ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:28.C.139.2025.1 Datum: 2025-11-05 Předmět: o zaplacení 95 273,50 Kč + 650 000 Kč, vše s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 11 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 223 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 5 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 7 z. č ["promlčení trestní odpovědnosti""ochranné opatření""následek""náklady trestního řízení""nemajetková újma""nesporné skutečnosti""narovnání"]
O co šlo: o zaplacení 95 273,50 Kč + 650 000 Kč, vše s příslušenstvím (["§ 11 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 223 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobou podanou u soudu dne 31. 7. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 745 273,50 Kč s příslušenstvím z titulu škody a nemajetkové újmy vzniklé mu nezákonným rozhodnutím. Žalobu odůvodnil tím, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání, a to pro zločin porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“). Obvodním státním zastupitelstvím pro , adresa, byla následně podána dne 15. 11. 2021 obžaloba a trestní řízení bylo vedeno u obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 3 T 95/2021. V rámci nadepsaného trestního řízení byl žalobce nejprve rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 29. 9. 2022, č. j. 3 T 95/2021, zproštěn obžaloby. Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, však podalo proti nadepsanému rozsudku odvolání v neprospěch žalobce a stejně tak podala odvolání i poškozená společnost , právnická osoba, K odvolání Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, a společnosti , právnická osoba, rozhodl Městský soud v Praze dne 9. 1. 2023 usnesením pod č. j. 44 To 383/2022-2425, tak, že nadepsaný zprošťující rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Po zrušení původního zprošťujícího rozsudku byl žalobce v rámci tohoto trestního řízení následně nepravomocně odsouzen Obvodním soudem pro , adresa, ze spáchání zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, a to rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 T 95/2021. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kdy Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 9. 2024, č. j. 44 To 206/2024-3110, nadepsaný odsuzující rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Ve věci pak konečně vydal Obvodní soud pro , adresa, dne 5. 12. 2024 usnesení pod č. j. 3 T 95/2021, kterým trestní stíhání proti žalobci zastavil z důvodu jeho promlčení. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 10. 12. 2024. Žalobce měl v rámci trestního stíhání dva obhájce, kterými bylo vyúčtováno celkem 95 273,50 Kč. Tuto částku tak žalobce požadoval zaplatit od žalované na náhradě škody. Dále žalobce požadoval poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 650 000 Kč, neboť nezákonné trestní stíhání zásadním způsobem zasáhlo do veškerých sfér osobního, rodinného i profesního života žalobce. Žalobce uvedené nároky uplatnil u žalované dne 30. 5. 2025, žalovaná však nároky žalobce v celém rozsahu odmítla.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Učinila nesporným skutečnost, že u ní žalobce dne 30. 5. 2025 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na odškodnění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“) ve výši 112 096,50 Kč, 363 000 Kč a 650 000 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, znaleckého posudku a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne 22. 7. 2025 s tím, že žalovaná žádost předběžně zamítla s ohledem na absenci odpovědnostního titulu v předmětné věci. Zrekapitulovala průběh trestního řízení a uvedla, že v předmětné věci absentuje odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kdy jsou dány důvody pro uplatnění § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk. Z odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 5. 12. 2024 je zjevné, že k promlčení trestní odpovědnosti došlo v důsledku toho, že soud prvního stupně činil v návaznosti na závazný právní názor odvolacího soudu řadu doplňujících znaleckých posudků, přičemž na základě těchto znaleckých posudků došlo ke stanovení jiné výše škody, než pro kterou byl žalobce původně trestně stíhán, čímž došlo ke snížení potencionální trestní sazby, kterou byl žalobce ohrožen. Následně bylo tedy zjištěno, že pro daný typ trestní sazby již promlčení doba uplynula. K tomu odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, dle které běh času a promlčení trestní odpovědnosti pachatele nemůže ovlivnit to, že se určité osoba dopustila jednání zákonem zakázaného. Uplynutí delší doby od spáchání společensky nebezpečného jednání nemá/nesmí být důvodem pro to, aby bylo ze strany žalované poskytováno odškodnění, obzvláště za situace, pokud soud prvního stupně pravomocně uzavřel, že se žalobce předmětné trestné činnosti dopustil. Pokud žalobce byl přesvědčen o své nevinně, bylo jeho zákonným právem v souladu s § 11 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“) trvat na pokračování v trestním stíhání a dosáhnout tak pro sebe vydání výhodnějšího, tj. zprošťujícího rozhodnutí, které by učinilo trestní stíhání nezákonným. Nevyužití tohoto právního prostředku jde zcela k tíži žalobce.3. Mezi účastníky byly vymezeny sporné a nesporné skutečnosti, v řízení nebylo sporu ohledně průběhu a výsledku trestního řízení vedeného proti žalobci, ani nebylo sporu o tom, že žalobce dne 30. 5. 2025 u žalované uplatnil svůj nárok na odškodnění. Zásadně spornou skutečností bylo to, zda žalobce má nárok na odškodnění či nikoliv, kdy žalovaná v mimosoudním řízení nároku žalobce nevyhověla.4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž předložené důkazy považoval za zcela hodnověrné, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu:5. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 18. 7. 2021 doručením usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku (usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce – čl. 35 spisu). Proti tomuto usnesení si žalobce podal stížnost, která byla Obvodním státním zastupitelstvím pro , adresa, zamítnuta jako nedůvodná (usnesení OSZ pro , adresa, ze dne 23. 9. 2021 – čl. 56 spisu). Dne 15. 11. 2021 byla k Obvodnímu soudu pro , adresa, podána obžaloba (obžaloba OSZ pro , adresa, – čl. 45 spisu). Po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem ze dne 29. 9. 2022 zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 29. 9. 2022 – čl. 23 spisu), avšak k odvolání státního zástupce byl tento rozsudek usnesením odvolacího soudu ze dne 9. 1. 2023 zrušen a věc vrácena zpět k novému projednání a rozhodnutí (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2023 – čl. 59 spisu). Po dalších proběhnuvších hlavních líčeních byl žadatel rozsudkem ze dne 18. 4. 2023 uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4 let, peněžitý trest ve výši 100 000 Kč a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích v trvání 4 let (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 18. 4. 2024 – čl. 63 spisu), avšak k žalobcem podanému odvolání byl rozsudek usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 9. 2024 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí z důvodu, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť postrádá důsledné vypořádání se se všemi význačnými skutečnostmi a myšlenkový postup soudu není přesvědčivý a přijatý odsuzujíc výrok tak není přezkoumatelný (bod 6 odůvodnění). Odvolací soud pak prvostupňový soud zavázal, aby buď provedl nové dokazování, nebo své úvahy doplnil a výsledné nové rozhodnutí bylo pečlivě odůvodněno (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2024 – čl. 73 spisu). Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 5. 12. 2024 bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu, že došlo k zániku trestní odpovědnosti žalobce uplynutím promlčecí doby, s ohledem na změnu právní kvalifikace, neboť žalobce naplnil svým jednáním veškeré zákonné znaky skutkové podstaty přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, u kterého promlčecí doba činí 5 let (usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 5. 12. 2024 – čl. 77 spisu). Usnesení bylo doručeno žalobci dne 12. 12. 2024 a téhož dne nabylo právní moci, čímž trestní řízení skončilo. (nesporná tvrzení účastníků, doručenka datové zprávy – čl. 79 p. v. spisu).6. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud z toho důvodu zamítl další návrhy žalobce na provedení důkazů lis
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.