19 C 164/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení 13 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážky k jízdnému.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne , datum, zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalované. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byla upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu.3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaná s tímto postupem souhlasila, když jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalované soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.4. Z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti:5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. , hodnota, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. , hodnota, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. , hodnota, a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.9. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.10. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.11. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně tramvají č. , hodnota, a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.12. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. , hodnota, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.13. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.14. Z předžalobní upomínky – výzvy k plnění ze dne , datum, a z potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané.15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:16. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.17. Dle ustanovení § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejných dopravních prostředků, jejichž provozovatelem je žalobkyně a neprokázala se při kontrolách platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážky k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.20. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 o. z., a dále dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7).21. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 o. z. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 770 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis návrhu na vydání EPR) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.