníků řízení ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se nevyjádřili k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.4. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované dne , datum, , jeho projednání stanoviskem ze dne , datum, s tím, že tomuto nároku nebylo vyhověno.5. Soud ve věci zjistil, že usnesením Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , byl žalobce podmíněně propuštěn na svobodu z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Usnesením obvodního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o vykonání zbytku trestu odnětí svobody v délce 897 dnů, jelikož se žalobce ve zkušební době dopustil trestného jednání. Na usnesení je vyznačena právní moc dne , datum, , usnesení bylo vyhlášeno v přítomnosti žalobce, což plyne z jeho tvrzení. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení Obvodního soudu jako opožděná, neboť podle § 143 odst. 1 tr. řádu se stížnost podává ve lhůtě tří dnů od oznámení usnesení.6. Soud má za prokázaný skutkový stav v souladu s provedeným dokazováním a s nespornými tvrzeními účastníků řízení.7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 věta první zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle odst. 2 tamtéž byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 tamtéž nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 32 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Dle odst. 3 tamtéž nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.8. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 137 odst. 1 věta první a druhá usnesení je třeba oznámit osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět; usnesení soudu se oznámí též státnímu zástupci. Oznámení se děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení.9. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Žalobce v řízení namítá nesprávný úřední postup. K tomu soud uvádí následující. Za nesprávný úřední postup dle výše uvedeného zákona nelze považovat jakékoliv pochybení v řízení, jak se mylně domnívá žalobce, ale pouze takové porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, které se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ze zákona totiž nelze nikterak dovodit, že by stát odpovídal za škodu způsobenou rozhodnutím, které nebylo zrušeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2012 sp.zn. 28 Cdo 3013/2011). Z uvedeného vyplývá, že odpovědnostním titulem ve věci by mohlo být pouze rozhodnutí, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , které však nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno.10. V daném případě nebyla v řízení prokázána existence odpovědnostního titulu, nezákonného rozhodnutí. Tím mělo být dle žalobce usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o vykonání zbytku trestu odnětí svobody v délce 897 dnů, jelikož se žalobce ve zkušební době dopustil trestného jednání, resp. rozhodnutí Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, . S ohledem na výše uvedené, tedy pro neexistenci rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, s tím, že nebyly shledány důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., by bylo namístě žalobu zamítnout. Soud však předně shledal důvodnou námitku promlčení žalovaných nároků, když usnesení Městského soudu v , adresa, bylo vyhlášeno dne , datum, , žalobce nárok