19 C 187/2024-80 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v předmětném soudním řízení domáhá po žalované zaplacení finanční částky ve výši 605.000 Kč s příslušenstvím jako kompenzace za nemajetkovou újmu, kterou utrpěl v důsledku nezákonného trestního stíhání a vazby, a to dle ustanovení § 7 a následujících zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „OdpŠk“). Tato částka se skládá za částky 500 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a 105 000 Kč coby doplatku zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonnou vazbu nad rámec toho, co již žalovaná plnila. Žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo proti němu vedeno po dobu , Anonymizováno, dní, z toho , Anonymizováno, dní strávil ve vazbě, načež byl pravomocně zproštěn obžaloby. V reakci na jeho mimosoudní žádost žalovaná přiznala účelně vynaložené náklady obhajoby ve výši 107.890 Kč a zadostiučinění za vazbu ve výši 210 000 Kč (tj. 1 000 Kč za den), avšak odmítla poskytnout peněžité zadostiučinění za samotné trestní stíhání, a omezila se toliko na vyslovení omluvy. Žalobce považuje takovou satisfakci za zcela nedostatečnou, neboť trestní stíhání podle jeho tvrzení zasáhlo do jeho osobnostní sféry, pověsti, rodinných a obchodních vztahů, a navozovalo stav trvalé nejistoty a frustrace, umocněný hrozbou trestu odnětí svobody v trvání , Anonymizováno, až , Anonymizováno, let a trestu vyhoštění, který byl navrhován v délce , Anonymizováno, let. Argumentuje, že dle ustálené samotné konstatování porušení práva není postačující, je-li zásah do práv intenzivní, a že soudy při stanovení peněžitého zadostiučinění přihlížejí k povaze trestní věci, délce řízení a dopadům do osobnostní sféry poškozeného. Požadovaná částka 500 000 Kč odpovídá částce 1 602 Kč za každý den stíhání. Ve vztahu k vazební újmě požaduje doplatek 105 000 Kč, když částku 1 500 Kč za den považuje za odpovídající a vyzdvihuje závažnost osobních a sociálních dopadů, včetně jazykové bariéry, ztráty důvěry a vyřazení ze společensko-ekonomického života.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že neuznává žalobou uplatněné nároky co do důvodu ani výše. Uvádí, že ve vztahu k nároku na odškodnění za nezákonné trestní stíhání byla žalobci poskytnuta omluva za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, kterou považuje za dostačující formu satisfakce ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk. Odkazuje na judikaturu (např. sp. zn. , Anonymizováno, ), podle níž nelze poskytování peněžní formy zadostiučinění považovat za pravidlo, ale toliko za výjimečný prostředek, přičemž žalobce podle jejího názoru ani důsledky ani příčinnou souvislost újmy dostatečně netvrdí a neprokazuje. Délku řízení hodnotí jako zcela přiměřenou, neboť celé trestní řízení trvalo , Anonymizováno, a neobjevily se v něm průtahy. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění za vazbu žalovaná konstatuje, přiznání částky 1.000 Kč za den pokládá za dostatečné zadostiučinění za porušení práva žalobce. Dle ní žalobce ani zde nedoložil žádné specifické okolnosti, které by odůvodňovaly navýšení částky nad obvyklý rámec. Vzhledem ke výše uvedenému navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů soudního řízení.3. Vzhledem k tomu, že žaloby nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o dopadech trestního stíhání a vazby do své osobní sféry, soud jej na ústním jednání dne , datum, vyzval postupem dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení k tvrzeným zásahům.4. Žalobce ve svém podání ze dne , datum, reagoval na výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. tak, že k tvrzení týkající se zásahů nezákonného trestního stíhání do jeho osobní sféry, zejména dopadů na čest, pověst, psychický stav, rodinné a obchodní vztahy, žádné důkazy neoznačil. Výslovně uvedl, že po zkušenosti s nezákonným trestním stíháním již nechce v řízení nad rámec podané žaloby dále rozkrývat své osobní poměry, ani předvolávat členy , Anonymizováno, či rodiny jako svědky, neboť by tím došlo k dalšímu zásahu do jeho osobní integrity a k prohloubení újmy, kterou již utrpěl. Tímto postupem žalobce výzvě soudu nevyhověl, a tvrzené zásahy do osobní sféry zůstaly neprokázány, tedy pouze v rovině obecných tvrzení.5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:6. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, soud vůči nim již dále neprováděl dokazování:- Žalobce dne , datum, uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením, vedeným u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , Anonymizováno, v celkové výši 1 390 890 Kč se stávající z nároku na náhradu nákladů spojených s obhajobou ve výši 107 890 Kč, nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 500 000 Kč, nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené vazbou ve výši 315 000 Kč a nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 468 000 Kč.- Žalovaná uplatněný nárok posoudila a stanoviskem ze dne , datum, žalobci sdělila, že co se týče náhrady škody, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajoby v trestním řízení, tento nárok byl zcela uspokojen. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za nezákonný postup se omluvila, nicméně požadovanou finanční satisfakci neposkytla, neboť má za to, že konstatování spojené s omluvou je dostatečnou formou zadostiučinění. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou, zde poskytla částku 210 000 Kč, tedy 1 000 Kč za den s odůvodněním, že má za to, že tato částka je dostatečná. A co se týče nároku na nepřiměřenou délku řízení, zde žalobci sdělila, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti a neplnila ničeho.7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav ohledně trestního stíhání žalobce, včetně jeho vazebního omezení: Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, , odboru obecné kriminality, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání dvou osob, včetně žalobce, pro zvlášť závažný zločin , anonymizováno, . Z obžaloby Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl spolu s další osobou obžalován ze spáchání uvedeného trestného činu, přičemž mu byla kladena za vinu , Anonymizováno, . Z usnesení Okresního soudu v Chebu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) trestního řádu, tedy z důvodu obavy z útěku a obavy z opakování trestné činnosti, přičemž soud nepřijal jeho slib dle § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu a zamítl žádost o propuštění z vazby. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl v plném rozsahu zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustil skutku, pro který byl obžalován. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, soud zjistil, že odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku bylo jako nedůvodné zamítnuto, čímž bylo potvrzeno, že trestní stíhání žalobce bylo pravomocně ukončeno ve prospěch žalobce.8. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:10. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.15. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").16. Podle § 3