28 C 118/2025-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 2. 7. 2025 domáhal rozhodnutí soudu, kterým by byla určena neplatnost právního jednání spočívající v uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 6. 2024 mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované, panem , jméno FO, , nar. 13. 4. 1976. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s právním předchůdcem žalované smlouvu o zápůjčce dne 12. 6. 2024, kterou se právní předchůdce žalované zavázal poskytnout žalobci částku 550 000 Kč a žalobce se tuto částku zavázal vrátit s úroky ve výši 10,7 % ročně ve formě 300měsíčních splátek ve výši 5 311 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena dne 15. 7. 2024. Dále se žalobce zavázal uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 6 000 Kč do 26. 6. 2024. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč denně v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Dále žalobce uzavřel s právním předchůdcem žalované dne 12. 6. 2024 i zástavní smlouvu. Téhož dne byl sepsán i notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v Kutné Hoře. Původní věřitel pohledávku postoupil žalované dne 27. 6. 2024 v důsledku údajného prodlení žalobce. Žalovaná následně přistoupila i k realizaci zajištění formou veřejné dražby. Předchůdce žalované je ovšem jediným společníkem a jednatelem společnosti zabývající se poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a sám právní předchůdce žalované je podnikající osobou. Žalobce tak má za to, že se jednalo o spotřebitelskou půjčku, přičemž nedošlo k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z toho důvodu je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná. Naléhavý právní zájem na určení této neplatnosti pak žalobce spatřuje v tom, že bez tohoto určení by byl jeho situace nejistá, neboť žalobce se brání nezákonnému postupu žalované ohledně veřejné dražby, žalovaná také podala na žalobce žalobu k Okresnímu soudu v Pardubicích na zaplacení smluvní pokuty2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dle jejího názoru nemá žalobce na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce naléhavý právní zájem, neboť již probíhá soudní řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy u zdejšího soudu, a dále odkazované řízení u Okresního soudu v , adresa, ohledně smluvní pokuty, otázka platnosti smlouvy o zápůjčce by tak jako předběžná měla být řešena v těchto řízeních. Nesouhlasila ani s tím, že by se v projednávané věci mělo jednat o spotřebitelský úvěr.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce uzavřel dne 12. 6. 2024 s , jméno FO, smlouvu o zápůjčce, kterou se právní předchůdce žalované zavázal poskytnout žalobci částku 550 000 Kč a žalobce se tuto částku zavázal vrátit s úroky ve výši 10,7 % ročně ve formě 300měsíčních splátek ve výši 5 311 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena dne 15. 7. 2024 (smlouva o zápůjčce z 12. 6. 2024). Žalovaná vyzvala žalobce k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 2. 10. 2024 z důvodu, že žalobce byl v prodlení již s první splátkou úvěru (výzva k úhradě z 2. 10. 2024). Žalobce svůj závazek vůči , jméno FO, zajistil zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví žalobce (zástavní smlouva z 12. 6. 2024). Žalobce dále uzavřel s , jméno FO, dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu k výše uvedené smlouvě o zápůjčce (notářský zápis z 12. 6. 2024). Dne 13. 3. 2025 byla nařízena elektronická dražba nedobrovolná k nemovitostem ve vlastnictví žalobce, a to na návrh žalované (dražební vyhláška z 13. 3. 2025). Z toho důvodu žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy (žaloba ze dne 6. 5. 2025, nesporná tvrzení účastníků).5. Po právní stránce soud vycházel z této právní úpravy:6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Soud se tedy nejprve zabýval, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na meritorním rozhodnutí věci.8. 13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného pro své rozhodnutí.9. 14. Za plné akceptace zásady legitimního očekávání (podle § 13 OZ) dospěl soud po zhodnocení žalobních tvrzení a provedených důkazů k závěru, že žalobě nelze vyhovět pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Naléhavý právní zájem musí být dán v okamžiku vyhlášení rozhodnutí a nepostačuje, byl-li případně dán v okamžiku podání žaloby. Existenci naléhavého právního zájmu soud zkoumá z úřední povinnosti. Určovací žaloba je preventivního charakteru a je opodstatněna především tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, její pomocí však nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné řízení, v němž je lze řešit jako otázky předběžné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013). Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009, str. 527–528). Naléhavý právní zájem na určení spočívá zejména v tvrzeném a prokázaném dopadu do poměrů žalobce a odrazí se tedy v jeho případném příznivějším postavení. Na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by jeho postavení bez tohoto určení se stalo nejistým. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno. Má tedy charakter preventivní. Naopak podmínka naléhavého právního zájmu není splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě vede k jejímu zamítnutí. Jestliže právní otázka platnosti smlouvy, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem či platnosti dalšího jednání, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2978/2019 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 1993 sp. zn. 7 Cdo 63/92).10. Ve světle uvedeného je zřejmé, že požadavek žalobce na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce nemůže být úspěšný, neboť v dané věci lze nepochybně žalovat na plnění smluvní pokuty, což ostatně žalovaná již činí v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích, což soudu sdělil sám žalobce, a dále probíhá i řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy. V rámci tohoto řízení je pak určení platnosti či neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce předběžnou právní otázkou.11. Vzhledem k uvedenému proto nemůže být zamítavým rozhodnutím v této věci, založeným na závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, nikterak zasaženo do práv žalobce, neboť otázka případné neplatnosti smlouvy o zápůjčce bude řešena jako otázka předběžná v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 26/2025. Současně z tohoto vyplývá, že ve věci je vedeno řízení a žalobci tak není ničím upíráno jeho právo na přístup k soudu jako součást práva na spravedlivý proces.12. Protože žalobce jiné důvody existence naléhavého právního zájmu netvrdil ani neprokazoval, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.14. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.